Litovel - přírodní památka Hvězda
Přírodní památka Hvězda se nachází na okraji města v těsném sousedství železniční zastávky Litovel - město na trati Červenka–Prostějov a jedná se o součást Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Chráněné území leží na hranici dvou chráněných území, přírodních památek Malá Voda a Hvězda, kde se protíná pět ramen řeky Moravy, přičemž dvě z těchto ramen přímo vymezují hranici přírodní památky Hvězda. Při pohledu z výšky soutok připomíná svým tvarem hvězdu, což bylo příčinou vzniku názvu zmíněného území. Území přírodní památky je pokryto vlhkými loukami a pozůstatky bažinného lesa. Podklad nivy je tvořen spodním štěrkopískovým souvrstvím a horním souvrstvím povodňových sedimentů, na nichž se nacházejí nivní půdy.
Do města Litovel jsme v rámci jednodenních výletů zavítali tolikrát, že by na součet všech našich návštěv bylo potřeba prstů nejednoho turisty. A když se toto královské město stalo sídlem naší rodinné firmy s názvem Ruční mýdlárna, jezdili jsme do něj takřka denně. Občas jsme si udělali čas a podnikli nějakou procházku po městě nebo okolí, během nichž jsme se dokonale seznámili s místními památkami. Jeden srpnový den jsme si udělali volno a navštívili pár vesnic mezi Olomoucí a Litovlí, kde jsme náš výlet zakončili. Tehdy jsme naše stříbrné auto zaparkovali v Havlíčkově ulici naproti policejní stanici a vyrazili za některými zajímavostmi města, jemuž se kvůli velkému množství rozvětvených ramen řeky Moravy přezdívá Hanácké Benátky.
Nejprve jsme zamířili na území přírodní památky Hvězda, které leželo jen kousek od nás na druhé straně frekventované silnice a v těsném sousedství železniční zastávky Litovel – město. Po zmíněné páteřní komunikaci jsme se vrátili pár desítek metrů zpátky a poté jsme zabočili doprava na travnatou cestu, která nás protáhla mezi zahrádkami ke kolejím. Za železniční tratí jsme již vstoupili na území přírodní památky Hvězda, v němž se protínalo pět ramen řeky Moravy, jejichž soutok při pohledu z výšky připomínal svým tvarem hvězdu. Při pohledu do mapy nám rázem bylo jasné, čím si toto území zasloužilo svůj název, ale mobilní telefony s plánem cesty jsme si vytáhli hlavně proto, abychom se v této divočině neztratili.
Kus zelené země před námi bylo totiž pokryto vlhkými loukami a pozůstatky bažinného lesa, takže stačilo sejít z cesty a mohli jsme snadno zapadnout do bláta. Vstup naštěstí tvořil dřevěný mostek, díky němuž jsme bezpečně překonali nástrahy vodního toku a záhy jsme přešli přes druhou lávku. Ocitli jsme se u Muzejní vody, což bylo jedno z ramen řeky Moravy, které o kus dál opravdu vedlo okolo městského muzea a pokračovalo směrem k mlýnu Šargoun. Za mostem jsme narazili na třetí zastavení naučné stezky Hvězda, které nás poučilo o vývoji krajiny Litovelského Pomoraví. Dozvěděli jsme se, jak se díky povodním vytvářely meandry řeky, která často měnila své koryto a tím nejen přetvářela krajinu, ale významně ovlivňovala život zdejšího hmyzu, obojživelníků, ptáků či ryb.
Naše další kroky vedly loukou, na jejímž konci jsme našli čtvrté zastavení naučné stezky, která nám prozradila fakta o samotné Hvězdě. Dočetli jsme se, že území je tvořeno štěrkopísky, na které voda naplavila usazeniny, v nichž vznikal nový život. Okolo nás rostly hlavně olše a vrby, mezi nimiž si své místo k životu vybral brslen evropský s nápadnými barevnými plody. Byliny zastupovaly třeba bukvice lékařské, řeřišnice hořké či ostřice štíhlé. Nepřekvapilo nás, že v těchto bažinách žije mnoho druhů obojživelníků, například skokan štíhlý, skokan skřehotavý, rosnička zelená nebo čolek obecný. Při troše štěstí bychom se zde mohli setkat kachnou divokou či lyskou černou a ve vrbách nad vodní hladinou bychom našli hnízda moudivláčka lužního.
Nejvíce jsme se však divili tomu, že ačkoli se Hvězda nachází nedaleko rušného centra města, objevil se zde bobr evropský nebo ondatra pižmová. Když jsme dočetli poslední řádky, vydali jsme se na další cestu divočinou, zatímco kolem nás poletovaly vážky a krásní motýly v čele s modráskem bahenním a ohniváčkem černočerným. Vzápětí jsme se ocitli u Mlýnského potoka, před nímž jsme na křižovatce zabočili doleva na neznačenou cestu, která nás dovedla do nitra divokého kousku naší země. Kráčeli jsme kolem vodstva, které v minulosti pohánělo několik mlýnů ve městě a okolí, ovšem zanedlouho jsme narazili na neproniknutelnou zelenou hráz, která nás prostě dál nepustila, takže jsme se začali vracet zpátky.
Během zpáteční cesty jsme si odskočili na louku, na níž rostla všelijaká tráva a květena. Objevili jsme zde také malé bezodtokové jezírko, pokryté vrstvou zeleného žabince, za nímž se nacházel kříž, představující jeden z mála lidských výtvorů na území Hvězdy. Následně jsme přišli zpátky na křižovatku, kde stála chytrá cedule s číslem pět, ovšem jaksi na ní chyběl text. Dlouho jsme se nezdrželi a přírodní památku Hvězda jsme opustili stejnou cestou, kterou jsme sem přišli. Další naše kroky vedly k Městskému mlýnu zvanému Starý, neboť údajně existoval ještě před založením samotné Litovle. O bývalém klapáči však již vypráví jiný můj článek, tak si jej také nezapomeňte přečíst. Jak celý den probíhal, zjistíte v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká cestopis s názvem Jak jsme v Litovli našli hvězdu a švédskou desku.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/litovel-prirodni-pamatka-hvezda
Historie :
Přírodní památka Hvězda se nachází na okraji města v těsném sousedství železniční zastávky Litovel - město na trati Červenka–Prostějov a jedná se o součást Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Chráněné území leží na hranici dvou chráněných území, přírodních památek Malá Voda a Hvězda, kde se protíná pět ramen řeky Moravy, přičemž dvě z těchto ramen přímo vymezují hranici přírodní památky Hvězda. Při pohledu z výšky soutok připomíná svým tvarem hvězdu, což bylo příčinou vzniku názvu zmíněného území. Území přírodní památky je pokryto vlhkými loukami a pozůstatky bažinného lesa. Podklad nivy je tvořen spodním štěrkopískovým souvrstvím a horním souvrstvím povodňových sedimentů, na nichž se nacházejí nivní půdy. Předmětem ochrany jsou mokřadní biotopy s vytvořeným sledem fytocenóz od bažinných luk k fragmentům měkkého luhu. Z dřevin zde převládají olše a vrby, keře zde zastupuje třeba brslen evropský, který je nápadný svými barevnými plody. Z bylin si můžeme všimnout bukvice lékařské, řeřišnice hořké či ostřice štíhlé. Na území žije mnoho druhů obojživelníků, například skokan štíhlý, skokan skřehotavý, rosnička zelená nebo čolek obecný. Hnízdí zde rákosníci, kachna divoká či lyska černá a ve vrbách nad vodní hladinou hnízdí moudivláček lužní. Narazit zde můžete i na ledňáčka říčního a ačkoli se Hvězda nachází nedaleko rušného centra města, objevil se zde bobr evropský nebo ondatra pižmová. Na chráněném území se vyskytují též různé druhy vážek a motýlů, mezi nimiž vyniká modrásek bahenní a ohniváček černočerný.
Historie čerpána z těchto webových stránek
Město Litovel je držitelem turistické známky č.711.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/litovel-c711
