Turisty opomíjené město Potštát jsme navštívili v rámci několika našich výletů, během nichž jsme zde poznali mnoho památek a zajímavostí. Když jsme sem zavítali poprvé, tak jsme naše auto zaparkovali na Bočkově náměstí u zámku a samozřejmě jsme si bývalé šlechtické sídlo prohlédli. Poté jsme svou pozornost obrátili na Bočkovo náměstí, které se spolu s kostelem stalo součástí městské památkové zóny roku 2003 a prohlédli si zde mnoho památek.

Při naší druhé návštěvě města jsme opět zaparkovali náš vůz u zámku a po jeho prohlídce jsme zamířili ke kostelu sv. Bartoloměje, jenž obsadil druhý roh náměstí. Když jsme si jej obešli kolem dokola, znovu jsme se šli podívat na nabídku historických zajímavostí centra města. Seznámili jsme se také s pohnutými osudy Potštátu, které bylo založeno německými horníky a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1322.

Zaujalo nás, že již roku 1377 bylo město opevněno pravděpodobně kamennými hradbami, jehož střed tvořilo právě nynější Bočkovo náměstí s vrchnostenským pivovarem uprostřed. O 11 let později Potštát postihl jeden z mnoha požárů města, které později ovlivnily nynější vzhled náměstí. Velký požár totiž přišel roku 1866, kdy lehlo popelem skoro celé město, zahynuli při něm lidé a tak i domy na náměstí dostaly nový vzhled, když přišly o své podloubí.

Během procházky po náměstí jsme shlédli postupně Hodinovou věž a u ní kašnu, sousoší Svaté Trojice s kamenným křížem, Morový sloup, sochu svatého Floriána a samozřejmě mnoho měšťanských domů, které kdysi mívaly podloubí, jenž bylo ale už dávno zastavěno. Spatřili jsme jej totiž pouze na domech na rozích náměstí, u něhož jsme ocenili, že nebylo pojmenované po našem prvním prezidentovi T. G. Masarykovi.

S tímto názvem jsme se totiž na našich cestách potkali mnohokrát a Bočkovo náměstí se do Potštátu se hodilo mnohem více, protože děd budoucího českého krále Jiřího z Poděbrad, Boček z Kunštátu a Poděbrad vydal v roce 1388 nejstarší městské privilegium, jimž daroval městu právo vařit pivo ve vlastním pivovaru, který stával celá staletí uprostřed náměstí. Zde je přehled památek, které jsme při procházce po svažitém náměstí viděli.

Kostel svatého Bartoloměje

Začali jsme v rohu náměstí, kde našemu zraku neunikl římskokatolický farní kostel zasvěcený sv. Bartoloměji, postavený roku 1408 jako gotický, postupně přestavěný renesančně, barokně a pseudoslohově. Podrobnosti o něm zjistíte v mém samostatném článku, který se mu věnuje, tak na něj také mrkněte.

Činžovní dům č.30 

V dolní části náměstí jsme pár metrů od kostela sv. Bartoloměje narazili na šedivý činžovní dům s číslem 30, který si jako jeden z mála zachoval podloubí. Také on byl postaven v průběhu 16.-17.století a jeho majitel z něj inkasoval od nájemců činži.

Měšťanské domy č.29 a č.28

Vedle činžovního domu jsme shlédli další dva památkově chráněné objekty, taktéž ze stejného období jako jejich soused. Líbil se nám více ten s nižším číslem, který zářil pěknou žlutou fasádou, zatímco dům číslo 29 měl stejnou šedivou barvu jako vedlejší činžovní.

Sousoší svaté Trojice 

V jihozápadní části náměstí jsme si pak prohlédli sousoší Svaté Trojice s kamenným křížem a sochami svatých, které zde bylo postaveno v roce 1748. Po stranách kříže jsme shlédli sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera. Zaujalo nás, že o tehdejší blahořečení sv. Jana Sarkandera velmi usiloval tehdejší olomoucký arcibiskup.

Hodinová věž

Poté nám do oka padla hodinová věž, postavená kolem roku 1700. Zaujalo nás, že vedle ní stával městský pivovar, jenž byl zmiňován již roku 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu a který zanikl kolem roku 1830. Dočetli jsme se, že sloužila jako městská hláska a lidem ukazovala přesný čas, neboť nedaleký farní kostel sv. Bartoloměje hodinový ciferník postrádal, jak jsme se o tom při jeho obhlídce sami přesvědčili.

Kašna

Vedle hodinové věže jsme si prohlédli kamennou kašnu, postavenou roku 1881 uprostřed náměstí jako zásobárna vody pro případné hašení požárů.

Morový sloup

Dále jsme shlédli barokní morový sloup se sochou Panny Marie, postavený v letech 1715 až 1718 jako poděkování olomouckých měšťanů, kteří se v období velkého moru uchýlili do Potštátu, jemuž se nemoc vyhnula. Na díle sochaře J.W. Sturmera jsme napočítali celkem šest soch. Nejvíce nás okouzlila tvář Panny Marie a její velmi jemné rysy, která vypadala jakoby se stále usmívala.

Dům č.11 - pošta

V horní části náměstí jsme narazili na budovu pošty s hřebínkovou klenbou a podloubím a i když bychom to do tohoto domu neřekli, také sídlo listovního úřadu bylo památkově chráněno. Jelikož jsme však neměli v úmyslu nic posílat, pokračovali jsme rychle v další obhlídce centra.

Socha sv. Floriána 

V horní části Bočkova náměstí jsme uviděli barokní sochu patrona hasičů sv. Floriána, zhotovenou Josefem Scherfaufem v roce 1766. Dozvěděli jsme se, že ji nechal vytesat jeden z místních tkalců, jejichž dílny a domy byly požáry velmi ohroženy.

Měšťanský dům č.17

Během obchůzky jsme shlédli několik měšťanských domů a jedním z nich byl ten s číslem 17 v horní části náměstí. Dům se zelenou fasádou byl vystavěn v průběhu 16.-17.století a stal se dokladem charakteru renesanční městské zástavby tehdejší doby. Zaujalo nás na něm kamenné ostění v dolní části domu a po jeho okrajích, které se nám velmi líbilo.

Měšťanský dům č.15

V jeho těsné blízkosti se nacházel dům s číslem 15, jenž patřil rovněž mezi památkově chráněné, ale svým vzhledem nám připomínal spíše obyčejný činžovní dům se žlutou fasádou z dob socialismu. Zde jsme naši prohlídku náměstí ukončili a zamířili pěšky na místní hřbitov, kde jsme si prohlédli kostel Nanebevzetí Panny Marie. Další informace o něm se dozvíte v samostatném článku, který se mu věnuje, tak na něj také mrkněte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Potstat_-_Bockovo_namesti/

Historie čerpána z těchto webů

http://www.hrady.cz/index.php?OID=7935

http://www.hrady.cz/index.php?OID=7934

https://www.pamatkovykatalog.cz

Město Potštát je držitelem turistické zámky č.1558.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/potstat-c1558