V určitém období jsme hojně navštěvovali východočeský kout naší krásné země, zejména Choceň a okolí. Hlavním důvodem těchto výprav byl dovoz našich produktů do zdejšího velkoobchodu s mýdly. Prakticky pokaždé jsme tyto pracovní cesty využili k poznávaní zajímavých míst v tomto kraji, o které tu opravdu nebyla nouze. Jednoho říjnového dne jsme po odevzdání mýdel odjeli do Vysokého Mýta, kde jsme se seznámili se všemi památkami a zajímavostmi tohoto krásného historického města. Po obhlídce Husova sboru a Dolního mlýna jsme naším stříbrným autem odjeli na Tyršovo náměstí, kde jsme jej nechali odpočívat až do pozdního odpoledne. Potom jsme se vydali na procházku centrem města, nabitém památkami či muzejními expozicemi a nezapomněli jsme ani na pár zajímavostí Tyršova náměstí.

V minulosti neslo název Na Klášteře podle starého kláštera Minoritů, zničeného za husitských válek, jehož zdivo pak posloužilo k výstavbě novým domů. Svou rozlohou patřilo mezi menší náměstí ve Vysokém Mýtě  ještě na počátku 20. století nebylo vydlážděno ani zcela uzavřeno. Jeho rozvoj nastal až v následujícím období, kdy zde vzniklo několik nových objektů. Výstavba menších rodinných domků před první světovou válkou a v období první republiky pak dala náměstí současnou podobu, ve které jsme jej shlédli také my. Jelikož jsme francouzský povoz odložili přímo před nejkrásnější budovou, která se na tomto náměstíčku nacházela, nemohli jsme obhlídku zdejších památek zahájit ničím jiným, než secesní sokolovnou, na jejíž fasádě jsme našli pár zazděných fragmentů ze zmíněného kláštera.

Sokolovna

Secesní budova sokolovny byla vystavěna v letech 1900 – 1902 byla podle návrhu architekta Josefa Podhájského, na které se nám nejvíce líbilo vstupní průčelí se třemi velkými okny půlkruhově zaklenutými ve štítech, které byly zkrášleny malbami s motivy ze života sokolského hnutí, štukovou výzdobou, římsami a čučky. Vlevo od tělocvičny pokračovala fasáda jako mírně předsazená, s odlišným členěním. Odlišnou funkci této části budovy zvýrazňuje hřeben střechy orientovaný kolmo na hřeben střechy tělocvičny, na němž byly navíc dvě vížky či lucerny. Tato část byla trojosá s předsazeným vstupem do objektu zdobený reliéfní štukovou výzdobou, nad nímž jsme spatřili balkon zdobený plastikami sokolů a čučky. Štít opět doplňovaly malby, římsy, vázy a čučky. Vpravo tělocvičnu ukončoval půlkruhový závěr a malá vížka.

Pomník Miroslava Tyrše

Před sokolovnou byl roku 1912 odhalen pomník dr. Miroslava Tyrše, českého národního obrozence, kritika, historika umění, estetika a univerzitního pedagoga, který se podílel na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola. Tím se vysvětlovalo, proč byla do středu náměstí umístěna zrovna socha Miroslava Tyrše, autora českého tělocvičného názvosloví a iniciátora prvního všesokolského sletu v roce 1882, který si přál, aby sokolství přispívalo k harmonickému rozvíjení lidské osobnosti a národní kultury. Zaujalo nás, že utonul v říčce Ötztaler Ache u osady Habichen v Tyrolských Alpách během ozdravného pobytu za nejasných okolností. Autorem pomníku byli Josef Jílek, L. Vocelka a místní sochař Jaroslav Znojemský.

Vodárenská věž

Pak jsme se uličkou vydali k zajímavé stavbě, která se v první polovině 14. století stala součástí městského opevnění. Po ztrátě fortifikační funkce roku 1700 u ní byla prolomena hradba a přistavěna branka k řece. Od roku 1768 sloužila jako vodárna, zásobující dvě kašny a čtyři další vodní nádrže ve městě, přičemž voda byla čerpána z řeky Loučné do nádrže ve věži. Zaujalo nás, že v roce 1816 shořela střecha a o 14 let později byla snížena o dvě horní patra. Oprava věže proběhla v roce 1898 a roku 1994 provedena šindelová krytina. Před námi se tyčila dvoupatrová hranolová věž z lomové opuky, stojící v severovýchodním nároží městských hradeb, jejíž zdi byly silné až 1,5 metru. Naším očím neuniklo, že se věž, zakončená stanovou střechou, směrem vzhůru zužovala.

Během obchůzky jsme na ní našli jen pár malých okének, zamčený vchod a barokní okenní výklenek se štukovou šambránou, kterou ve vrcholu zdobil štukový reliéf hlavy andílka s křídly, ale nejvíce nás zaujal zaslepený sedlový portál vstupu do prvního patra s kamenným ostěním. Když jsme si vodárenskou věž prohlédli, pokračovali jsme v průzkumu dalších součástí městských hradeb, o nichž však již vypráví jiný můj článek, tak si jej nezapomeňte ve volné chvíli také přečíst. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme jeden říjnový den věnovali památkám Vysokého Mýta. Pokud jste sem někdy zavítali, můžete se prostřednictvím komentářů podělit s ostatními turisty o své zážitky, za což vám předem děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/vysoke-myto-tyrsovo-namesti​

Historie čerpána z webu

https://www.kralovskavennamesta.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/

Město Vysoké Mýto je držitelem turistické známky č.741.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/vysoke-myto-c741