Nedělní procházky jsme většinou uskutečňovali v Olomouci, která se stala naším domovem, ale i v tomto případě bylo uplatněno pravidlo o výjimkách. V únoru jednoho roku jsme totiž v naší mydlárně měli tolik práce, že jsme museli dát ruku k dílu i poslední den v týdnu, abychom uspokojili poptávky zákazníků. Zaslouženou odměnou za vykonanou práci nám nebyl zákusek v cukrárně nebo pivo v restauraci, nýbrž procházka zimní přírodou. Auto jsme nechali zaparkované u Staroštíkova mlýna a vydali se na autobus číslo 770, který nás odvezl do nedalekých Unčovic, odkud jsme vyrazili pěšky zpět do Litovle. Cestou jsme narazili na několik památek či zajímavostí, u nichž jsme se zastavili a jednou z nich byla vila Gustava Frištenského.

Když jsme přišli zpátky do Litovle, nějakou chvíli kráčeli podél Mlýnského potoka, jehož vody nás přivedly do ulice, pojmenované po legendárním českém silákovi Gustavu Frištenském. Míjeli jsme jeden rodinný domeček za druhým a přitom jsme z dálky viděli vícepatrový dům v Nábřežní ulici na druhém břehu potoka, do něhož jsme dlouhá léta chodívali k zubaři. Nás však tentokrát čekaly příjemnější zážitky v podobě prohlídky vily na naší straně mlýnského náhonu, kde žil již zmíněný profesionální zápasník, který se tolik zasloužil o popularizaci řeckořímského zápasu. Patrová vilka se žlutou fasádou, členěnou bílými pilastry, rovněž vyčuhovala nad okolní střechy a když jsme k ní dorazili začali jsme si ji prohlížet.

Líbila se nám velká spousta různých ozdobných prvků, zejména ty okolo oken a našim očím nemohl uniknout barokní štít , kryjící z ulice nástavbu prvního patra. Stejný štít jsme spatřili poté, co jsme přišli na místo, z něhož byla vidět boční část stavby. Pod štítem jsme uviděli krytý vstup do vilky, jejíž nároží tvořila polygonální věžička s vysokou jehlancovou střechou, zakončená ozdobnou špičkou. Na fasádě jsme dále našli pamětní bronzovou desku, která sem byla umístěna v roce 1997 na náklady rodiny Frištenských, z čehož jsme usoudili, že pokud bychom zmáčkli domovní zvonek, přišel by nám otevřít někdo z potomků slavného zápasníka. Pamětní deska nám oznámila, že v tomto domě žil Gustav Frištenský v letech 1917 – 1957, tedy až do své smrti.

Dovnitř vily jsme se nedostali, jelikož v ní nebylo muzeum, ale stále sloužila k bydlení a tak jsme vytáhli mobilní telefon, abychom se dík chytré technice dozvěděli nějaké informace o slavném obyvateli žluté budovy. Přečetli jsme si, že se Gustav Frištenský narodil roku 1879 v Křečhoři u Kolína, vyučil se řezníkem a od roku 1900 začal soutěžit v řeckořímském zápasu. Překvapilo nás, že za pět let amatérské kariéry vybojoval na 2000 zápasů bez jediné prohry, což ho předurčilo k profesionální dráze. Zápasil 40 let a jako profesionál slavil na 10 000 vítězství, přičemž některé duely vyhrál ještě po své padesátce. Samozřejmě nás zajímalo, z jakého důvodu Gustav Frištenský obýval právě vilu, před kterou jsme stále postávali a záhy jsme to zjistili.

Přečetli jsme si, že se v roce 1906 zúčastnil závodů v Litovli a po jejich skončení mu předala kytici růží Miroslava Eldnerová, dcera prvního sládka zdejšího akciového pivovaru. Přeskočila jiskra a o tři roky později se oženil. Od té doby trénoval na pivovarské zahradě a jak už jsme věděli, od roku 1917 bydlel s manželkou ve vile, která zároveň sloužila jako správní budova pivovaru. Zaujalo nás, že před vstupními dveřmi dodnes visí kruhy, na nichž se musel každý návštěvník udržet, aby mohl jít dál. Silou zápasníka Frištenského byl inspirován litovelský speciál Gustav, třináctistupňové nefiltrované polotmavé pivo, které jsme popíjeli v různých hospodách na Moravě a vždy nám velice chutnalo, takže ho můžeme každému v rozumné míře doporučit.

Na závěr jsme se dočetli, že si díky atletické postavě Gustav Frištenský zahrál i v několika filmech, přičemž se nejvíce proslavil v titulní roli snímku Pražský kat. Když jsme dočetli poslední řádky, vydali jsme se na další cestu a zanedlouho jsme se vrátili k našemu stříbrnému autu francouzské výroby u Staroštíkova mlýna. Následně jsme odjeli domů do Olomouce, čímž jsme zakončili příjemnou procházku, která nám svým profilem i délkou naprosto vyhovovala, neboť jsme si hlavně chtěli vyčistit hlavu a aktivně odpočinout. Celou procházku pak najdete v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká cestopis Jak jsme se v neděli prošli z Unčovic do Litovle. Přejeme příjemné počteníčko a těšíme se na vaše komentáře pod článkem.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/litovel-vila-gustava-fristenskeho​

Historie :

Známý silák a profesionální zápasník Gustav Frištenský, který se zasloužil o popularizaci řeckořímského zápasu, žil v Litovli od roku 1909 až do své smrti v roce 1957. Část života strávil ve vile, stojící v ulici, která nese rovněž jeho jméno. Na domě, který na začátku 20. století sloužil jako správní budova litovelského pivovaru, se nachází pamětní bronzová deska, jež byla zhotovena a vsazena nákladem rodiny Frištenských v roce 1997. Vila není přístupná, slouží stále k bydlení, ovšem v městském muzeu najdete expozici, věnovanou postavě Gustava Frištenského. Silou zápasníka byl inspirován litovelský speciál Gustav, třináctistupňové nefiltrované polotmavé pivo, které můžete ochutnat v restauracích po celé Moravě.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://www.litovelsko.eu/

Město Litovel je držitelem turistické známky č.711.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/litovel-c711