Pohoří Chřiby na středovýchodní Moravě rozhodně nevyniká závratnou nadmořskou výškou, vždyť nejvyšší vrchol Brdo má výšku pouze 587 m.n.m. Chybějící metry však nahrazuje velkým množstvím zajímavostí, krásnou přírodou a cíli, za kterými lačný turista může vyrazit v kteroukoli roční dobu. I my jsme několik z nich již poznali během dřívějších cest do zdejšího kraje, ale donedávna nám unikal právě pupek Chřibů, čili vrchol Brdo. Nicméně ani on nám nemohl odolávat věčně a tak jsme jednoho květnového dne vyrazili směr Chřiby.

Když jsme do tohoto pohoří na Moravě dorazili, tak jsme naše stříbrné auto zaparkovali u lesního penzionu Bunč, u něhož nám směrovky ukazovaly, že musíme ujít 3,5 kilometru. My jsme si však nešli po pohodlné přímé cestě, ale zvolili jsme o hodně dobrodružnější trasu. Klidně by se mohla jmenovat Semaforová, protože jsme začali na zelené, pokračovali po červené, pak přišla opět zelená a žlutá barva, která na semaforu nahradila oranžovou a na Bunč jsme pak přišli znova po červené trase.

Cestou na Brdo jsme postupně poznali Kubitovu studánku, poté druhý pramen s názvem U lvích hlav a také jsme narazili na starý most, součást zamýšlené Hitlerovy dálnice. Nezapomněli jsme odlovit několik keší a teprve potom jsme se vrátili na pohodlnou širokou cestu, vedoucí přímo na Brdo. Kráčeli jsme po červené trase víceméně po rovině nebo se jednalo o miniaturní stoupání a cestou jsme minuli spoustu turistů, a to v obou směrech.

Když jsme narazili na naskládané dřevo na okraji cesty, tak jsme se šli podívat na další kešku. Tu jsme opravdu jen viděli, protože visela na stromě asi pět metrů vysoko a my jsme neměli ani křídla ani potřebné vybavení. Litovali jsme toho, že jsme pili jen minerálku nebo čaj a nevzali si sebou alespoň plechovku Redbullu, po němž by nám jistě narostla křídla. Vrátili jsme se na cestu a netrvalo dlouho, když jsme si do lesa odskočili podruhé. Opět kvůli kešce, kterou se nám podařilo tentokrát bez problémů odlovit i když ji hlídal skřítek Brdníček.

Měl zrovna dobrou náladu a i když toho moc nenamluvil, kešku s číslem čtyři nám vydal. Poděkovali jsme za ni, vrátili se na hlavní trasu a bez dalšího zdržování jsme došli k altánu na rozcestí Pod Brdem. Uvnitř přístřešku jsme spatřili lavičky, umístěné po obvodu altánu a uprostřed bylo ohniště s dymníkem, který kouř odváděl střechou pryč. Následně jsme zde odlovili pátou kešku a jelikož jsme měli hlad, posadili jsme se na kmeny stromů, poskládané u cesty naproti altánu a posvačili jsme jídlo z vlastních zásob.

Náš syn svůj příděl jídla snědl již na Bunči a tak zatímco jsme omy statní jedli, on odešel pro další keše. Když náš potomek odešel, v klidu jsme dojedli a pak jsme od altánu pokračovali po červené značce k rozhledně. Z pohodlné široké cesty jsme odbočili na lesní stezku a krátce se zastavili u rozcestníku, kde se sbíhaly červená, modrá a zelená trasa. Poté jsme se vynořili na mýtině a cesta začala prudce stoupat. Během krátkého a prudkého výšlapu jsme již viděli vyhlídkovou věž na Brdu, ke které jsme vzápětí dorazili.

Prošli jsme kolem velkého kamene s pamětní deskou a stánku s pokladnou až na mýtinu na vrcholu Brda. Zde jsme se posadili na lavičku a čekali na synka, než se k nám připojí. Minuty ubíhaly a ubíhaly, a pak se vlekly a vlekly. Během čekání jsme si věž vyfotili z jediné možné strany a seznámili se s historií téměř 24 metrů vysoké rozhledny, jenž zde byla postavena roku 2004 a nahradila původní dřevěnou vyhlídkovu věž, která byla stržena pro nevyhovující stav v sedmdesátých letech 20.století.

Když jsme si dějiny kamenné štíhlé krásky dočetli, tak jsme již jen čekali a když už se nám několikrát otevřela imaginární kudla v kapse a synka jsme chtěli postupně všichni zabít, konečně se po 45-ti minutách objevil. Zatímco my jsme byli pořádně naštvaní a bolel nás od sezení zadek, synka bolely nohy z nachozených kilometrů. Nicméně byl velmi spokojený se svým úlovkem, neboť celkem odlovil již devět keší. Vzápětí jsme se v různé náladě vydali k pokladně, kde jsme koupili vstupenku na věž, pohled, předraženou turistickou známku a získali dvě razítka do památníku.

Pak jsme po několika dřevěných schodech vkročili do nitra kamenné věže. Uvnitř jsme stoupali po dalším dřevěném schodišti a v mezipatrech jsme si prohlédli několik panelů, které nám přiblížili historii a výstavbu rozhledny. Dále jsme zde viděli upoutávku na zajímavé místa Chřibů a konečně jsme se dozvěděli, že kopec se jmenuje podle starého nářečního slova "brd", které označuje zalesněnou vyvýšeninu, obvykle se skalnatým vrcholem.

Následně jsme vystoupali na vyhlídkovou plošinu a mohli se rozhlédnout po širokém okolí. V dálce jsme spatřili Roháče, Malou Fatru, Jeseníky a samozřejmě Beskydy, Vsetínské vrchy a Malé či Bílé Karpaty. Z bližších cílů jsme viděli města Napajedla a Uherské Hradiště a zajímavý byl také kostel sv. Jakuba stojící uprostřed ničeho, protože obec Jablonné okolo něj již zanikla. Na plošině jsme se zdrželi asi deset minut a když jsme se výhledem pokochali již dosyta, sestoupili jsme dolů.

Ve stánku jsme si na cestu koupili oplatky tatranky a po stejné cestě, po které jsme sem došli, jsme se vrátili zpět k altánu Pod Brdem. Hned za altánem jsme odbočili doleva a vydali se po zelené značce směrem ke 2,5 km vzdálené Roštínské kapli. O ní však pojednává již jiný můj příspěvek, tak si jej nezapomeňte ve volné chvíli také přečíst. Pro vášnivé čtenáře je pak v sekci Velké povídání o výletech k dispozici článek s názvem Jak jsme z Bunče vyrazili na pupek Chřibů s názvem Brdo.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brdo_-_rozhledna_v_pohori_Chriby

Historie :

Rozhledna Brdo byla postavena roku 2004 na nejvyšším bodě pohoří Chřiby a nahradila původní dřevěnou rozhlednu, která byla stržena pro nevyhovující stav v sedmdesátých letech 20.století. Jednalo se o kamennou věž, na jejíž stavbu byl použit nejkvalitnější pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Rozhledna stála 5,5 milionů korun českých a slavnostně byla otevřena za účasti olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity Jana Graubnera, který věž vysvětil.

Historie čerpána z webu :

http://rozhledny.webzdarma.cz/brdo.htm

Rozhledna Brdo je držitelem turistické známky č.1009.

http://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brdo-chriby-c1009