Moravská Třebová - Kalvárie na Křížovém vrchu
Kalvárie na Křížovém vrchu tvoří významnou dominantou Moravské Třebové a v roce 1964 byla zaslouženě zapsána do státního seznamu kulturních památek. K poslednímu zastavení křížové cesty vede stezka lemovaná čtyřmi kaplemi polygonálního půdorysu s mansardovými střechami. V historii stávaly na vrcholu Křížového vrchu tři dřevěné kříže, které nechal okolo roku 1610 Ladislav z Boskovic odstranit a přesunout do hřbitovního kostela Nalezení svatého Kříže. Dřevěné kříže nahradilo kamenné sousoší, jehož autory měli být Hans Gatschka a Georg Fauler, ovšem toto dílo bylo poničeno roku 1679 po zásahu bleskem. Kříže poté stály na svém místě až do roku 1713. Současná Kalvárie byla na Křížovém vrchu vystavěna v letech 1730 - 1731 na zadání knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna, který tak chtěl vyhovět žádosti děkana Antonína Stöhra.
Poprvé jsme se na Kalvárii v Moravské Třebové zastavili v srpnu 2009 a to během zpáteční cesty domů z chalupy Benkově, kde jsme u babičky strávili šest letních dní. Bez navigace jsme k našemu cíli chvilku hledali správnou cestu, ale nakonec jsme náš zelený korejský povoz úspěšně odložili u hřbitova s kostelem Nalezení sv. Kříže. Vzápětí jsme se vydali do kopce k poslednímu zastavení křížové cesty, která byla částečně vystavěna v letech 1730 - 1731 na zadání knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna, ovšem nikdy nebyla zcela dokončena. Brzy jsme dorazili na vrchol Křížového vrchu, kde jsme shlédli stěnu se sochařskou výzdobou od Severina Tischlera, zpodobňující biblické Ukřižování, doplněné asistenčními figurami andělů po stranách. Sousoší sice zrovna procházelo renovací, takže u stěny stálo lešení a žebříky, ale nijak nám to nevadilo. Když jsme si dílo prohlédli, pokochali jsme se výhledem, které nám trochu kazila zamračená obloha a pak jsme sestoupili níž ke dvěma kapličkám, tvořící jednotlivá zastavení křížové cesty. Zbylé dvě jsme již neviděli a vrátili se k autu, u něhož jsme nechtěně vyslechli hádku nějakých dělníků, které bylo přes hřbitovní zeď zřetelně slyšet. Raději jsme rychle nasedli do povozu a odjeli do města na oběd. Po jídle jsme si prohlédli památky na náměstí a kostel Nanebevzetí Panny Marie, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Pokračování našeho putování najdete tradičně v sekci Velké povídání o výletech, kde najdete cestopis Jak jsme se cestou z chalupy zastavili v Moravské Třebové.
Kalvárii jsme podruhé navštívili v červenci 2014 během jednodenního výletu, který jsme strávili celý v Moravské Třebové. Po příjezdu do města jsme se seznámili s většinou památek v centru a následně jsme se pěšky vydali na Křížový vrch. O chvíli později jsme se věnovali prohlídce hřbitovního kostela a následně jsme po téměř pěti letech znovu vystoupali k sousoší na vrcholu nedostavěné křížové cesty, z níž se dochovaly čtyři kaple polygonálního půdorysu s mansardovými střechami. Tentokrát nám přálo počasí a tak jsme se pokochali krásným výhledem, prohlédli si opravené poslední zastavení křížové cesty, posadili se, vytáhli papíry a přečetli si o místě historická fakta, která jsme si doma před odjezdem vytiskli. Potom jsme se vydali do zapomenuté Herknerovy zahrady v bývalém lomu, kde dělníci před druhou světovou válkou objevili kostru mladé ženy. Patrně patřila Anně Gromesové, kterou miloval Herkner, ale rodiče ji provdali za jiného muže. Vynucené manželství vzalo rychlý konec, jelikož Anna necelý rok po svatbě zemřela na chrlení krve. Herkner mezitím zřídil na úbočí Křížového vrchu zahradu, z níž viděl na dům, kde Anna žila. V noci po pohřbu prý tělo své milé tajně vykopal a uložil do jiného hrobu na své zahradě. Místu se začalo říkat Annenruhe, Annino odpočinutí, a Herkner tu trávil dlouhé hodiny. Poté, co se v létě roku 1838 zastřelil, zahrada zpustla. Na příběh by se patrně časem zapomnělo, nebýt objevu skalní sluje s kostrou mladé ženy. My jsme zde objevili kešku a pak jsme se vrátili ke hřbitovu u kostela, na němž byla Anna před lety podruhé pohřbena. V době naší návštěvy zde probíhal cikánský pohřeb a tak jsme si nechtěně vyslechli tklivé písně. Raději jsme rychle zamířili dolů do města, kde odpočívalo naše stříbrné auto a o pár minut později jsme již odjeli pod starou sjezdovku, odkud jsme zahájili výstup na rozhlednu Pastýřka, ale tom již pojednává jiný článek. Chcete-li vědět, jak náš výlet pokračoval, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si cestopis Jak jsme celý den hledali kešky v Moravské Třebové.
Potřetí jsme Kalvárii nad Moravskou Třebovou navštívili na konci března 2024 během celodenního výletu, kdy jsme se pohybovali ve zmíněném městě a okolí. Tentokrát jsme sem přijeli černým korejským SUV, které jsme odložili u areálu Vojenské střední školy, prohlédli si pomník Jana Žižky, vzali si z auta batohy s věcmi a vydali se po zelené turistické značce do Pekla. Pak jsme vystoupali na rozhlednu Pastýřka a vrátili se po červené značce dolů do města. Další naše kroky vedly na most svatého Jana Nepomuckého, kde jsme si udělali krátkou zastávku a následně jsme se vydali na Křížový vrch. Znovu jsme si po deseti letech prošli hřbitovní areál s kostelem Nalezení sv. Kříže a následně jsme zamířili na Kalvárii. Brzy jsme dorazili ke krásně opravené stěně s biblickým Ukřižováním, prohlédli si ji a jelikož nám jarní počasí přálo, posadili jsme se na lavičku a pokochali se výhledy po krajině českomoravského pomezí. Jelikož tenkrát vítr přivál do naší malé země saharský písek, získala krajina poněkud jiný barevný nádech. Po několika minutách jsme po schodech sestoupili dolů a šli se podívat na všechny čtyři kapličky s mansardovými střechami, tvořící jednotlivá zastavení křížové cesty. Za poslední z nich jsme narazili na sousoší Krista na Olivetské hoře, které roku 1718 vytvořil neznámý sochař z okruhu Johana Sturmera. Dvě sochy naproti sobě představovaly jeden z nejvýznamnějších okamžiků v závěru Ježíšova života, okamžik, který přímo předcházel jeho zatčení, uvěznění, mučení a následnému odsouzení ke smrti na kříži. Vystoupali jsme pár schodů a prohlédli si postavu klečícího anděla na vrcholu jehlancové hory zbudované z lomového kamene, který držel kalich. Pod andělem jsme našli kamennou tabulka s tesaným nápisem: Gott zu Ehren ist diese Vorstellung im Jahre 1718 errichtet, und im Jahre 1846 durch fromme Wohlthälter renoviert worden a pak jsme prozkoumali protější sochu modlícího se Ježíše. Socha klečícího světce stála na soklu a skalce, do níž byla zazděna schránka na věčné světlo. Když jsme si vše prohlédli, sestoupili jsme dolů ke Kulturnímu domu, od něhož jsme pokračovali po zelené značce k areálu Vojenské střední školy. Brzy jsme dorazili k autu a odjeli domů do Olomouce. Chcete-li vědět, co všechno jsme ten den viděli, mrkněte do sekce Velké povídání o výletech, kde je pro vás připraven cestopis Jak jsme z nebes v Koclířově spadli do pekla u Moravské Třebové.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/moravska-trebova-kalvarie-na-krizovem-vrchu
Historie :
Kalvárie na Křížovém vrchu tvoří významnou dominantou Moravské Třebové a v roce 1964 byla zaslouženě zapsána do státního seznamu kulturních památek. K poslednímu zastavení křížové cesty vede stezka lemovaná čtyřmi kaplemi polygonálního půdorysu s mansardovými střechami. V historii stávaly na vrcholu Křížového vrchu tři dřevěné kříže, které nechal okolo roku 1610 Ladislav z Boskovic odstranit a přesunout do hřbitovního kostela Nalezení svatého Kříže. Dřevěné kříže nahradilo kamenné sousoší, jehož autory měli být Hans Gatschka a Georg Fauler, ovšem toto dílo bylo poničeno roku 1679 po zásahu bleskem. Kříže poté stály na svém místě až do roku 1713. Současná Kalvárie byla na Křížovém vrchu vystavěna v letech 1730 - 1731 na zadání knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna, který tak chtěl vyhovět žádosti děkana Antonína Stöhra. Nikdy však nebyla zcela dostavěna. Kalvárii tvoří bohatá sochařská výzdoba od Severina Tischlera, zpodobňující biblické Ukřižování, doplněné asistenčními figurami andělů po stranách. Tři kříže jsou přisazeny mezi pilíře a pilastry, vyrůstají ze soklů, stylizovaných do skalisek. Prostřední kříž s Kristem má hladká břevna a nad hlavou Ježíše pozlacený nápis INRI. Boční kříže mají polokulatá břevna a nesou postavy Lotrů. Pod Kristovým křížem stojí vpravo sv. Jan Evangelista a jeho protějškem je Panna Marie. Nad římsou nad Ukřižovaným se mezi obláčky a hlavičkami andělíčků vznáší holubice. Nad ní s rukou na zeměkouli vyhlíží Bůh Otec s trojúhelnou svatozáří a rozepjatýma rukama. Zajímavé je autorství tohoto vynikajícího sochařského díla. Po dlouhá léta byl za jeho autora považován východočeský sochař a žák Matyáše Bernarda Brauna Jiří František Pacák. Historik Martin Pavlíček však upozornil na to, že od roku 1730, kdy začal monument vznikat, byl v Moravské Třebové prokazatelně přítomen Pacákův žák, svitavský rodák Severin Tischler. Novodobé výzkumy pak prokazují jako autora sousoší právě jeho a období vzniku kladou mezi léta 1730 až 1732.
Historie čerpána z těchto webů
Kalvárie v Moravské Třebové je držitelem turistické zámky č.629.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kalvarie-moravska-trebova-c629
