Rožnov pod Radhoštěm - Rožnovský pivovar
Pivovar v Rožnově pod Radhoštěm byl vybudován roku 1712 šlechtickým rodem Žerotínů, ale s trochou nadsázky se dá tvrdit, že svým způsobem pamatuje již období středověku. Byl totiž postaven z kamenů, které od 14. století tvořily hrad, rozkládající se na kopci nedaleko pivovaru. Žerotínové vařili v Rožnově pivo až do roku 1815, pak Kinští až do roku 1899, kdy celé panství i s pivovarem prodal Rudolf hrabě Kinský baronu Arminu Popprovi. Ten nevýnosné panství prodal i s pivovarem Vídeňskému spolku pro výrobu celulózy ve Vratimově a téhož roku je odkoupilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo, které bylo majetkem barona Rothschilda a rytíře Gutmanna. Dnešní historie se píše roku 1908, kdy pivovar zakoupil od barona Rothschilda sládek Albert Málek.
Beskydy se staly jednou z našich nejoblíbenějších destinací, kam jsme se velice rádi vraceli, jelikož nás zdejší drsná a zároveň krásná krajina naprosto okouzlila. Občas jsme na československé pomezí z Olomouce vyrazili na jednodenní výlet, ale strávili jsme zde i pár celotýdenních dovolených, které nám daly více času pro důkladnější prozkoumání tohoto kouzelného pohoří. Jednoho roku jsme si na sedm dní pronajali luxusní srub v kanadském stylu, který si jeho majitel postavil na zelené louce teprve nedávno a tak dřevěný domek ještě voněl novotou. Dovolenou jsme si naplánovali na začátek letních prázdnin, kdy se rozlehlá obec Velké Karlovice stala na jeden týden naším novým domovem, z něhož jsme každé ráno po vlastnoručně připravené snídani vyráželi na výlety po bližším i vzdálenějším okolí.
Cestou do našeho ubytování jsme se zastavili v Rožnově pod Radhoštěm, kde jsme shlédli největší zajímavosti města, které se nenacházely na území slavného Valašského muzea v přírodě. Po obhlídce skokanských můstků jsme naším stříbrným autem odjeli k rožnovskému pivovaru, který jsme znali z mnoha nabídek slevových portálů, ale na vlastní oči jsme jej poprvé viděli až v tento horký červencový den. S obtížemi se nám u něj podařilo zaparkovat a vzápětí jsme vstoupili do areálu pivovaru, který zde roku 1712 vybudoval šlechtický rod Žerotínů. Zaujalo nás, že k jeho výstavbě posloužily kameny ze středověkého hradu, který jsme viděli o pět let dříve na kopci Hradisko, jenž se nacházel jen několik stovek metrů od pivovaru. Ten od té doby vystřídal nejen mnoho majitelů a také několikrát z různých důvodů změnil svou podobu.
Během naší návštěvy jsme jej viděli krásně opravený, neboť v roce 2009 byla dokončena jeho rozsáhlá rekonstrukce poté, co jej potomci majitelů zdědili v rámci restitucí. Příběh rodiny Málků by vydal na samostatný článek, nicméně jsme si alespoň jsme si ze svých papírů přečetli, že v roce 1908 sládek Albert Málek koupil pivovar od barona Rothschilda a od té doby začala výroba vzkvétat. Rok 1948 však expanzi ukončil, poté byl areál znárodněn a předán do národní správy Přerovského pivovaru, který okamžitě ukončil výrobu a novou technologii včetně stovek sudů převezl do Přerova. Pivovar tak po více než 200 letech zcela osiřel, ale naštěstí nedošlo ke zbourání budov, ale byly obsazeny stáčírnou limonád, sklady zeleniny a firmou Oseva.
Taková prostě byla doba socialistického plánování a budovatelských pětiletek, která se snad už do našich zemí nikdy nevrátí. Po historickém okénku jsme vstoupili do pivovarské restaurace s měděnými varnami, kde jsme se chtěli najíst, ale vzhledem k vyšším cenám a malé nabídce, ze které jsme si nic nevybrali, jsme zde nakonec nehodovali. Následně jsme přes sklo nahlédli do místnosti s ležáckými tanky a pak jsme se zašli podívat do pivních lázní, kde jsme u recepce shlédli nabídku suvenýrů, mýdel a lahvových piv. Ovšem ani zde jsme si nic nekoupili, protože nás zkrátka nic nezaujalo, pouze jsme si pohrávali s myšlenkou, že si koupíme sebou zrzavé produkty v lahvích. Jenže bylo velké vedro a pivo by se doslova podruhé uvařilo v rozpáleném autě, což jsme nechtěli riskovat a tak jsme rodině Málkových nedali vydělat.
Když jsme opustili pivní lázně a vyšli ven, pořídili jsme ještě několik fotografií exteriérů pivovaru, který se nám docela líbil a pak jsme se pomalu vrátili k autu. Našeho hráče geocachingu poněkud zklamalo, že se zde neobjevila nějaká nová keška, protože jednu u pivovaru odlovil už o čtyři roky dříve během jednodenního výletu na Valašsko, ale skóre si ještě ten den několikrát vylepšil. Od pivovaru jsme poodjeli blíže k centru města a o pár desítek vteřin později jsme auto nechali na bezplatném parkovišti na ulici Bayerova. Potom jsme vyrazili na obhlídku kostela Všech svatých, o němž však již vypráví jiný můj článek. Jak probíhalo celé naše putování Rožnovem pod Radhoštěm, to se dozvíte v sekci Velké povídání o výletech, kde je pro vás připraven cestopis s názvem Jak jsme v Rožnově pod Radhoštěm strávili horký červencový den.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/roznov-pod-radhostem-roznovsky-pivovar
Historie :
Pivovar v Rožnově pod Radhoštěm byl vybudován roku 1712 šlechtickým rodem Žerotínů, ale s trochou nadsázky se dá tvrdit, že svým způsobem pamatuje již období středověku. Byl totiž postaven z kamenů, které od 14. století tvořily hrad, rozkládající se na kopci nedaleko pivovaru. Žerotínové vařili v Rožnově pivo až do roku 1815, pak Kinští až do roku 1899, kdy celé panství i s pivovarem prodal Rudolf hrabě Kinský baronu Arminu Popprovi. Ten nevýnosné panství prodal i s pivovarem Vídeňskému spolku pro výrobu celulózy ve Vratimově a téhož roku je odkoupilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo, které bylo majetkem barona Rothschilda a rytíře Gutmanna. Dnešní historie se píše roku 1908, kdy pivovar zakoupil od barona Rothschilda sládek Albert Málek. Pan Málek vystudoval pivovarnickou a sladovnickou školu ve Vídni, poté se odebral do znojemského a želetavského pivovaru, kde se zamiloval do dcery majitele hraběnky Anny Camel z hraběcího rodu Hardeggerů. Často jezdili do Rožnova, které tehdy byly vyhlášené klimatické lázně a z věna svému muži zakoupila od barona Rothschilda Rožnovský pivovar. Pivovar vzkvétal, začal vyvážet zejména černé pivo na císařský dvůr. Pivovar zdědila dcera Heda s manželem, který zemřel velmi mlád. Rok 1948 expanzi ukončil, poté byl pivovar znárodněn a předán do národní správy Přerovského pivovaru, který okamžitě ukončil výrobu a novou technologii včetně stovek sudů převezl do Přerova. Pivovar tak po 236 letech zcela osiřel. S ohledem na rozsáhlý areál nakonec nedošlo ke zbourání budov, ale byly obsazeny stáčírnou limonád, sklady zeleniny a firmou Oseva. Roku 1994 byl zcela zpustlý majetek vrácen do rukou původních majitelů a po desetiletích částečných oprav se jejich prapravnuk se společníkem pustili díky grantu EU do rekonstrukce pivovaru. Roku 2009 se na pivovarském dvoře opět rozlila vůně sladu a o 12 měsíců později byly otevřeny pivní lázně, poté následovaly mořské lázně, dětské centrum, čokoládovna a pivovarský hotel.
Historie čerpána z webu
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/roznovsky-pivovar
Město Rožnov pod Radhoštěm je držitelem turistické známky č.2001.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-roznov-pod-radhostem-c2001