Bílovice nad Svitavou byly cílem několika našich výletů, během kterých jsme tuto malebnou obec nedaleko Brna dokonale poznali. Když jsme sem přijeli poprvé, tak se prvním objektem našeho zájmu stal kostel sv. Cyrila a Metoděje, nedaleko něhož jsme zaparkovali a šli si jej prohlédnout. Potom jsme sjeli dolů do obce k restauraci Sokolovna, kde jsme naše auto zaparkovali a vzápětí jsme zamířili k památníku S.K. Neumanna.

Ten byl postaven roku 1964 v ústí nádherného údolí na památku básníka Stanislava Kostky Neumanna (1875-1947), který v Bílovicích prožil na několika místech velkou část svého plodného života. Zde se zrodila jeho sbírka básní "Kniha lesů, vod a strání", v níž básník opěvuje bílovické lesy, žleby, seče, řeku i květenu. Tady napsal i České zpěvy, Nové zpěvy a fejetony S městem za zády a věnoval se zde i bohaté překladatelské práci.

Když jsme k památníku přišli, tak jsme na pylonu zasazeném do širokého podstavce spatřili bustu básníka od brněnského sochaře Vincence Makovského. Na průčelí podstavce jsme si pak přečetli vytesané čtyřverší z jeho Knihy lesů, vod a strání:

"Na šedém balvanu děravé skály

se samotou srůstaje sedím,

pode mnou vody jak by se rvaly,

na zběsilou Svitavu hledím."

Potom jsme se vydali pěšky do krásného údolí, v němž jsme našli pěkné studánky a další památníky či pomníky více či méně známých českých a moravských osobností. O nich však pojednávají již jiné moje články, tak si je nezapomeňte také přečíst.

Při naší druhé návštěvě Bílovic nad Svitavou jsme naše auto opět zaparkovali u výletní restaurace Sokolovna, kde jsme ani tentokrát nezapomněli zkontrolovat památník básníka Stanislava Kostky Neumanna. Jenže tentokrát jsme si jeho obhlídku nechali na samotný závěr našeho putování v okolí Bílovic nad Svitavou. Nejdříve jsme se vydali podél řeky po Fügnerově nábřeží až k nedaleké kapličce a ke mlýnu, pak jsme se vrátili k sokolovně a pokračovali pohodovým krokem po zelené trase podél Kuního potoka.

Postupně jsme minuli myslivnu lišky Bystroušky, několik studánek, spoustu dalších památníků a také jsme se vyškrábali na zříceninu hradu Obřany. Z bývalého šlechtického sídla jsme se pak podél řeky Svitavy vrátili do Bílovic a když jsme konečně dorazili k Sokolovně, tak jsme si podruhé prohlédli zmíněný památník našeho básníka. Za těch několik let mezi oběma návštěvami se na něm prakticky nic nezměnilo a tak jsme se zde dlouho nezdrželi a po chvilce jsme zamířili k našemu vozu, kterým jsme odjeli do Brna. Co jsme zde viděli si můžete přečíst v mých dalších příspěvcích.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Bilovice_nad_Svitavou_-_pamatniky_a_pomniky/

Historie :

Památník S.K. Neumanna v Bílovicích nad Svitavou stojí v dominantní poloze při ústí Palackého údolí naproti místní Sokolovně. Byl postaven na památku básníka Stanislava Kostky Neumanna (1875-1947), který v této malebné obci prožil velkou část svého plodného života. Zde se zrodila jeho sbírka básní "Kniha lesů, vod a strání", v níž básník opěvuje bílovické lesy, žleby, seče, řeku i květenu.

Tady napsal i České zpěvy, Nové zpěvy a fejetony S městem za zády. Věnoval se zde i bohaté překladatelské práci. Památník byl odhalen v roce 1964 a skládá se ze širokého podstavce s pylonem na němž se nachází busta básníka od brněnského sochaře Vincence Makovského. Na průčelí podstavce je vytesáno čtyřverší z jeho Knihy lesů, vod a strání.

Historie čerpána z webu

https://www.obecborotin.cz/turistika-v-regionu?id=41228&action=detail

Bílovice nad Svitavou jsou držitelem turistické zámky č.1420.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/bilovice-nad-svitavou-c1420