Morkovice - košíkářské muzeum
Košíkářství v Morkovicích - Slížanech na Kroměřížsku existuje již více 200 let, neboť již v 17.století se v Morkovicích usadili dva košaři. Jeden se učil v nedalekých Švábenicích a jmenoval se Malý. Druhý se učil u zahradníka v Uhřicích, byl to morkovský panský zahradník a jmenoval se Vinklér. Tito dva řemeslníci přinesli do Morkovic jedno z nejstarších řemesel světa. V Morkovicích se košíkářům dařilo, neboť u panských rybníků pod Městečkem byl dostatek potřebného materiálu. Divoce zde rostly vrby, jejichž proutí je původním košařským materiálem.
Muzeum košíkářství v Morkovicích - Slížanech jsme navštívili během jednodenního výletu, který jsme celý strávili v Kroměříži a nejbližším okolí. Auto jsme zaparkovali nedaleko u kostela nad muzeem, které zde bylo otevřeno v roce 2010 a vydali jsme se ke dveřím muzejní budovy.
Zjistili jsme, že je zavřeno, ale zároveň jsme si u dveří přečetli, že stačí zavolat na uvedený telefon a pracovník muzea brzy přijde otevřít. Po deseti minutách přišel a vpustil nás dovnitř. U našeho spasitele jsme si koupili nejen vstupenky, ale také turistickou známku a pohled. Trochu nás ovšem zklamalo, že jsme zde nezískali razítko do památníku.
Pak jsme se již vydali na exkurzi za proutěnými výrobky, které byly umístěny do pěti místností. Během prohlídky nám průvodce pověděl spoustu informací o historii muzea, výrobě košíků v obci a také o jednotlivých výrobcích z proutí. Z exponátů nás nejvíce překvapily košíky na pumové bomby, které tvořily jakýsi bezpečnostní obal kvůli dopravě za druhé světové války.
Pěkné byly proutěné kočárky, které nám připomněli časy našich babiček. Samozřejmě nechyběly desítky košíků různých tvarů, velikostí i barev. Viděli jsme i nábytek z proutí nebo cechovní truhlici. Staré černobílé fotografie nám představily dobu, kdy se zde košíky pletly ve velkém. Nechyběly ani kroje místních lidí a také ještě nedodělané výrobky, z kterých doslova trčelo dlouhé proutí.
Na závěr exkurze jsme se šli podívat na dvůr, kde jsme viděli nářadí řemeslníků, vůz na kterém se výrobky vozily na trhy, starou vanu či váhu. Po hodinové exkurzi jsme se s průvodcem rozloučili, vrátili se k autu a pak jsme odjeli do Kroměříže na oběd a na zámek. Samozřejmě o nádherné šlechtické sídlo nebudete ochuzeni a dozvíte se o něm v jiném mém článku, tak si jej také určitě přečtěte.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Morkovice_-_kosikarske_muzeum/
Historie :
Košíkářství v Morkovicích - Slížanech na Kroměřížsku existuje již více 200 let, neboť již v 17.století se v Morkovicích usadili dva košaři. Jeden se učil v nedalekých Švábenicích a jmenoval se Malý. Druhý se učil u zahradníka v Uhřicích, byl to morkovský panský zahradník a jmenoval se Vinklér. Tito dva řemeslníci přinesli do Morkovic jedno z nejstarších řemesel světa. V Morkovicích se košíkářům dařilo, neboť u panských rybníků pod Městečkem byl dostatek potřebného materiálu. Divoce zde rostly vrby, jejichž proutí je původním košařským materiálem.
Kdysi se řemeslníci sdružovali do cechů, přičemž v Morkovicích se košařský cech objevil podle dokumentu roku 1739. V tomto cechu byly udržovány tradice a předpisy. Bratrstvo řemeslníků přijímalo mezi sebe každého nového mistra okázalým způsobem a jeho vstup byl vždy náležitě oslaven. Poslední přijatý mistr musel do cechu podle starého zvyku přispět na cechovní hostinu pecnem chleba a kopou tvarůžků a při hostině musel ostatní mistry obsluhovat. Cech měl tehdy 17 mistrů a 23 tovaryšů a v kostele nad muzeem po něm zůstalo pár podstavníků ozdobených figurkami sv. Dorothea a sv. Makaria z roku 1822, cechovní prapor z roku 1871 a cechovní košařská truhlice.
Za první republiky místní řemeslníci vyváželi své zboží do celé Evropy i do Ameriky a košíkáři vyráběli v dílnách výrobky od pondělí do čtvrtka až 18 hodin denně. Zbytek týdne zboží prodávali na trhu, nebo překupníkům a v neděli byl konečně čas vše pořádně oslavit. Na trhy bylo potřeba ujít pěšky do Brna, Olomouce či Znojma mnoho kilometrů. Po roce 1948 přišel postupný úpadek řemesla, protože tehdejší doba nepřála drobným řemeslníkům. Nyní se mu v Morkovicích-Slížanech věnuje už jen asi desítka košíkářů.
V Morkovicích existovalo muzeum již ve třicátých letech 20.století, které se vlezlo do jedné místnosti a exponáty přibližovaly kulturu zdejšího kraje. Po druhé světové válce se muzejní sbírky přestěhovaly na zámek, kde vydržely až do roku 1963 a ve stejném roce bylo muzeum zrušeno a většina sbírek byla převezena do kroměřížského muzea. Představitelé města v roce 2007 zakoupili jeden z nejstarších domů v Morkovicích a v roce 2010 zde otevřelo košíkářské muzeum.
Historie čerpána z webu
https://muzeummorkovice.webk.cz/
Košíkářské muzeum Morkovice je držitelem turistické známky č.1794.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kosikarske-muzeum-morkovice-slizany-c1794