Městečko Žirovnice jsme navštívili v rámci pobytu v městečku Horní Cerekev, kde jsme byli tři dny ubytování v hotelu Rustikal. Na druhý den jsme měli naplánováno toulání v přírodě na Vysočině, ale zlověstné mraky na obloze nás donutily plány změnit. Po krátkém pohledu do mapy jsme se rozhodli tento květnový den raději strávit pod střechou a tak jsme postupně navštívili hned trojici zámků, přičemž prvním z nich byl právě ten v Žirovnici. Po příjezdu do tohoto městečka jsme naše stříbrné auto jsme zaparkovali u kostela sv. Filipa a Jakuba, odkud jsme se vydali na 100 metrů vzdálený zámek. Když jsme se po obhlídce úžasného šlechtického sídla vrátili zpět, tak jsme před odjezdem svůj čas věnovali také průzkumu zmíněné církevní stavby.

Jelikož k nám byl v době příchodu žlutě natřený kostel natočen přední stranou, začali jsme obhlídkou jeho průčelí, které tradičně slibovalo největší porci architektonických zajímavostí z celé stavby. Když jsme zvedli oči k nebi, viděli jsme úzkou jehlancovou střechu věže, zakončenou křížem a pod ní jsme si na ciferníku hodin zkontrolovali správný čas. Na věžičce nás zaujaly okrasné zubořezy a bílé nárožní opěráky, kontrastující se žlutou fasádou a rovněž jsme si všimli dřevěných žaluzií, za nimiž se nacházel zvon a hodinový stroj. V trojúhelníkovém štítu jsme spatřili stříšku ve tvaru písmene A, pod níž se skrýval mělký výklenek, který však byl prázdný. O něco níže se nacházelo malinké větrací okénko a pod ním dvě velká vitrážová okna s půlkruhovým záklenkem.

Následně jsme se zaměřili na hlavní vstup do kostela, který tvořila předsunutá předsíňka se sedlovou střechou a trojúhelníkovým štítem, v němž jsme uviděli ozdobný trojlístek. Vstupní portál s kamenným ostěním byl zkrášlen lomenou supraportou a kruhovým rozetovým oknem, které jsme si prohlédli zblízka poté, co jsme přistoupili ke dveřím. Chtěli jsme se samozřejmě podívat i dovnitř, ale neměli jsme štěstí, neboť dveře byly pevně zamčené. Pokračovali jsme tedy v obhlídce exteriérů kostela, přičemž jsme na vstupní předsíňce našli další dvě okna s půlkruhovým obloukem. Pak jsme se vydali na obchůzku kolem trojlodního svatostánku, po jehož obvodu bylo umístěno mnoho dalších bílých opěrných pilířů. Mezi dvěma z nich, hned vedle hlavního vstupu, jsme narazili na dveře, jimiž se vcházelo na hudební kůr.

Poté jsme kráčeli kolem lodi kostela a mezi každým opěrným pilířem jsme našli vždy dvojici identických oken s půlkruhovým záklenkem a vitrážemi. Mírně se svažující chodník s kostkovou dlažbou nás dovedl ke vchodu do sakristie, zakrytým střechou, kterou podpíral jeden sloupek. Vzápětí jsme si již začali prohlížet pětiboký presbytář, na němž jsme napočítali sedm oken, opět umístěných mezi opěrné pilíře. Kněžiště bylo zakryto valbovou střechou, na níž jsme spatřili malý křížek a pak jsme závěr kostela obešli na druhou stranu, přičemž se podlaha stavby nacházela výše, než naše maličkosti. Pravděpodobně to souviselo s tím, že kostel sv. Filipa a Jakuba vznikl na místě starého gotického svatostánku ze 14. století, který do roku 1789 obklopovaly dva hřbitovy, jež byly v rámci reforem císaře Josefa II. zrušeny.

Starý svatostánek byl kvůli zchátralosti a nedostatečné kapacitě roku 1868 zbourán. V říjnu pak byl položen základní kámen kostela nového, který měl větší rozměry a tak musela být kolem presbytáře navršena zemina, aby se vyrovnal výškový rozdíl vůči náměstí. Procházeli jsme tak kolem opěrné zdi, v níž jsme našli náhrobní desku, pocházející z původního hřbitova, na které byl znak děkana Víta Bernarda Loutkovského. Tento muž, který zemřel roku 1670, býval žirovnickým farářem a stal se prvním děkanem z města Počátky. Nad deskou se u lodi kostela tyčil kříž s Kristem, kolem něhož magicky prosvítaly paprsky slunce, což vypadalo opravdu tajemně. U druhé boční strany, která vypadala stejně jako její protější kolegyně, jsme našli pamětní kámen se jmény stavitelů, kteří postupovali podle projektu pražského architekta Václava Schánbecka.

Zaujalo nás, že kostel sv. Filipa a Jakuba byl postaven za pouhé tři roky, jelikož jiné svatostánky byly budovány třeba i několik desetiletí. Zdálo se tedy, že v Žirovnici bylo peněz dost a ty se povedlo sehnat i na velkou opravu, která proběhla jen pár let před naší návštěvou, takže stavba na nás působila příjemně. Pamětní kámen byl poslední věcí, kterou jsme na svatostánku mohli vidět a tak jsme zamířili k našemu francouzskému povozu, jímž jsme odjeli do Kamenice nad Lipou. V tomto městě jsme navštívili zámek s muzejní expozicí, o čemž však již vypráví jiný můj příspěvek, tak si jej ve volné chvíli také přečtěte. Chcete-li vědět, jak probíhal celý náš výlet, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme za jeden den navštívili zámky v Žirovnici, Kamenici nad Lipou a Červené Lhotě.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Zirovnice_-_kostel_sv._Filipa_a_Jakuba

Historie :

Kostel sv. Filipa a Jakuba vznikl na místě starého gotického svatostánku ze 14. století, který do roku 1789 obklopovaly dva hřbitovy, jež byly v rámci reforem císaře Josefa II. zrušeny. Starý svatostánek byl kvůli zchátralosti a nedostatečné kapacitě roku 1868 zbourán a v říjnu byl položen základní kámen kostela nového. Na stavbě se podílelo několik stavitelů dle projektu pražského architekta Václava Schánbecka a nový prostor pro věřící byl dokončen během tří let. Z původního kostela se dochovala pouze dřevěná socha Piety a gotická křtitelnice. V roce 1935 byla opravována střecha a rekonstrukce se kostel dočkal také v prvním desetiletí nového milénia.

Historie čerpána z webu

https://farazir.casd.cz/farnost/

Město Žirovnice nemá turistickou známku.