Šútovo - Šútovský vodopád
Šútovský vodopád je nejvyšší, nejkrásnější a nejznámější vodopád Malé Fatry. Najdeme jej v Šútovské dolině na pravostranném přítoku, ústícím pod soutěskou Tesné do Šútovského potoka. Vodopád je asi 150 metrů od tohoto soutoku v nadmořské výšce 830 metrů (horní hrana). Potok, který jej napájí, pramení pod sedlem za Úplazom, ale většinu svých vod nabírá z asi 800 metrů vzdálených, na vodu bohatých Mojžíšových pramenů. Pod vodopádem je jeho tok asi 2,5 metrů široký. Samotný vodopád vznikl na předpokládané geologické hranici mezi granity a granodiority. Je celkem 38 metrů vysoký v horních stupních nepravého typu, protože voda klouže po kamenných stupních. V dolním asi 12 metrů vysokém stupni je pak vodopád pravého typu, kde voda padá volným pádem a rozevírá se do krásného vějíře
Vánoční svátky do naší rodiny vždy přinesly nejen kýženou pohodu a společně strávené chvíle, ale také spoustu různých dárečků. V poslední době se pod naším stromečkem často objevovaly poukazy na ubytování v nějakém hotelu či penzionu, který udělal radost minimálně dvěma hodným lidem hned po rozbalení a pak ještě podruhé, když tento pobyt zrovna probíhal. Jednoho roku vousatý muž v červeném obleku přinesl obálku s voucherem, díky němuž jsme o půl roku později strávili pěkných pět dní na Slovensku, konkrétně v Liptovském Hrádku. Na konci června jsme se tak ubytovali v penzionu Haliganda, ale ještě než jsme tam dojeli, zastavili jsme se na moc hezkém místě. Jednalo se o jeden z nejkrásnějších slovenských vodopádů, nacházející se v pohoří Malá Fatra a pojmenovaný podle nedaleké obce Šútovo, který jsme chtěli vidět.
Z našich plánů však málem sešlo, neboť celou cestu z Olomouce pršelo či spíše lilo jako z konve. Nejinak tomu bylo poté, co jsme přijeli na parkoviště u chaty Fatranka, odkud jsme chtěli vyrazit k vodopádu. Počasí se však jako na objednávku během dvaceti minut umoudřilo a tak jsme se přece jen k 3,7 kilometru vzdálenému vodopádu vydali. Kráčeli jsme Šútovskou dolinou podél potoka po modré turistické trase a cestou jsme se zastavili u šesti tabulí naučné stezky, které nám o místní krajině a přírodě prozradily spoustu informací. U poslední z chytrých cedulí se zároveň nacházela odbočka k vodopádu, jenž byl odtud vzdálen pouhých pět minut chůze, což nám milostivě sdělila jedna ze šipek na rozcestníku. Když jsme dočetli poslední řádky šestého zastavení naučné stezky, na nic jsme nečekali a vyrazili za naším cílem.
Napravo stále šuměl Šútovský potok, který se zde rozděloval na dvě větve, zatímco nalevo jsme míjeli skalní blok, z něhož o několik desítek metrů dál padala dolů voda. Než jsme k vodopádu došli, museli jsme po dřevěném můstku překonat jednu z větví potoka, rychle se vydrápat do krátkého svahu a záhy jsme již stanuli před úžasným přírodním divadlem. Před námi se nacházel nejvyšší a nejznámější vodopád Malé Fatry, který je všeobecně považován za jeden z nejkrásnějších na celém Slovensku. A nám nezbývalo, než s názorem většiny ostatních turistů souhlasit ! Navíc u vodopádu kvůli předchozímu dešti pobývaly jen dva další páry, takže jsme si mohli nádhernou scenérii nerušeně prohlížet a pochopitelně také vyfotit. Pořizování záběrů nám ovšem stěžoval oblak vodní tříště, který se tvořil dole pod vodopádem a skrápěl objektiv fotoaparátu.
Mezi kameny jsme narazili na nějaký druh hnědé ropuchy, která divně poulila oči a o našem pobytu u vodopádu si myslela svoje. Jelikož vydatný déšť značně posílil tok horské bystřiny, nedostali jsme se až přímo pod padající vodu, ale nijak nám to nevadilo. I tak jsme z byli z nádherného Šútovského vodopádu unešení a moc se nám tady líbilo. Když jsme si rozvášněné vodstvo prohlédli zblízka, vrátili jsme se kousek zpátky do míst, kde už krůpěje nedopadaly na mobilní telefony a objektiv fotoaparátu, abychom pořídili další fotky, včetně společného selfíe. Potom jsme ostatním turistům uvolnili prostor, aby se také mohli zvěčnit u vodopádu a zamířili jsme k informační tabuli, kde jsme si o něm přečetli pár skromných faktů.
Dozvěděli jsme se, že vodopád napájí pramen, začínající svou pouť na úbočí kopce Úplaz, ale většinu svých vod nabírá z přibližně 800 metrů vzdálených, na vodu bohatých Mojžíšových pramenů, kde potok doslova vytéká ze skalky. S tímto úkazem je spojen i název pramenů, který byl odvozen z legendy o Mojžíšovi, jenž na poušti uhodil palicí do skály a z ni začala téci voda. Dále jsme se dočetli, že 38 metrů vysoký vodopád v horních partiích klouže po kamenných stupních a teprve potom se voda volným pádem řítí dolů na zem, kde tvoří krásný vějíř. Zaujalo nás, že se vodopád roku 1921 objevil v prvním celovečerním filmu Janošík jako vůbec první slovenská památka, zvěčněná na filmovém plátně. Také my jsme si u vodopádu natočili hned dvě videa, které si můžete prohlédnout zde : Video1 nebo Video 2.
Následně jsme si ještě pár minut vychutnávali nevšední pohledy na vodní představení, z něhož nás vytrhli nově příchozí turisté a tak jsme se vydali na zpáteční cestu. Vrátili jsme se na rozcestí u šestého zastavení naučné stezky a po modré značce jsme kráčeli směrem k chatě s příznačným názvem Vodopád. Cestou jsme potkali několik dalších lidí, kteří teprve mířili k vodopádu, ovšem ti si u něj zcela jistě neužili takového klidu jako my. Po nějaké době jsme dorazili na odbočku k chatě Vodopád, k níž jsme vzápětí zamířili, abychom si zde odpočinuli a občerstvili se. O krátkém pobytu v chatě ovšem již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také přečtěte. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme po dešti navštívili rozvášněný Šútovský vodopád.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/sutovo-sutovsky-vodopad
Historie :
Šútovský vodopád je nejvyšší, nejkrásnější a nejznámější vodopád Malé Fatry. Najdeme jej v Šútovské dolině na pravostranném přítoku, ústícím pod soutěskou Tesné do Šútovského potoka. Vodopád je asi 150 metrů od tohoto soutoku v nadmořské výšce 830 metrů (horní hrana). Potok, který jej napájí, pramení pod sedlem za Úplazom, ale většinu svých vod nabírá z asi 800 metrů vzdálených, na vodu bohatých Mojžíšových pramenů. Pod vodopádem je jeho tok asi 2,5 metrů široký. Samotný vodopád vznikl na předpokládané geologické hranici mezi granity a granodiority. Je celkem 38 metrů vysoký v horních stupních nepravého typu, protože voda klouže po kamenných stupních. V dolním asi 12 metrů vysokém stupni je pak vodopád pravého typu, kde voda padá volným pádem a rozevírá se do krásného vějíře. Za vyšších vodních stavů se při dopadu tvoří oblak vodní tříště a snad i proto je považovaný za nejmalebnější vodopád na Slovensku. V roce 1921 se dokonce objevil v prvním celovečerním filmu Janošík jako vůbec první slovenská památka, zvěčněná na filmovém plátně. Vodopád i jeho okolí je chráněno v rámci NPR Šútovská dolina.
Historie čerpána z webu
Šútovský vodopád je držitelem slovenské turistické známky č.479.
https://www.turisticke-znamky.sk/znamky/detail/sutovsky-vodopad/479