Dvě velmi známé vyhlídky na hruboskalském skalním hřebeni s názvem Zámecká a Mariánská jsme poprvé navštívili během týdenní letní dovolené v roce 2012, kdy jsme byli ubytováni v rodinném domě v obci Žlábek. Pátý den jsme stříbrným autem přijeli k zámku Hrubá skála, odkud jsme vyrazili na okružní procházku skalním městem. Cestou jsme se zastavili na několika kouzelných vyhlídkách a prvou z nich byla ta s názvem Zámecká. Pojmenování to bylo velmi vkusné, protože se nám naskytl pohled na zámek Hrubá Skála, který se před námi hrdě vypínal k nebi. O kus dál vlevo jsme spatřili typické dvě věže hradu Trosky a pod námi se rozkládaly Dračí skály, tvořené věžemi Pastevec, Podsvětí, Kostelní kameny, Maska, Prskavka, Klouzek, Přátelská, Zámecká, Skořápka, Banánovník a dalšími. Po chvilce kochání jsme vyhlídku opustili a vydali se k další. Zanedlouho jsme dorazili na Mariánskou vyhlídku, která nám nabídla úžasné pohledy na Hrubou skálu, Trosky a Kozákov. Rovněž byl odtud nádherný výhled na skupinu skal Sahara, Dvanáct apoštolů, Větrník, Dračí věž a další skály, které se nacházely v pískovcovém bloku v oblasti Dračích skal. Na vyhlídce jsme našli podrobnou mapu oblasti, kterou tady někdo zapomněl, tak jsme si ji chtěli vzít sebou. Dlouho jsme se však z nečekaného nálezu neradovali, jelikož se proti nám vyřítila paní a zeptala se, jestli jsme nenašli mapu. Souhlasně jsme přikývli a bez okolků předali mapu do správných rukou. Nálezné jsme nedostali a onu osobu jsme již nepotkali. Pak jsme již prostor opustili a protože jsme kvůli oběma vyhlídkám sešli ze žluté značky, vrátili jsme se na ni zpět a pokračovali dál k symbolickému hřbitovu horolezců, o kterém však již vypráví jiný můj článek. Pro vášnivé čtenáře je pak v sekci Velké povídání o výletech připraven cestopis Jak jsme se poprvé prošli Hruboskalským skalním městem.

Na obě vyhlídky jsme podruhé zavítali v květnu 2016 v rámci třídenního pobytu, který kromě courání po Českém ráji zahrnoval také koupí balícího stroje na mýdla a šumivé bomby. Byli jsme ubytování v rodinném domku v Karlovicích, odkud to byl kousek do Hruboskalského skalního města. Během procházky tímto výtvorem přírody jsme se opět zastavili na obou vyhlídkách. První na řadu přišla Zámecká vyhlídka. Opřeni o zelené zábradlí jsme se pár minut kochali výhledem na tu skalní krásu a docela nás překvapilo, že jsme byli v tu chvíli na vyhlídce úplně sami. Pryč jsme se vydali až poté, co jsme z lesa zaslechli blížící se lidské hlasy. Slezli jsme tedy po dřevěném žebříku, položeném na skále, který nám předtím umožnil na vyhlídku vylézt a pak jsme se vrátili zpátky na lesní cestu. Minuli jsme skály Bubák, Včelí a když jsme po 50 metrech pozdravili Ještěra, ocitli jsme se u odbočky k druhé, neméně působivé vyhlídce s názvem Mariánská. Tentokrát jsme museli vylézt pár betonových schodů nahoru a pak jsme již stanuli na celkem široké plošině s populárním zeleným zábradlím, odkud jsme viděli podobnou zámeckou scenérii jako před chvílí. Jen ten zámek a hrad se od nás trochu více vzdálil, ale to nám vůbec nevadilo a hleděli do krajiny Českého ráje opět několik minut. Pak jsme zahájili jsme sestup k symbolickému hřbitovu horolezců, o němž se dočtete v mém dalším článku. Jak dále probíhal druhý den našeho pobytu v Českém ráji, zjistíte snadno v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká cestopis Jak jsme se z Turnova vrátili do Karlovic po hruboskalském hřebeni.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/hruboskalsko-zamecka-a-marianska-vyhlidka​

Historie :

Zámecká vyhlídka je jedna z vyhlídek v Hruboskalském skalním městě nedaleko zámku Hrubá Skála. Svůj výhled soustředí především do této oblasti, která dala vyhlídce jméno. Spolu s Mariánskou vyhlídkou se nachází na žlutě značené turistické trase spojující zámek Hrubá Skála s prameny u Lázní Sedmihorky. Pramáti vyhlídek Českého ráje, asi tak by se dala jednoduše popsat proslulá Mariánská vyhlídka, pohledy z její skalní plošiny na zámek Hrubá Skála, hrad Trosky či nejvyšší horu Českého ráje Kozákov těšily již davy turistů na přelomu 19. a 20. století. Kromě dalekých a panoramatických výhledů lze shlédnout i velkou část hruboskalského skalního města a díky její poloze a krásným rozhledům patří k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším skalním vyhlídkám Českého ráje. Již v prvopočátku turistiky si zdejší majitelé panství Ahrentalové všimli vzrůstajícího zájmu turistů o zdejší skalní město a ač zprvu zřejmě neradi, vybudovali turistické přístupy k Mariánské vyhlídce - ta původně sloužila pouze pro jejich soukromou kratochvíli. A tak vznikly vlastně dvě cesty - první cesta vede od rozcestí u Adamova Lože, na této cestě můžeme ještě narazit na původní aehrenthalské úpravy např. v podobě tesaných schodů, které překonávají jednotlivé skalní stupně plošiny. Druhá cesta k vyhlídce vede z Lázní Sedmihorek přes Saharu kolem symbolického hřbitova horolezců. Dle popisů starých průvodců a fotografií byla vyhlídka upravena opravdu luxusně, byla tu vytesaná široká dvojitá lavice s bohatě zdobeným opěradlem a návštěvníky jistilo bytelné dřevěné zábradlí podepřené pískovcovými sloupy. Vyhlídku dokonce navštívil v roce 1922, při své cestě po městech Českého ráje, i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Bohužel do dnešní doby se toho z původního vybavení vyhlídky moc nedochovalo, neboť davy turistů zanechávaly postupně na výzdobě stopy, hlavně vyryté podpisy do skály, do sloupků zábradlí a do pohovky byly pro kamenné prvky devastující. Již na konci 19. století se turističtí průvodci zmiňují o poškozené výzdobě vyhlídky. Opěradlo dvojité lavice bylo natolik nevratně poškozené, že bylo raději v roce 1937 odstraněno. Z původní výzdoby se tedy do dnešních dnů zachovala pouze kamenná lavice a větší část původních kamenných sloupků, v přední části vyhlídky však již byly nahrazeny novým kovovým zábradlím zabetonovaným přímo do skály, původní sloupy však byly naštěstí zachovány. K vyhlídce na temeno skály, na které je vyhlídka umístěna, vede 13 původních kamenných schodů. Zajímavý je také příběh názvu - běžně se traduje, že jméno vyhlídka dostala po Marii Felicitas Thunové, se kterou se oženil majitel zdejšího panství Jan Lexa z Ahrentalu a do jisté míry to podporuje i v oválu na skále vyhlídky vytesaný nápis Mariánská. V oválu je však také vytesaná drobná šipka, která dává tušit, že vše bude zřejmě trochu jinak. Je totiž pravděpodobné, že po nastávající zdejšího barona není pojmenována přímo vyhlídka, ale skála na kterou šipka odkazuje. Pokud se podíváme kam šipka směřuje, je to zřejmě při pohledu z vyhlídky tvarem nejdominantnější skála dnes nazývaná Dračí zub, která je součástí několika věží Dračích skal. Nabízí se tedy velmi pravděpodobná možnost, že Mariánskou skálou byl původně Dračí zub a jméno vyhlídky znělo původně Vyhlídka na Mariinu skálu. Teprve časem pak došlo k přejmenování místa na Mariánskou vyhlídku a i souskalí věží Dračích skal doznalo změnu jmen. Samotná Mariánská skála se z názvosloví hruboskalska pomalu vytrácí....

Historie čerpána z webu

https://www.interregion.cz/

Hruboskalské skalní město je držitelem turistické známky č.994.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/skalni-mesto-sedmihorky-c994