Obrovské množství památek, zajímavostí a turistických cílů, které během staletí postupně vznikaly na území Brna, byly důvodem k tomu, že jsme do této jihomoravské metropole podnikli spoustu výprav a jednu z nich jsme věnovali zajímavostem, jež se nacházely v městských částech Slatina, Černovice a Komárov. Naším prvním cílem v tento jarní den bylo muzeum známých českých traktorů s názvem Zetor Gallery, u něhož jsme nechali na obrovském parkovišti odpočívat náš stříbrný francouzský vůz a vydali se dovnitř. V pokladně jsme si koupili vstupenky, turistickou známku a získali jsme zde i razítko do památníku. Poté jsme se vydali na prohlídku expozice v přízemí budovy a v první části jsme shlédli nejmodernější traktory současné produkce.

Po vzhledové stránce nám do oka nejvíce padl nejkrásnější stroj z dílny italského designérského studia Pininfarina, který spatřil světlo světa teprve roku 2015. Kromě nádherných tvarů nás ohromila také jeho poměrně rozměrná velikost, protože ostatní stroje byly o hodně menší. Hned vedle se nacházel další červený traktor, tentokrát řady Proxima z roku 2004, které dokážou plnit nízké emisní limity a vyznačují se nízkými náklady či spolehlivostí. Posledním z moderních strojů pak byl červený krasavec řady Forterra, jenž vynikají svou robustností a sílou. Do traktoru, který se vyrábí od roku 2014 jsme si vylezli. Kabina byla sice poměrně vysoko, ale zvládli jsme to a vyzkoušeli si, jak vypadá svět z pohledu řidiče.

Poté jsme přešli do vedlejší historické expozice, kde jsme našli několik kousků, které jsme si ještě pamatovali z dob, když běžně jezdily po poli. U modelu 7711 nebyla zapotřebí žádná sloní paměť, protože ten se vyráběl v letech 1986 až 1992. Nahlédli jsme pod jeho kapotu se čtyřválcovým motorem a také jsme se usadili v jeho klasicky hranaté kabině. Když jsme se uvnitř všichni vystřídali, totéž jsme si zopakovali ve vedlejším stroji. Tím byl důvěrně známý Crystal 12045, výsledek Československo-polské spolupráce. Kromě šestiválcového motoru nás zaujal fakt, že se ve své době jednalo o první traktor na světě s hladinou hluku v kabině nižší než 85 decibelů. V Polsku se vyráběl pod jménem Ursus, což jsme si ale nepamatovali. Na závěr jsme si přečetli, že se v roce 1981 výroba přesunula na Slovensko a vzápětí jsme pokračovali dál.

Pak jsme se již věnovali modelu s označení 4911, který měl tříválcový motor a byl vyráběn v letech 1977 až 1980. Na základě licence se montovaly v zahraničí, hlavně v Barmě, Iráku a Ghaně, ale u nás se prý vůbec nevyskytovaly. Samozřejmě jsme si tento otevřený traktor bez kabiny také vyzkoušeli a potom jsme si prohlédli podobný, ale starší model 3045. Ten jsme si pamatovali díky typické oválné kapotě motoru, dvou do stran vyčuhujících světlometů a vysokého výfuku. Vzápětí přišel na řadu typ 2011, což byl výkonově slabší traktor s kabinou, určený na všechny lehčí zemědělské práce. Zjistili jsme, že na domácí trh bylo dodáno 1 043 kusů a že jeho modifikací byly typy 2012 jako kultivační stroj a 2023, pracující na vinicích.

V jeho sousedství pak stál úzký traktor s nízkým těžištěm, který byl specializovaný pro sady a vinice. Tento stroj se vyráběl mezi lety 1963 až 1967 a nám spíše připomínal malý buldozer bez radlice. Posledním modelem v přízemí galerie byla opravdová lahůdka, jeden z nejstarších brněnských traktorů s označením 25. Vystavený model s lopatkovými koly do těžkého terénu měl pouze dvouválcový motor a vyráběl se od roku 1946 do roku 1961. Na naleštěného krasavce se vylézt nemohlo a tak jsme se z přízemí přesunuli do prvního patra, kde jsme si jako první prohlédli zelený traktor s kabinou a označením Super 50. Přečetli jsme si, že do poloviny šedesátých let 20. století to byl nejsilnější traktor, který měl dokonce na přístrojové desce nově přístroj pro měření otáček motoru, rychlost jízdy a počítadlo provozních hodin.

Ještě jsme se dozvěděli, že se vyvážely se do 66 zemí světa a celkem bylo vyrobeno 150 506 kusů. Pár metrů od něj se pak nacházel model 15, jediný jednoválcový traktor, který Zetor vyrobil. Byl to opět jednoduchý model bez kryté kabiny s oválným krytem motoru, vysokým výfukem a vystrčenýma očičkama. Zjistili jsme, že byl vyráběn v letech 1947 až 1949 a brány závodu opustilo pouze 2 215 kusů. Vedle zelené patnáctky pak stála oranžová pětadvacítka, což byl vzhledově podobný stroj, ovšem zmodernizovaný a vyráběný od roku 1954 do roku 1961. Tím skončila výstava historických krasavců, nicméně jsme se ještě podívali, jak vypadá podvozek moderního stroje, jeho kola či kabina, postavená na zemi. Vedle rozebraného traktoru jsme se krátce zdrželi u interaktivních počítačů a pak jsme přešli do vedlejší místnosti.

Zde jsme shlédli exponáty krátkodobé výstavy s názvem Dobové propagační materiály a prospekty. Viděli jsme zde třeba materiály a dokumenty týkající nejstarších brněnských traktorů i těch novějších a dále jsme si přečetli pár výstřižků z tuzemských a zahraničních novin. Následně jsme se pokochali ptačímu pohledy na moderní traktory Zetor pod námi, kde jsme svou prohlídku začali a také skončili. Výstava tradičního výrobce zemědělské techniky se nám sice líbila, ale mohlo zde být více exponátů, takže jsme se moc dlouho nezdrželi. Z prvního patra jsme sestoupili do přízemí, nahlédli do nabídky fanshopu, kde jsme si ale nic nevybrali a poté jsme budovu muzea opustili. Vzápětí jsme se vydali pro nedalekou kešku Na plovárně. Jelikož však kalendář ukazoval polovinu měsíce března, rozhodně jsme se neměli v úmyslu koupat, což jsme naštěstí nemuseli provést.

Stačilo totiž nalézt u budovy vodárny skrytou schránku a tak jsme se suchou nohou mohli vydat pro další kešku s dosti zajímavým názvem. Keška byla totiž pojmenována takto : Kočka leze dírou, pes oknem a kačer... Tři tečky nechávaly odpověď zahalenou tajemstvím a tak jsme byli zvědaví, kam vlastně budeme muset vlézt. Keška pojednávala kanalizační stoce, jejímž úkolem bylo dostat srážkovou vodu ze sídlišť Vinohrady a Líšeň pryč do bezpečí a tak jsme se obávali nejhoršího. Kdybychom schránku hledali o nějaký ten rok dříve, museli bychom opravdu lézt do kanálu, ale opět jsme měli štěstí. Mezitím totiž autor finální souřadnice keše změnil a tak jsme si poklad vyzvedli na bezpečném místě kousek od našeho auta. Následně jsme odjeli za přírodní památkou Stránská skála, o které již pojednává jiný můj článek, tak si jej nezapomeňte také přečíst. Pro vášnivé čtenáře je pak v sekci Velké povídání o výletech připraven článek Jak jsme v Brně osedlali traktor a pak vylezli na komín.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brno_-_Zetor_gallery_muzeum/

Historie :

Zetor Gallery je netradiční muzeum, ve kterém tradičního výrobce zemědělské techniky představuje nejen pohled do bohaté historie traktorů Zetor, ale i přehlídku techniky moderní. Od současné produkce máte možnost cestovat zpátky časem přes řadu Crystal, řadu Suprů až po legendární Zetor 25. Řada audiovizuálních prvků, multidotykové displeje, součástky a obchod pro fanoušky firmy Zetor dokreslují atmosféru galerie.

Historie čerpána z webu

http://www.zetorgallery.cz/

Muzeum Zetor Gallery je držitelem turistické známky č.2129.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/zetor-gallery-brno-c2129