V horkých letních dnech jsme rozhodně netoužili po tom, aby se naše těla opékala pod sluncem u moře v ještě větším vedru, jež by nám stěžovalo případnou turistiku, protože jen ležet na pláži by nás nebavilo. Návštěvu jižních zemí jsme si proto nechali na jarní či podzimní měsíce a na červenec jednoho roku jsme si naplánovali šestidenní pobyt v Norsku. Když nastal den D, odjeli jsme autem do Krakova, odkud jsme se letecky přesunuli do Osla a vzápětí jsme zamířili do půjčovny u letiště, kde jsme si vyzvedli objednané auto. Pak nám již nic nebránilo v tom, abychom vyrazili na okružní jízdu jižním Norskem, kterou jsme si několik týdnů předem pečlivě připravili. Nevyzpytatelné severské počasí nás sice v průběhu týdne donutilo poněkud upravit harmonogram, ale většinu naplánovaných míst jsme přesto navštívili.

Pátý den jsme po luxusní bufetové snídani opustili hotel Clarion ve Stavangeru a vyrazili za novými turistickými cíli. Původně jsme chtěli navštívit obrovský skalní blok, vysunutý ze svislé kamenné stěny s názvem Preikestolen, tyčící se 604 metrů nad modrou hladinou Lysefjordu, ovšem předpověď počasí slibovala hojné přeháňky, takže jsme museli zvolit náhradní řešení. Po rychlé poradě jsme se rozhodli pro návštěvu nedalekého památníku Sverd i fjell, kde jsme obdivovali tři meče ve skále. Po jejich obhlídce jsme se na parkovišti zastavili ve stánku s občerstvením, kde pracoval slovenský chlapík, jenž se s námi dal do řeči, když uslyšel náš rozhovor v rodném jazyce. Po krátkém dialogu nám dal tip na další zajímavé místo, které odtud navíc nebylo daleko, neboť se v podstatě nacházelo na jiné straně Hafrsfjordu.

Jednalo se o Fluberget, starověké místo ve Stavangeru s obrazy vyrytými do skály, které v dlouhém časovém období vytvářeli zřejmě lidé, kteří v této oblasti hospodařili. Po několika minutách jsme naším bílým francouzským autem přijeli na malé parkoviště u skály a zůstali jsme sedět ve voze, neboť se spustil prudký liják. Stačilo však chvíli počkat a stejně rychle jako déšť přišel, tak se přesunul dál do vnitrozemí, takže jsme se mohli vydat na obhlídku skalních rytin z doby bronzové. Po několika schůdcích jsme vylezli na travnatou plochu před skálou a začali si rytiny postupně prohlížet. Většina obrazů byla vytvořena na jižní straně skály a místo s jejich největším výskytem rytin na jednom místě bylo nazváno Solární oltář. Na skále jsme shlédli především lodě, které byly nejčastějším motivem používaným v době bronzové.

Zaujaly nás také svislé čáry na člunech představující osoby nebo vesla a často se vyskytovaly u prohlubní, které podle některých archeologů mohly sloužit k zachycování krve při rituálních obřadech obětování. Některé rytiny měly tvar písmene Y, což prý připomínalo člověka, uctívajícího pohanské Bohy natahováním paží nahoru. Jiná vyrytá díla zase vypadala jako stopy nohou a v menším počtu jsme zde našli otisky rukou, které by mohly symbolizovat bohy, kteří nemohli být zobrazeni žádným jiným způsobem. Během prohlížení rytin jsme museli být opatrní, neboť jsme přitom šlapali po mokré trávě a následně kluzké skále a neradi bychom spadli z výšky dvou metrů na asfaltové parkoviště. Když jsme si obrazy prohlédli, sestoupili jsme dolů k cedulím, které nám prozradily historii starobylého místa.

Dozvěděli jsme se, že v okolí skály byly objeveny geometrické obrazce, například kruhy a spirály, které patrně představovaly sluneční symboly. Fluberget totiž mohl být místem náboženských setkání a motivy skalních rytin tak mohou souviset s různými rituály plodnosti a životního cyklu. Skalní obrazy na Flubergetu byly objeveny v roce 1879 a o 15 let později archeologové asi 200 metrů odtud nalezli dvě bronzové urny z mladší doby bronzové. Patrně se jednalo o oběť uloženou do bažiny během náboženského pohanského aktu. Nádoby jsou vystaveny v Archeologickém muzeu ve Stavangeru. Na jiném místě v močálu pak byly nalezeny dvě pazourkové dýky a na opačné straně bažiny ještě archeologové roku 1879 objevili bronzovou sekeru, čímž se Fluberget zařadil k významným centrům pohanské kultury v Norsku.

Když jsme dočetli poslední řádky, nastoupili jsme do auta a vydali se do 105 kilometrů vzdálené vesnice Jøssingfjord, kam nás přilákalo nově otevřené muzeum. Jeli jsme po silnici, lemující ve vzdálenosti 15 – 30 kilometrů pobřeží Severního moře a po více než hodině jízdy jsme na místo konečně dorazili, ale co jsme zde viděli, to vám již prozradí jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také nezapomeňte přečíst. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme pátý den v Norsku navštívili Stavanger a muzeum Jøssingfjord. Jestliže jste sem někdy zavítali, můžete do komentářů uvést své zážitky a podělit se o ně s ostatními turisty. Pokud vás tento článek dokonce inspiroval k návštěvě výše popsaných míst na jihu Norska, pak dokonale splnil svůj účel.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/stavanger-skalni-rytiny-u-hafrsfjordu​

Historie :

Na okraji norského města Stavanger v Hestnes u Hafrsfjordu se nachází zajímavá památka z doby bronzové, nesoucí název Fluberget. Jedná se o obrazy vyrytými do skály, které v dlouhém časovém období vytvářeli zřejmě lidé, kteří v této oblasti hospodařili. Ke své umělecké činnosti si vybrali skalní útvar, jenž v pozdní době ledové vytvarovala příroda během tání zmrzlé krusty a praskáním kamene do dnešní podoby. Většina vyrytých obrazů byla vytvořena na jižní straně skály a místo s největším výskytem rytin na jednom místě bylo nazváno Solární oltář. Na skále turista najde především lodě, které byly nejčastějším motivem používaným v době bronzové. Svislé čáry na člunech lze interpretovat jako osoby nebo vesla a často se vyskytují u prohlubní, které podle některých archeologů mohly sloužit k zachycování krve při rituálních obřadech obětování. Některé rytiny mají tvar písmene Y, což připomíná člověka, uctívajícího pohanské Bohy natahováním paží nahoru. Jiná vyrytá díla zase vypadají jako stopy nohou a v menším počtu otisky rukou, které by mohly symbolizovat bohy, kteří nemohli být zobrazeni žádným jiným způsobem. V terénu najdete také geometrické obrazce, jako jsou kruhy a spirály a možná by to mohly být sluneční symboly. Fluberget mohl být místem náboženských setkání a motivy skalních rytin tak mohou souviset s různými rituály plodnosti a životního cyklu. Skalní obrazy na Flubergetu byly objeveny v roce 1879 a o 15 let později archeologové asi 200 metrů odtud nalezli dvě bronzové urny z mladší doby bronzové. Patrně se jednalo o oběť uloženou do bažiny během náboženského pohanského aktu. Nádoby jsou vystaveny v Archeologickém muzeu ve Stavangeru. Na jiném místě v močálu pak byly nalezeny dvě pazourkové dýky a na opačné straně bažiny ještě archeologové roku 1879 objevili bronzovou sekeru. Fluberget se tak stal významným centrem pohanské kultury v Norsku.

Historie čerpána z webu

https://no.wikipedia.org/wiki/Fluberget

Skalní rytiny Fluberget ve Stavangeru nemají turistickou známku.