Přírodní památku U bílých hlin nedaleko Olomouce jsme navštívili v rámci výletu na podzim jednoho roku, kdy nám příroda nabídla krásné počasí bez mráčků a větrů, vybarvené listí na stromech a minimální počet turistů na trase. Tehdy jsme využili služeb našeho francouzského stříbrného povozu, svezli se linkovým autobusem a dokonce jsme se uvelebili ve vlaku. Začali jsme ve Velkém Týnci, poté jsme došli do vesnice Přestavlky u Tršic a zmíněná přírodní památka na nás čekala za obcí Krčmaň, kam nás dovedla zelená turistická značka. Za Krčmaní jsme se napojili na zpevněnou cestu a na křižovatce jsme se dali doleva směrem na Grygov.

Pustili jsme před sebe velký traktor a dál jsme kráčeli do mírného kopce mezi poli. Párkrát jsme se otočili, abychom si z dálky prohlédli les, z něhož jsme pár minut před tím vyšli. Když jsme přicházeli k horizontu, otevřel se nám pohled za kopec, za nímž se dosud skrývala krajina v okolí Dubu nad Moravou. Pochopitelně naším očím neunikly vysoké věže poutního chrámu Očišťování Panny Marie, ale více jsme neviděli, neboť jsme na vrcholu stoupání odbočili doprava na úzkou stezku. Minuli jsme shluk seschlých bodláků a vzápětí jsme přišli k rozcestníku u přírodní památky U bílých hlín, kde jsme zjistili, že do našeho cílového místa v Grygově nám chybí ještě 3,5 kilometru.

Pak jsme si přečetli pár informací o této maličké přírodní rezervaci o rozloze 0,185 ha v nadmořské výšce okolo 220 metrů, kde se daří teplomilné vegetaci se vzácnými druhy rostlin. Dozvěděli jsme se, že se před námi rozkládá taková malá Pálava s vápenitým podložím, které tak milují teplomilné rostliny, hmyz a zvířata. Právě díky němu vznikl netradiční název území, jenž bylo pojmenováno podle barvy ornice v okolí, která má díky vápníku velmi světlou barvu. Zaujalo nás, že dalším faktorem, který ovlivnil druhové složení zdejší flóry, je dobrá propustnost zdejší kamenité půdy, která způsobuje její velkou vysychavost. Po přečtení zajímavých informací jsme již vstoupili na vyhřáté území, abychom si tu krásu prohlédli zblízka.

Na vlastní kůži jsme ihned ucítili teplotní rozdíl mezi přírodní památkou a cestou, po které jsme sem přišli. A protože jsme měli již docela hlad, byl odtud slušný výhled a svítilo zde sluníčko, posadili jsme se o kousek dál pod strom na spadenou větev. Z batohu jsme vytáhli jídlo, pití a občerstvili se. Během jídla jsme si prohlédli okolní krajinu a kochali se tou nádherou. Kdybychom zde byli na jaře, viděli bychom kvést třeba koniklec velkokvětý, hvozdík kartouzek, len žlutý, rozrazil rakouský, křivatec rolní, růži keltskou, hvězdnici chlumní nebo máčku ladní. Podzimní příroda nám však nabízela jiné skvosty, kterých jsme si při skromném hodování v klidu náležitě užívali.

Jelikož však byla přírodní památka roku 1955 ze tří čtvrtin zničena vrtnými pracemi při průzkumu ložiska vápence, měli jsme před sebou jen část původní plochy. Díky asanačním zásahům, při kterých byly po roce 1990 postupně zlikvidovány náletové dřeviny a prořezány keře jsme si připadali jako na dobře udržované zahradě, což umocnilo i pravidelné kosení trávy. Jak celé území dopadne po vybudování dálnice R55 mezi Olomoucí a Přerovem, jenž povede v bezprostřední blízkostí přírodní památky U bílých hlin, teprve ukáže budoucnost. Když jsme dojedli, podívali jsme se do mapy, která nám prozradila, že nedaleký ostrov stromů skrývá další přírodní památku Strejčkův lom.

Jednalo se o starý vápencový lom s výskytem teplomilných druhů rostlin i živočichů na podloží devonských vápenců. Neměli jsme ovšem v úmyslu se k němu z časových důvodů vydat a po zelené trase jsme pokračovali do našeho cíle v Grygově. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme šli pěšky z Velkého Týnce do Grygova. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře, děkujeme. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě. Děkujeme. Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě úrodné Hané….

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Krcman_-_prirodni_pamatka_Bile_Hliny/

Historie :

Přírodní památku U bílých hlin najdete v blízkosti obce Krčmaň nedaleko Olomouce. Jedná se o poměrně malé území o rozloze 0,185 ha v nadmořské výšce okolo 220 metrů, kde se daří teplomilné vegetaci se vzácnými druhy rostlin, která potřebuje k růstu vápenaté podloží. Právě díky němu vznikl netradiční název území, jenž bylo pojmenováno podle barvy ornice v okolí, která má díky vápníku velmi světlou barvu. Dalším faktorem, který ovlivnil druhové složení zdejší flóry, je dobrá propustnost zdejší kamenité půdy, která způsobuje její velkou vysychavost.

Přírodní památka U bílých hlin byla vyhlášena dne 19. 3. 1952 a v roce 1955 byla ze tří čtvrtin zničena vrtnými pracemi při průzkumu ložiska vápence. V roce 1974 bylo chráněné území obnoveno na výměře 0,55 ha v kategorii chráněné naleziště. Do 90. let minulého století byla lokalita víceméně ponechána svému osudu a teprve poté zde probíhaly asanační zásahy jako likvidace akátů, kosení trávy a prořezání keřů.

Na jaře zde kvete třeba koniklec velkokvětý, hvozdík kartouzek, len žlutý, rozrazil rakouský, křivatec rolní, růže keltská, hvězdnice chlumní nebo máčka ladní. Významným druhem je také vstavač trojzubý pro něhož je zdejší lokalita jednou ze dvou posledních tohoto kriticky ohroženého druhu v rámci celé ČR. Ze zástupců fauny jsou zajímavé hlavně saranče modrokřídlá, modrásek vikvicový a vřetenuška pětitečná. Celé území je pro svou malou rozlohu silně ohroženo nepříznivými vlivy okolí, jako je hnojení okolních polí a další lidská činnost. Jak celé území dopadne po vybudování dálnice R55 mezi Olomoucí a Přerovem, jenž povede v bezprostřední blízkostí přírodní památky U bílých hlin, teprve ukáže budoucnost.

Historie čerpána z webu

https://botany.cz/cs/u-bilych-hlin/

Přírodní památka U bílých hlin nemá turistickou známku.