Moravský Beroun - náměstí 9. května
Dějiny Moravského Berouna jsou spjaty s historií šternberského panství na severní Moravě. Základy mu položil někdy v polovině 13. století Zdislav ze Šternberka, jenž získal podhoří Nízkého Jeseníku jako výsluhu od českého krále Přemysla Otakara II. První zmínka o Moravském Berouně jako o městě naznačuje, že vzniklo před rokem 1339. Podnětem pro jeho vznik byla hornická činnost, jak dokládá městský znak obsahující kleště a hornické kladivo. V rámci německé kolonizace se Moravský Beroun stal střediskem dolování a zpracování železné rudy. V roce 1577 dostalo město od císaře Rudolfa II. právo konat dva výroční trhy a po čase i právo volného obchodu, trhu a výčepní právo. V druhé polovině 16. století vyvolala náboženská svoboda novou vlnu německého přistěhovalectví. Město bylo postiženo třicetiletou válkou a čarodějnickými procesy.
Toho roku se konec letních prázdnin mimořádně vydařil a tak jsme využili teplého počasí a vyrazili na výlet, během něhož jsme se pohybovali hlavně v bruntálském okrese. Vše začalo zastávkou v Moravském Berouně. Po příjezdu do města jsme náš stříbrný francouzský vůz zaparkovali na náměstí 9. května a vzápětí jsme zamířili do informačního centra, kde jsme si koupili turistickou známku, pohledy a dostali jsme zde také razítko do památníku. Potom jsme se vydali na průzkum památek, které se na náměstí nacházely. Postupně jsme shlédli pár zajímavých domů, barokní plastiku Panny Immaculaty či fontánu, a pak jsme zamířili ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Pokud vás zajímá, co všechno jsme ten den viděli, vyhledejte si cestopis Jak jsme se prošli bruntálským zámkem a vystoupali na Velký Roudný.
Horký letní den na konci srpna byl jako stvořený pro polehávání u vody, kdy příroda neotužilým lidem nabídla jednu z posledních možností ke koupání v přírodě za příjemné teploty vzduchu i vody. Neodolatelnou nabídku jsme využili i my, ovšem tak trochu jiným způsobem, než by se mohlo zdát. Jednodenní výlet jsme opravdu takřka celý strávili u přehrady Slezská Harta, jenže jsme nelenošili na pláži, ale navštívili několik zajímavosti v jejím okolí. Vše začalo zastávkou v Moravském Berouně, kde dlouhé roky bydleli naši příbuzní, nicméně jejich návštěvu jsme v plánu neměli, jelikož jsme toho měli naplánované opravdu hodně. Nejprve jsme ochutnali minerální pramen Ondrášovka a pak jsme naším stříbrný autem odjeli na náměstí 9. května, kde jsme po pěti letech znovu shlédli všechny zdejší zajímavosti.
Zároveň jsme se dozvěděli něco o historii Moravského Berouna. Dnešní centrum města začalo vznikat pod již zaniklým hradem, který stával na Křížovém vrchu, jen pár desítek metrů od současného náměstí. Dřevěné domy v podhradí se o století později zformovaly do jakéhosi předchůdce náměstí, když bylo před rokem 1339 založeno město Beroun na Moravě. Podnětem pro jeho vznik byla hornická činnost, jak dokládá městský znak obsahující kleště a hornické kladivo. V rámci německé kolonizace se Moravský Beroun stal střediskem dolování a zpracování železné rudy. V roce 1577 dostalo město od císaře Rudolfa II. právo konat dva výroční trhy a po čase získalo i právo volného obchodu a trhu a výčepní právo. Město s většinou německých obyvatel bylo postiženo třicetiletou válkou a známými čarodějnickými procesy.
Fontána
Když jsme dočetli poslední řádky z historie města, které největší rozkvět zažilo teprve na přelomu 18. a 19. století v souvislosti s tkalcovskou výrobou a s textilním průmyslem, začali jsme se věnovat zajímavostem na náměstí. Jako první jsme shlédli kamennou fontánu, ze které v horkém letním dni k našemu potěšení tryskala voda jako o život. Fontána byla na náměstí vybudována až během velké rekonstrukce, která proběhla v letech 2008 – 2010. Tehdy zároveň zmizela stanice benzinové pumpy, kterou léta provozovali naši příbuzní, dokud neodešli do důchodu. Chvíli jsme pozorovali hrátky neposedné vody a přitom jsme nechali svá těla osvěžovat vodní mlhou, která se z fontány šířila do okolního prostoru. Následně jsme se vydali k mnohem starší památce, která se na náměstí ovšem objevila také až po zmíněné rekonstrukci.
Socha Panny Marie Immaculaty
Jednalo se o sochu Panny Marie Immaculaty od J. M. Scherhaufa z roku 1760, která sice původně na náměstí stávala, ale někdy mezi lety 1920 - 1930 byla přemístěna k závěru kostela Nanebevzetí Panny Marie a zpět se vrátila až po osmdesáti letech. Socha světice s hvězdnou svatozáří stála v bohatě řaseném šatě na zeměkouli ovinutou bronzovým hadem měla a na ruce měla posazeného Ježíška, který držel kříž. Prohlédli jsme si také podstavec s vykrajovaným zrcadlem na čelní straně, který přecházel v druhý sokl, jenž byl dole zdoben volutami, doplněnými palmovými listy. Na čelní straně jsme našli plasticky provedený monogram Krista a reliéf srdce ovinutého trnovou korunou s třemi hřeby, pod nímž se nacházel letopočet 1760. Na zadní straně podstavce jsme následně objevili nápis Reno. Ano. 1860 – F.G.A.N.S.
Lípa a socha Prokůpka
Po obhlídce sochařského díla jsme se přesunuli ke starobylé lípě, kde jsme odlovili kešku. Lípa byla na náměstí vysazena přibližně 16 let po tragickém požáru, který na jaře roku 1779 centrum Moravského Berouna. Shořelo při něm 49 měšťanských, 34 malých domů, kůlny, stáje, stodoly a sýpky. V následujících letech byla prováděna výstavba nových, již zděných, domů. V této době byla také na náměstí zasazena lípa připomínající tuto velkou tragédii, která roku 2005 získala titul Strom Olomoucka. V roce 2014 se ve stínu lípy objevila dřevěná socha, kterou Moravskému Berounu věnovalo polské partnerské město Bieruń. Stalo se tak při příležitosti oslav 675. výročí od první písemné zmínky o Moravském Berouně a socha dostala jméno Prokůpek. Svatý Prokop byl totiž patron horníků, s nimiž bylo město několik staletí úzce spjato.
Radnice
Během procházky po náměstí jsme si samozřejmě prohlíželi také domy, které centrum města obklopovaly, nicméně žádný z nich již neměl památkovou hodnotu. Výjimku tvořila radnice, kde jsme před 5 lety koupili turistickou známku. Jednalo se dům postavený v letech 1775 - 1776 na místě bývalé hospodářské budovy, kterou obec koupila pro tyto účely. Do té doby jako radnice sloužila budova bývalého fojtství. Nová radnice byla v letech 1825 a 1870 - 1871 empírově přestavěna. Po 1. světové válce bylo vybudováno podloubí v přízemí radnice. Před námi se nacházela jednopatrová, podsklepená budova se středním rezalitem ukončeným tympanonem s městským znakem. Radnice byla zakryta sedlovou, při nároží zvalbenou střechou a v přízemí naše oči potěšilo podloubí, které domu dodávalo ten pravý historický vzhled.
Po prozkoumání exteriérů radnice jsme se do útrob městského úřadu a informačního centra tentokrát nevydali, nýbrž jsme nasedli do vyhřátého auta, jímž jsme Lidickou ulicí zamířili ke kostelu Povýšení svatého Kříže. Ten jsme při první návštěvě opomenuli navštívit a stejnou chybu jsme znovu neudělali ani u přilehlého Křížového vrchu, na němž kdysi stával hrad. Právě zde se odehrávaly nejstarší dějiny budoucího města Moravský Beroun, ale o tom již vypráví jiné moje články, tak si je ve volné chvíli nezapomeňte také přečíst. Chcete-li vědět, co všechno jsme v tento srpnový den viděli, mrkněte do sekce Velké povídání o výletech, kde na vás čeká velmi obsáhlý příspěvek Jak jsme se toulali v okolí Slezské Harty a dozvíte se víc. Pokud vás tento článek inspiroval k návštěvě Moravského Berouna, pak dokonale splnil svůj účel.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/moravsky-beroun-namesti-9-kvetna
Historie čerpána z těchto webů
Město Moravský Beroun je držitelem turistické známky č.1358.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/moravsky-beroun-c1358
