Na nejvýchodnějším bodu České Republiky jsme stanuli během zimní dovolené v Beskydech. Auto jsme nechali u hraničního přechodu s Polskem, i když jsme mohli ještě jet dál po úzké asfaltové silničce až na malé parkoviště u začátku rezervace. Šedý povrch však byl pokrytý sněhovou vrstvou a tak jsme si naše putování raději prodloužili o půl kilometru po svých. Vyrazili jsme po zelené značce a po 200 metrech stoupání jsme přišli k malé osadě Za Kempou, kde jsme zabočili doleva. Po asfaltce jsme pokračovali dalšího půl kilometru až na zmíněné odpočívadlo pro plechové miláčky, kde jsme narazili na rozcestník.

Ten nás informoval o tom, že jsme urazili polovinu požadované vzdálenosti a že se právě nacházíme ve výšce 500 metrů nad mořem. Zelená trasa dále běžela směrem na Soušský vrch a Hrčavu, zatímco my jsme následovali značení naučné stezky. Asfaltovou silnici jsme vyměnili za podmáčenou louku a míjeli jednu ceduli naučné stezky za druhou, ze kterých jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací. U jedné z nich synek získal potřebné informace k Earth kešce a poté další naše kroky vedly po okraji lesa.

Pod nohami nám křupal led pokrývající rašeliniště, takže jsme šli velmi pomalu, neboť jsme pro naše nohy hledali vždy nejbezpečnější místečko. Minuli jsme několik tabulí s varovným nápisem Pozor státní hranice a konečně jsme přišli k potoku, u něhož se nachází nejvýchodnější místo České Republiky. Ocitli jsme se uprostřed smrkového lesa, kde v zimě panovalo ticho, klid a zvláštní oduševnělá atmosféra. Byli jsme zde úplně sami, takže jsme si mohli vše náležitě vychutnat. Nejprve jsme se zastavili u plochého kamene, na němž jsme spatřili pamětní desku s přesnými souřadnicemi místa.

Vedle kamene jsme uviděli hraniční mezník s číslem I/12 a pak jsme se přesunuli k sousední informační tabuli, ze které se dozvěděli, že se ještě poměrně nedávno za nejvýchodnější bod naší republiky považovalo nedaleké trojmezí u obce Hrčava. Při pohledu na mapu i nám trojmezí připadalo relativně blíže na východ, jednalo se však o optický klam. Novým měřením bylo totiž zjištěno, že se tento bod nachází právě zde u potoka Olecky, kde jsme zrovna stáli.

Po přečtení dalších informací jsme se šli podívat na dřevěný kilometrovník se šipkami, ukazujícími vzdálenosti do míst po celém světě. Pak jsme si krátce odpočinuli pod dvěma přístřešky a po chvilce jsme o pár metrů dál odlovili kešku. Po pořízení potřebných fotografií jsme se vydali zpět po zasněžených loukách a cestách k našemu stříbrnému vozu u hraničního přechodu. Když jsme k němu dorazili, odjeli jsme do osady Bukovec, kde jsme koupili v lyžařském středisku známku. Potom jsme se již vrátili do Jablunkova a Dolní Lomné, kde jsme byli ubytováni v krásném penzionu Rzehaczek.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Bukovec_-_nejvychodnejsi_bod_CR

Historie :

Nejvýchodnější bod ČR se nachází na území obce Bukovec na česko-polské hranici. Samotné místo je označeno velkým kamenem s pamětní deskou a přesnými souřadnicemi, hraničním mezníkem 12/1, informační tabulí a přístřeškem k odpočinku. Nechybí zde ani kilometrovník se směrovkami do celého světa.

Historie čerpána z webu

https://nejvychodnejsi.cz/

Nejvýchodnější bod ČR je držitelem turistické zámky č.1882.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/nejvychodnejsi-bod-ceske-republiky-bukovec-c1882