Brno má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že je absolutně nemožné všechny je poznat za jednu, dvě nebo i pět návštěv. Také my jsme do tohoto velikého města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Při jedné z mnoha navštívení jsme se podívali do centra, přímo napěchovaném památkami a místy, kudy kráčela historie.

Během procházky středem města jsme zavítali i na Petrov a odtud jsme se vydali na velmi známé náměstí, pojmenované jako Zelný trh. V našich vzpomínkách jsme jej měli zažité jako místo, kde se vždy něco prodávalo, handlovalo a kupovalo a v tom jsme se nemýlili. Už ve 13. století bychom si zde mohli koupit vejce, husu, zeleninu, keramiku či veteš, ale tehdy zde nestály žádné domy a lidé tomuto místu říkali Horní trh.

Teprve až v 15. století dostalo svůj dnešní název Zelný trh a tenkrát bychom tu našli pranýř či klec pro zločince. V době naší návštěvy, kdy spodní část náměstí byla zalitá zimním sluncem, zatímco tu horní pokryl stín, jsme tu nic takového už nenašli. Nicméně jiných zajímavostí a památek jsme si zde prohlédli opravdu mnoho a jelikož jsme přišli od Petrova, začali jsme obhlídkou domů v horní části náměstí.

Divadlo Husa na provázku aneb Dům pánů z Fanalu

Jako první jsme shlédli nárožní dům, který si jako gotický koupili páni z Fanalu, kteří zde bydleli v letech 1688 - 1800 a roku 1709 jej přestavěli do barokní podoby. Další přestavba proběhla roku 1986, kdy jej získal divadelní soubor Husa na provázku. Na domě nás kromě erbu zaujala socha muže, sedícího na parapetu v nejvyšším patře, se kterým bychom si pozice rozhodně vyměnit nechtěli. A jelikož jsme neměli divadlo v úmyslu navštívit, věnovali jsme se vedlejší budově.

Palác žďárských opatů

Tou budovou byl bývalý palác postavený v polovině 18. století, jenž patřil opatům žďárského kláštera, kteří si původní gotický dům v letech 1752–1753 přestavěli podle projektu brněnského architekta Františka Antonína Grima. V druhé polovině 19. století bylo přistavěno třetí patro a tehdy patřil rodině Lídlů, kteří zde 100 let vyráběli a prodávali hudební nástroje. V době naší návštěvy probíhala rekonstrukce celého domu.

Malý Špalíček

Potom naši pozornost upoutala zelená fasáda budovy nazývaná jako Malý Špalíček, což byla kdysi skupina čtyř gotických a renesančních domů a jejich spojením vznikl jeden honosný dům. Roku 1625 jeden z domů vlastnil brněnský architekt Ondřej Erna a jeho syn, slavnější architekt a stavitel, Jan Křtitel Erna, tento soubor domů nechal přestavět v renesančním stylu. V letech 1969 - 1973 byl Špalíček restaurován. Dnes má objekt multifunkční využití, v části prostor jsou kanceláře, část prostor je využívána restaurací a několika obchůdky.

Sloup Nejsvětější Trojice

Od špalíčku jsme popošli pár kroků dolů k další výrazné památce na Zelném trhu, kterým byl sloup Nejsvětější Trojice z roku 1729. Zjistili jsme, že jeho autorem byl Antonín Schweigl, otec významného architekta Ondřeje Schweigla. Když jsme ke sloupu došli, v jeho dolní části jsme uviděli podstavec s ozdobami a tabulkami se zlatým písmem. Z podstavce pak vystupoval pilíř, na jehož vrcholu jsme spatřili sousoší Nejsvětější Trojice a po stranách jsme shlédli sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého a také dva andílky. Vedle sloupu jsme z každé strany na dvou samostatných soklech ještě našli sochy sv. Primitiva a sv. Konstantina a pak jsme se obrátili doleva, abychom si zvenku prohlédli Dietrichsteinský palác.

Dietrichsteinský palác

Tento raně barokní palác nechal postavit olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna v letech 1614 - 1620, snad podle projektu Giovanniho Giacoma Tencali. Zaujalo nás, že na stejném místě stálo původně pět domů, což nás ale vzhledem k monumentální délce paláce nepřekvapilo. Dále jsme se dočetli, že kolem roku proběhla jeho velká přestavba vedená Domenikem Martinellim a tehdy z původního paláce zůstaly jen hlavní zdi a některé klenby, přičemž byl mimo jiné postaven nový vstupní portál a vestibul. V 19. století budova sloužila jako Apelační a zemský soud a další velkou přestavbou v letech  1928 - 1929 byly značně pozměněny barokní prvky. Tehdy budova dostala nástavbu, která byla zase snesena v 80. letech. To už Dietrichsteinský palác sloužil převážně výstavním účelům Moravského zemského muzea, pro které byl zakoupen roku 1911. Na budově nás zaujaly především tři dlouhé řady oken a krásný vstupní portál. Jelikož bylo v době naší návštěvy zrovna pondělí, tak muzeum nebylo otevřeno, což nám ale ani moc nevadilo, protože bychom jej z časových důvodů nestihli projít. Na fasádě jsme si ještě prohlédli pamětní desku, upozorňující na to, že před bitvou u Slavkova v Dietrichsteinském paláci pobýval ruský vojevůdce Michail Illarionovič Kutuzov.

Městská tržnice

Od muzea jsme zamířili k budově městské tržnice, která nám vůbec neladila s okolními domy. Prosklené dvě horní patra a přízemí na sloupech, to vše ve funkcionalistickém slohu řadilo tržnici do 20. století. A nemýlili jsme se, protože jsme se dozvěděli, že budova nahradila tři městské domy, z nichž se ten prostřední na jaře 1941 zřítil a dva sousední byly o několik dní později zbořeny. Prostor zůstal během druhé světové války prázdný a teprve poté byla v letech 1948 - 1950 postavena čtyřpodlažní, pozdně funkcionalistická budova městské kryté tržnice potravin a zeleniny, kterou navrhli architekti Vilém Zavřel, Emil Hruška a Ivan Ráž. Byla pojmenována jako Dům potravin a podle původních plánů měla nahradit prodejní stánky tradičně rozmístěné po celém Zelném trhu. Dále jsme se dočetli, že v 80. letech minulého století byla budova modernizována a poté fungovala jako víceúčelová stavba, která byla v roce 1997 částečně přestavěna a přejmenována na Obchodní dům Krokodýl. Po roce 2010 sloužil krytý prostor bývalé tržnice již pouze jako skladiště stánkových prodejců z náměstí. Na závěr jsme se dozvěděli, že v letech 2014 - 2017 proběhla obnova původní funkce tržnice i její původní podoby podle projektu architekta Michala Palaščáka. Přes veškerou snahu všech architektů nám sem do historického centra tržnice nezapadala, ale už se stalo. Raději jsme tedy pokračovali v prohlídce krásnějších památek na Zelném trhu.

Kašna Parnas

Tou další pamětihodností byla poměrně veliká kašna Parnas, postavená podle projektu Jana Bernarda Fischera z Erlachu na stejném místě, kde stála jiná kašna již roku 1597. V přístupu k ní nám statečně bránil natažený řetěz mezi betonovými sloupky, ale přece jen jsme našli nechráněné místo a zblízka si prohlédli její sochařskou výzdobu, dílo A. Rigiho, A. T. Krackera a dalších neznámých italských sochařů. Na vrcholu kašny se tyčila socha Evropy stojící na přemoženém drakovi, dole na útesu jsme pak našli sochu Babylonie a vedle ní okřídleného lva. Na dalším útesu seděla Persie, vedle ní nebručel medvěd a ještě jsme zde shlédli sochu s toulcem a šípy a pod ní pak byla okřídlená saň.

Nájemní domy Adolfa Bachera a Karla Pětníka

Po krásné kašně jsme se věnovali zajímavostem v dolní částí náměstí a jako první nám zde padl do oka dům č.20 na rohu s ulicí Radnickou. Honosná budova patřila dvěma pánům jménem Adolf Bacher a Karel Pětník, kteří v Brně vlastnili několik dalších domů. Jejich zisky plynuly z výstavby nových budov v centru města na začátku 20. století a jejich následného pronájmu. Výjimkou nebyl ani ten Zelném trhu. Prohlédli jsme si secesním romantizující průčelí od Maxmiliana Johanna Montera, které jsme našli i na vedlejším domě č.21, patřící stejným majitelům a šli dál.

Hotel Grandezza

Následovala obhlídka hotelu Grandezza, který byl postaven v letech 1914 - 1915 architektem Vladimírem Fischerem. Po zkušenostech s jiným budovami nás ani nepřekvapilo, že na místě dnešního hotelu původně stávaly čtyři domy Cyrilometodějské záložny, prvního českého peněžního ústavu v Brně. Záložna zde začala poskytovat své služby 2. prosince 1882 a soustředila se na českou klientelu. V roce 1914 se záložna rozhodla všechny čtyři domy na východní straně Zelného trhu zbořit a na jejich místě postavit současnou budovu. Po druhé světové válce zde sídlily různé firmy, třeba Státní spořitelna nebo Prefa Brno. V letech 1969 - 1990 budova sloužila znovuobnovené Právnické fakultě Masarykovy univerzity a v letech 1990–1996 její Ekonomicko-správní fakultě. V roce 1998 budovu zakoupila liberecká firma Grandezza Hotels, podle návrhu architekta Ondřeje Kukrala z Hradce Králové ji přestavěla a 11. května 2012 zde otevřela čtyřhvězdičkový hotel. Na fasádě hotelu jsme nejvíce obdivovali sochařskou výzdobu, kterou provedl brněnský sochař a pedagog Václav Hynek Mach a když jsme si ji dostatečně prohlédli, přesunuli jsme se k další významné stavbě na Zelném trhu.

Reduta

Tou nebylo nic jiného než jedna z nejstarších divadelních budov ve střední Evropě Brněnská Reduta, která v 17. století sloužila jako městská hospoda. Zaujalo nás, že v roce 1608 zde pobýval arcikníže a budoucí císař Matyáš a v té době bychom zde našli vycpaného krokodýla, jemuž tehdy říkali lidé Brněnský drak. Dále jsme se dočetli, že v hospodě tehdy hostovaly různé kočovné divadelní společnosti, ale divadelní sál byl přistavěn až v letech 1731 - 1732. V roce 1767 se zde údajně konalo první veřejné provedení česky zpívané české opery. Na sklonku téhož roku zde při své návštěvě Brna vystupoval tehdy jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart a o sto let později Johan Brahms. V 18. století budova několikrát vyhořela, naposledy v roce 1870 a poté nějakou dobu sloužila jako tržnice. Jako  divadlo byla opět používána od roku 1919 a c současné době je zde scéna Národního divadla v Brně. Před Redutou jsme si prohlédli andílka s jedním křídlem na vysokém sloupu, který představoval Mozarta a pokračovali v putování po Zelném trhu.

Měšťanské domy č.5, č.6 a č.7

Nad divadlem jsme mezi dvěma uličkami narazili na trojici měšťanských domů, přičemž ten nárožní s číslem 5 měl zachované renesanční jádro s pseudoslohovou úpravou z 19. století. Střední s číslem 6 měl gotické jádro a později byl klasicistně přestavěný, stejně jako výše stojící dům s číslem sedm. 

Touto trojicí domů jsme uzavřeli celou procházku po Zelném trhu a následně jsme zamířili Květinářskou ulicí na rušnou Masarykovu ulici za prohlídkou kostela svaté Máří Magdalény. O tomto brněnském svatostánku, stejně jako o mnoho dalších památkách jihomoravské metropole, se dočtete v mých dalších příspěvcích.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brno_-_namesti_Zelny_trh/

Historie čerpána z těchto webových stránek :

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zeln%C3%BD_trh_(Brno)

http://www.hrady.cz/index.php?OID=6976

http://www.hrady.cz/index.php?OID=8421

http://www.hrady.cz/index.php?OID=7792

http://www.hrady.cz/index.php?OID=6975

http://www.hrady.cz/index.php?OID=2630

http://www.hrady.cz/index.php?OID=1920

http://www.hrady.cz/index.php?OID=7788

Náměstí Zelný trh v Brně je držitelem turistické zámky č.480.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brno-c480