Rusava - zvonička sv. Kryštofa
Zvonička s obrázkem sv. Kryštofa byla postavena u cesty z Rusavy na Hostýn v roce 2018 a o dva roky později byla zasvěcena patronu poutníků, cestovatelů, řidičů a strážci horských cest. Místo je volně přístupné, zazvonit si může každý kolemjdoucí a jako bonus je od zvoničky krásný výhled na část údolí, okolní kopce a v zimních měsících je odtud vidět kopec se zříceninou hradu Křídlo.
Obec Rusava, rozkládající se v hlubokém údolí říčky stejného jména, jsme navštívili v rámci dvou jednodenních výletů, během nichž jsme se seznámili s nabídkou místních zajímavostí. Mezi oběma výlety uběhlo dlouhých 11 let a i když jsme toho při prvním navštívení viděli docela dost, také při druhé výpravě jsme objevili nové místa. Navíc jsme se zastavili i u všech turistických cílů, které jsme už viděli, takže jsme v této obci strávili celý den. Jednou ze zajímavostí, kterou jsme poznali až během druhého výletu byla zvonička sv. Kryštofa, neboť vznikla až několik let po naší první návštěvě. Dřevěná stavba se stala sedmým cílem tohoto jarního výletu, během něhož nám přálo počasí. Sluníčko po zimním odpočinku svými paprsky mohutně zalévalo krajinu pod Hostýnem, což nám velmi zpříjemnilo březnové putování podhorskou obcí.
Zvonička sv. Kryštofa patřila mezi několik turistických cílů, které se nenacházely dole v údolí, nýbrž na úbočí jednoho ze svahů, svírajících Rusavu jako kleště. Ačkoliv ke zvoničce vedla pěkná asfaltová silnička, kterou by naše černé SUV korejské výroby bez problémů zdolalo, kvůli zákazu vjezdu se k ní autem dojet nedalo. Povoz jsme tedy odložili na malém parkovišti před Obecním úřadem a po žluté turistické značce vyrazili k našemu cíli. Silnice za základní školou začala stoupat vytrvale vzhůru a tak jsme byli rádi, že jsme za posledními domy narazili na malou výstavu zemědělských strojů, která nám zatraktivnila poněkud fádní výstup. Exponáty se nacházely u silnice na okraji svahu a k našemu potěšení na nich nechyběla tabulka s popisem stroje, několika zajímavostmi a krátkou historií konkrétního kusu.
Nejprve jsme si prohlédli mlátičku Wichterle, kterou v Prostějově vyráběl zakladatel firmy František, což byl dědeček slavného vynálezce kontaktních čoček Otty. Dočetli jsme se, že firma od osmdesátých let 19. století vyráběla a opravovala zemědělské stroje a postupně se rozrůstala. V roce 1888 koupil František Wichterle jiný zkrachovaný podnik a svoji firmu rozšířil o další provozy včetně slévárny. Kromě zemědělských strojů firma vyráběla motory, parní kotle, ozubená kola, elektromotory, nástěnné výtahy či zařízení pro provoz jatek. Zaujalo nás, že vystavená mlátička fungovala ještě v roce 1954. Vedle nás čekal čert, ale nebyl vůbec chlupatý a neměl rohy, neboť se jednalo o rotační vyorávač brambor. Dozvěděli jsme se, že čert pracoval na principu velkého kola umístěného v zadní části stroje, se železnými prsty na obvodu, které během otáčení vyhrabávaly brambory ven ze země.
Čerta vystřídal Ježek s velkým písmenem na začátku, neboť tak se jmenovala firma z Blanska, jejíž balíkovač jsme viděli před sebou. Exponát byl doplněn fakty z historie firmy, která byla založena v roce 1849 Karlem Ježkem. Jeho zámečnická dílna se postupně rozrostla natolik, že roku 1873 spolu se syny Karlem a Richardem začali vyrábět moderní zemědělské stroje. Po roce 1888 byla zbudována nová továrna, jež vyráběla stroje a pumpy, mlátičky, žentoury, vinné lisy a různé drobnější nářadí. Posledním exponátem byl secí stroj od filmy Kovářík, která v Prostějově vyráběla zemědělské stroje, kotle pro parní lokomotivy, motory pro mlýnské zařízení a další průmyslová odvětví. Zaujalo nás, že na konci roku 1918 došlo ke spojení této firmy s prvně jmenovanou společností Wichterle a vznikla tak světoznámá značka Wikow.
Když malá exkurze do historie zemědělských strojů skončila, pokračovali jsme ve výstupu ke zvoničce sv. Kryštofa. Stále jsme sledovali žlutě značenou trasu, která se několikrát zakroutila jako had. Minuli jsme poslední dům, vypadající spíše jako příbytek majitele texaské olejářské firmy a pak se krajina rázem změnila v krásné horské louky a pastviny, mezi nimiž se vinula úzká asfaltová silnička. Za poslední zatáčkou se již objevila několikrát zmíněná zvonička, která spolu s okolní krajinou tvořila velmi pěknou kompozici, takže se nám zde okamžitě zalíbilo. Sice trochu silněji pofukoval vítr, ale to nám nezabránilo v tom, abychom si dřevěnou zvoničku sv. Kryštofa prohlédli. Před námi stál v podstatě kus stromu s roznožkou, do níž byl umístěn malý zvonek, krytý typickou valašskou stříškou se šindelem.
Z tabule u zvonu jsme se dozvěděli, že zvonička s obrázkem sv. Kryštofa byla postavena u cesty z Rusavy na Hostýn v roce 2018 a vysvěcena o dva roky později. Neodolali jsme a řádně jsme zatahali za provaz, čímž jsme rozhoupali zmíněný zvoneček, jehož zvuk se snášel do údolí pod námi. Následně jsme se rozhlédli kolem sebe, neboť se od zvoničky nabízel krásný výhled na část údolí, okolní kopce a protože jsme sem přišli brzy zjara, a stromy ještě nezískaly nové zelené šaty, tak jsme skrze les viděli kopec se zříceninou hradu Křídlo, který jsme ještě v ten den měli v úmyslu poctít svoji návštěvou. Když jsme se pokochali výhledy, posadili jsme se na jednu z laviček u zvoničky a lehce posvačili z vlastních zásob, zatímco kolem nás chodili v menším počtu turisté, mířící z Hostýnu do Rusavy.
Žlutá trasa totiž pokračovala vzhůru kolem stožáru k osadě Grapy a poté na rozcestí Bukovina, odkud to byl už jen kousek na slavné poutní místo. My jsme ovšem od zvoničky zamířili zpátky do Rusavy. Cestou nejmladší členka výpravy splnila jeden z úkolů firmy Aktin a za oběhnutí deseti stromů v řadě si připsala body do své výzvy. Zanedlouho jsme dorazili zpátky k základní škole v Rusavě, u níž jsme zabočili doleva, jelikož jsme si chtěli znovu prohlédnout evangelický kostel sv. Trojice, o němž se však dočtete v jiném mém příspěvku. Chcete-li vědět, co všechno jsme během tohoto putování viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme strávili celý den na Rusavě. Pokud jste zde také byli, napište prosím pod článek svůj komentář. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě. Děkujeme.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Rusava_-_zvonicka_sv._Krystofa/
Historie :
Zvonička s obrázkem sv. Kryštofa byla postavena u cesty z Rusavy na Hostýn v roce 2018 a o dva roky později byla zasvěcena patronu poutníků, cestovatelů, řidičů a strážci horských cest. Místo je volně přístupné, zazvonit si může každý kolemjdoucí a jako bonus je od zvoničky krásný výhled na část údolí, okolní kopce a v zimních měsících je odtud vidět kopec se zříceninou hradu Křídlo.
Historie čerpána z těchto webových stránek
https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=2343244&x=17.6855999&y=49.3517971&z=17
Obec Rusava je držitelem turistické známky č.770.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rusava-c770