Pohoří Chřiby na středovýchodní Moravě rozhodně nevyniká závratnou nadmořskou výškou, vždyť nejvyšší vrchol Brdo má výšku 587 m n.m. Chybějící metry však nahrazuje velkým množstvím zajímavostí, krásnou přírodou a cíli, za kterými lačný turista může vyrazit v kteroukoli roční dobu. Takové nabídce jsme nemohli odolat, takže jsme do zdejšího kraje v průběhu let zavítali hned několikrát a nikdy jsme nebyli zklamáni. V rámci jednoho z našich podzimních výletů jsme se do tohoto přírodního parku opět vydali, ovšem ještě předtím jsme se věnovali průzkumu památek v Koryčanech. Když jsme si město prošli, konečně jsme odjeli do přírodního parku Chřiby, z jehož bohaté nabídky jsme si pro tento den vybrali hrad Cimburk a zajímavosti v jeho okolí. Jako výchozí bod jsme zvolili rozcestí U křížku, kde jsme zanechali náš francouzský povoz a vyrazili k bývalému šlechtickému sídlu.

Během našeho putování jsme postupně poznali studánku Paní, následoval hrad Cimburk, z něhož jsme zamířili do kopce za dalším pramenem s názvem U mísy. Po krátké zastávce jsme pokračovali ve výstupu za další přírodní zajímavostí Chřibů, kterou bylo osamělé skalisko, od dávných časů nazývající se Kazatelna. Úzká a poměrně vydatně stoupající stezka nás konečně po necelém kilometru přivedla k pozoruhodnému skalnímu útvaru, který je od roku 1967 chráněn jako přírodní památka a když jsme se dostatečně vydýchali, odlovili jsme zde kešku. Po úspěšném nálezu jsme se začali věnovat samotnému skalisku. Nejprve jsme vylezli na vrchol osm metrů vysokého skalního útvaru, což jsme museli uskutečnit po jednom, jelikož plošinka na špičce pískovcové skály byla opravdu hodně malá. Postupně jsme tedy lezli nahoru, což nebylo nijak složité, neboť do pískovce někdo hodně dávno vytesal schůdky pro snadný výstup.

Vzápětí jsme stanuli na upravené plošině připomínající kazatelnu, kde jsme objevili otvory pro ukotvení zábradlí a železný dvouramenný kříž, který sem byl umístěn roku 1972. Později jsme si z vlastních vytištěných papírů přečetli, že skála zřejmě skutečně sloužila jako kazatelna a podle pověsti z ní v 9. století kázal moravský arcibiskup Metoděj. Později kazatelnu využívali augustiniáni z nedalekého kostela Svatého Klimenta a po jeho zániku snad i některá z pronásledovaných středověkých sekt. Z vrcholové plošiny se nám za převážně bukovými lesy naskytl pěkný pohled na zříceninu hradu Cimburk pod námi a vodní nádrž Koryčany. Za nimi se rýsovaly kopečky Litenčické pahorkatiny a trochu více nalevo jsme tušili město Brno. Jinými směry výhled znemožňoval porost Chřibů a jeho vyšší partie, takže jsme se na plošině nezdržovali nijak dlouho.

Když už jsme prozkoumali vrchol skály, rozhodli jsme se podívat také k její patě, což se nám podařilo díky vysekanému porostu v bezprostředním okolí Kazatelny. Zespodu skála vypadala jako ostrý zub zabodnutý do země a z boku nám trochu připomínala hlavu Kamenožrouta ze známé pohádky Nekonečný příběh. Nicméně ten náš příběh u Kazatelny v té chvíli skončil a my jsme se vydali na další cestu. Po červené značce jsme po chvilce přišli k rozcestí Pod Kazatelnou, kde jsme dále pokračovali po zelené trase směrem k poutnímu místu na hradisku svatého Klimenta, o němž však již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme na tomto výletě zažili, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme na hradě Cimburk potkali pohádkové bytosti a dozvíte se víc.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Korycany_-_skalni_utvar_Kazatelna​

Historie :

Jako ostrý zub, zabodnutý do země, ční osamělé skalisko, od dávných časů se nazývající Kazatelna. Je to osm metrů vysoký, ojedinělý a morfologicky zajímavý skalní útvar, který je od roku 1967 chráněn jako přírodní památka. Skalisko je tvořeno převážně hrubozrnným pískovcem světle hnědé barvy, který je složen z křemene, ortoklasu, muskovitu a biotitu. Horní část skalního výchozu byla ve středověku změněna člověkem. Byly na ní vytesány schůdky pro snadný výstup na vrchol, kde byla upravená plocha připomínající kazatelnu, jsou zde patrné i otvory pro ukotvení zábradlí. Skála zřejmě skutečně sloužila jako kazatelna, traduje se, že již v 9. století z ní kázal moravský arcibiskup Metoděj. Později kazatelnu vyžívali augustiniáni z nedalekého kláštera a kostela Svatého Klimenta a po zániku kláštera snad i některá z pronásledovaných středověkých sekt. Na vrcholu Kazatelny byl v roce 1972 osazen železný dvouramenný kříž a z vrcholové plošiny se otevírá výhled západním směrem k Brnu.

Historie čerpána z webu

https://nature.hyperlink.cz/kazatelna.php

Skalní útvar Kazatelna nemá turistickou známku.