Budišov nad Budišovkou - kamenný most
Ve městě Budišov nad Budišovkou stojí kamenný, klenbový pozdně barokní most z 18. století, který je 12 metrů dlouhý, 6 metrů široký a pne se 4 metry nad hladinou Budišovky. Podle nápisu na kamenné desce byl postaven roku 1773, čemuž odpovídá jeho vzhled o dvou obloucích z lomového kamene a plně vyzděný parapet. Mezi oblouky je pilíř, který má z jedné strany půlválcové a z druhé obdélné zakončení. Nad středním pilířem mostu na parapetu stojí pískovcová skulptura sv. Jana Nepomuckého z roku 1725. Na most byla osazena až druhotně, kde stála původně se neví. Socha světce je umístěna na jednoduchém podstavci ozdobeném na přední straně oválnou kartuší s plastickým letopočtem 1725 a její autorství se přisuzuje Jiřímu Antonínu Heinzovi, narozenému roku 1698 ve Svitavách.
Budišov nad Budišovkou jsme svou návštěvou poctili dvakrát a shodou okolností se tak stalo vždy v květnu v rámci jednodenních výletů. Když jsme do tohoto města, založeného ve 13. století pány z Kravař pří místních dolech na těžbu olova a stříbra přijeli poprvé, náš výlet teprve začínal. Po příjezdu do města jsme naše stříbrné autíčko zaparkovali v Partyzánské ulici a poté jsme zamířili dolů k řece Budišovce, na jejímž nábřeží byl v první polovině 18. století postaven vodní mlýn. V něm bylo roku 1996 otevřeno jediné muzeum břidlice v naší republice, do něhož jsme ihned vstoupili a když jsme si uvnitř prohlédli netradiční exponáty, svou pozornost jsme obrátili ke starému kamennému mostu, který se nacházel hned u bývalého mlýna. O pár vteřin později jsme se po mostě prošli tam a zpátky.
Uprostřed stavby jsme si krátce prohlédli sochu svatého Jana Nepomuckého a když jsme došli na konec dvanáct metrů dlouhého mostu, narazili jsme zde na důlní vozík, stojící na kolejích mezi dvěma květináči a tak jsme se u této pěkné dekorace rádi vyfotili. Vozík plnil ovšem nejen okrasnou funkci, ale také praktickou, neboť bránil automobilům ve vjezdu na mostní konstrukci. Pak jsme se po mostě vrátili zpět a kolem mlýna jsme prošli k našemu autu, kterým jsme popojeli na Halaškovo náměstí, kde jsme se věnovali dalším památkám. O tom, co jsme zde viděli, však již vypráví jiné moje příspěvky. Chcete-li vědět, co dalšího jsme ten den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme na hradě Vikštejn dostali zadarmo klobásy a dozvíte se víc. Pokud jste zde také byli, napište pod článek svůj komentář. Děkujeme.
O dlouhých dvanáct let později jsme do Budišova nad Budišovkou přijeli podruhé a hlavním důvodem, proč jsme do tohoto turisty opomíjeného kraje zavítali znovu, byla nová rozhledna Halaška, postavená asi tři kilometry od města. Zároveň jsme si prohlédli stejné památky jako během prvního výletu, jelikož jsme byli zvědavi, jestli se na nich za ty roky něco nezměnilo a také jsme objevili pár nových zajímavostí. Do města, jehož název byl možná odvozen od Budiše, opata olomouckého kláštera Hradisko nebo od bud horníků, kteří zde sídlili ve 13 století, jsme tentokrát přijeli černým SUV korejské výroby a naším prvním cílem se zde tentokrát stala malá kaple na Berounské ulici. Následně jsme odjeli na nábřeží řeky Budišovky a zaparkovali nedaleko vodního mlýna.
V muzeu břidlice jsme si totiž chtěli koupit turistickou známku zmíněné rozhledny, ale abychom se do budovy dostali, museli jsme po letech znovu přejít přes krásný kamenný most. Nepředstavovalo to pro nás vůbec žádný problém, naopak jsme tak velice rádi učinili, protože se mám stavba moc líbila. Ještě než jsme na něj vstoupili, obdivovali jsme fortelnou práci našich předků z obou bočních stran a přitom jsme objevili desku, která ním prozradila, že most byl postaven roku 1773. Následně jsme se přesunuli na začátek šest metrů široké stavby, kde se nás snažil zastavit starý známý důlní vozík, ale elegantně jsme jej obešli a vkročili na klenbový, pozdně barokní most z lomového kamene, pnoucí se díky dvěma obloukům čtyři metry nad řekou Budišovkou, která dole pod ním po staletí vesele protékala.
Když jsme se ocitli uprostřed mostu, zastavili jsme se u sochy svatého Jana Nepomuckého, jejíž autorství se přisuzuje svitavskému rodákovi Jiřímu Antonínu Heinzovi. Na soklu zdobeném vpředu kartuší jsme našli letopočet 1725, což znamenalo, že socha byla starší než samotný most, ale kde stála předtím, to se nám nepodařilo zjistit. Pak jsme shlédli postavu světce, který stál na soklu s vykročenou pravou nohou, esovitě prohnutým trupem vytočeným k pravému rameni a na sobě měl tradiční oděv. Hlavu světce, který oběma rukama přidržoval kříž s korpusem Krista, pokrýval biret a nechyběla ani tradiční zlacená svatozář s hvězdami. Socha sv. Jana Nepomuckého byla během obou našich návštěv dobrém stavu, ovšem v roce 1959 měl světec na kahánku, když mu hlavu srazil tank, projíždějící po mostě v rámci vojenského cvičení.
Když jsme si sochu podrobně prohlédli, zaznamenali jsme jednu změnu, která na mostě za oněch dvanáct let proběhla. Všimli jsme si, že vrchní část ohradní zídky byla vyspravena, což jistě umocnilo nás pozitivní dojem z procházky po krásném mostě. Bohužel jsme o kladné pocity vzápětí přišli, protože když jsme se octili na druhé straně a dorazili ke dveřím muzea, bylo zavřeno. Vzhledem k tomu, že jsme sem přijeli v jediný den, kdy mělo být otevřeno do 10 – 13 hodin, nedokázali jsme pochopit, proč zde pracovník muzea ony tři hodiny nebyl přítomen. Naštvaní a zklamaní jsme tedy odtáhli zpátky na druhý břeh k autu, jímž jsme odjeli na Halaškovo náměstí, kde jsme shlédli všechny nabízené zajímavosti. Chcete-li vědět, co jiného jsme zde poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme navštívili Budišov nad Budišovkou a Město Libavá.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Budisov_nad_Budisovkou_-_kamenny_most/
Historie :
Ve městě Budišov nad Budišovkou stojí kamenný klenbový pozdně barokní most z 18. století, který je 12 metrů dlouhý, 6 metrů široký a pne se 4 metry nad hladinou Budišovky. Podle nápisu na kamenné desce byl postaven roku 1773, čemuž odpovídá jeho vzhled o dvou obloucích z lomového kamene a plně vyzděný parapet. Mezi oblouky je pilíř, který má z jedné strany půlválcové a z druhé obdélné zakončení. Nad středním pilířem mostu na parapetu stojí pískovcová skulptura sv. Jana Nepomuckého z roku 1725. Na most byla osazena až druhotně, kde stála původně se neví. Socha světce je umístěna na jednoduchém podstavci ozdobeném na přední straně oválnou kartuší s plastickým letopočtem 1725 a její autorství se přisuzuje Jiřímu Antonínu Heinzovi, narozenému roku 1698 ve Svitavách. Socha sv. Jana Nepomuckého byla vážně poškozena roku 1959, kdy ji hlavu srazila hlaveň tanku projíždějícího kolem v rámci vojenského cvičení. Po restaurování je socha v dobrém stavu.
Historie čerpána z webu
https://www.hrady.cz/technicka-pamatka-kamenny-most-budisov-nad-budisovkou
Budišov nad Budišovkou je držitelem turistické známky č.1089.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/budisov-nad-budisovkou-c1089