Netrvalo dlouho, abychom si byli zcela jistí, že Český ráj svůj název získal oprávněně, neboť nás okouzlil hned během první dovolené, kterou jsme v tomto malebném kraji strávili. Byla to prostě láska na první pohled, takže jsme se sem v průběhu dalších let rádi vraceli a většinou jsme v tomto úžasném koutku naší země strávili týden. Jednoho roku jsme se ubytovali v rodinném domě v obci Žlábek, v němž jsme měli dostatek soukromí i prostoru a tak jsme zde byli velice spokojeni. V paměti nám utkvěly zejména snídaně či večeře na terase, odkud jsme pozorovali krajinu Českého ráje a když nad zříceninou hradu Trosky zapadalo slunce, mohli jsme na té úžasné podívané nechat oči. Samozřejmě jsme si naplánovali návštěvu spousty zajímavých míst a jedním z nich byl hruboskalský skalní hřeben.

Tehdy jsme naším plechovým ořem přijeli k zámku Hrubá skála, odkud jsme vyrazili na okružní procházku skalním městem. Sledovali jsme žlutou značku, která nás protáhla kolem vyhlídek a horolezeckého hřbitova až na okraj Lázní Sedmihorky, kde jsme narazili na několik pramenů. Nejprve přišel na řadu Barbořin, následoval Antonínův, poté Josefův a čtvrtým na seznamu byl Mariin. Docela nás překvapilo, že se ani u jednoho nenacházela nějaká keška a tak jsme se rychle přesunuli ke pátému zdroji vody s názvem Felixův pramen, o němž již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také nezapomeňte prostudovat. Pro vášnivé čtenáře je pak připraven cestopis Jak jsme se poprvé prošli Hruboskalským skalním městem, z něhož zjistíte podrobnosti z pátého dne naší červencové dovolené v Českém ráji roku 2012.

Jak už bylo zmíněno, většinou jsme v Českém ráji strávili celý týden, ovšem i v tomto případě bylo uplatněno pravidlo o výjimkách. Změnu si v podstatě vyžádalo naše podnikání, které se postupně rozvíjelo a jednoho roku jsme stáli před otázkou, jak zrychlit balení vyrobených mýdel a šumivých bombiček do koupele. Bylo jich stále více a více, takže jsme situaci museli nějak vyřešit a po mnoha úvahách jsme se rozhodli pořídit si balící stroj. Jelikož by nový výrobek stál mnoho desítek tisíc korun, pátrali jsme po bazarovém stroji a náhoda tomu chtěla, že starší a téměř nepoužívaný kousek jsme objevili ve vesnici nedaleko Turnova. Na jednu květnovou neděli jsme si tedy domluvili prohlídku balícího stroje a zároveň si zajistili ubytování na tři dny v Karlovicích u Turnova, jelikož jsme rádi spojovali příjemné s užitečným či v tomto případě práci se zábavou.

Počasí nám celý víkend přálo a tak jsme se mohli procházet nádhernou přírodou a poznat poměrně dost zajímavostí. A jelikož Karlovice ležely na dohled od úžasného výtvoru matky přírody, který si lidé pojmenovali jako Hruboskalské skalní město, byl by doslova hřích se sem nevydat. Vůbec nám nevadilo, že jsme zmíněnými skalami proklouzli o čtyři roky dříve během týdenní dovolené, protože se nám v nich moc líbilo a navíc jsme si tentokrát naplánovali trochu jinou trasu. Co měly obě putování společného, byla cesta po žluté trase od zámku Hrubá Skála k vodním pramenům u Lázní Sedmihorky a některé z nich jsme si znovu prohlédli. A protože jsme sem přišli stejnou cestou, viděli jsme je v totožném pořadí, z čehož vyplývá, že jako čtvrtý přišel na řadu Mariin pramen. Když jsme k němu přišli, na první pohled se odlišoval od předešlé trojice, což mělo logické vysvětlení.

Stavitelé mu v 19. století dali podobu vodní kaskády, u které mohli kolemjdoucí skvěle relaxovat, číst knihy nebo si povídat, zatímco voda v kamenných korytech vesele zurčela a protékala pod příchozí cestou do malé nádrže. Pramen byl rovněž využit jako zdroj vody pro lázně a voda si tak našla cestu k hostům, kteří naopak k lesní studánce z nějakého důvodu nezamířili. Moc jich zřejmě nebylo, protože pokud se nějaký ctihodný muž v Lázních Sedmihorky léčil, tak v rámci vzdušných terapií chodíval do lesa. Procházel se nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem a v té době měly ženy zakázáno do lesa vstupovat. Nutno dodat, že se vzduchové lázně se používaly jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem, takže Mariin či okolní prameny mohly ženy a dívky navštívit kdykoliv jindy.

Vodní kaskádu Mariina pramene jsme si prohlédli odshora dolů a poté jsme se vrátili zpátky na rozcestí Antonínův pramen. Vzápětí jsme opustili žlutou značku a po modré kolegyni jsme zamířili do Lázní Sedmihorky, o nichž podrobnosti zjistíte v jiném příspěvku. Jak dále probíhal náš druhý den pobytu v Českém ráji roku 2016, zjistíte snadno v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká opravdu obsáhlý cestopis s názvem Jak jsme se z Turnova vrátili do Karlovic po hruboskalském hřebeni. Pokud jste lázeňské prameny také navštívili, můžete své poznatky napsat do komentářů dole pod článkem. Děkujeme. Kromě Mariina pramene v bezprostřední blízkosti Lázní Sedmihorky najdete dalších šest studánek. Jestli má tento počet nějakou souvislost s magickým číslem sedm, těžko říct…

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/hruboskalsko-mariin-pramen​

Historie :

Mariin pramen byl stejně jako ostatní upraven v 19. století pro kratochvíli hostů, kteří trávili svůj volný čas v Lázních Sedmihorky nebo zde podstupovali léčbu. Stavitelé mu dali podobu vodní kaskády, u které mohli kolemjdoucí skvěle relaxovat, číst knihy nebo si povídat, zatímco voda v kamenných korytech vesele zurčela a protékala pod příchozí cestou do malé nádrže. Pramen byl rovněž využit jako zdroj vody pro lázně a voda si tak našla cestu k hostům, kteří naopak k lesní studánce z nějakého důvodu nezamířili. Moc jich zřejmě nebylo, protože pokud se nějaký muž v Lázních Sedmihorky léčil, tak v rámci terapií chodíval do lesa. Pacient, který měl předepsanou vzduchovou lázeň, se nejprve osprchoval nebo se podrobil proceduře opleskávání a potom se nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem, vydal na procházku do lesa. Vzduchové lázně se používaly jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem a než začaly, zarazil zaměstnanec lázní v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr. Šlechta zkoušel vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu. Mariin pramen se nachází v bezprostřední blízkosti Lázní Sedmihorky a kromě něj v areálu narazíte na dalších šest studánek. Jestli má tento počet nějakou souvislost s magickým číslem sedm, těžko říct. Možná se stavitel lázní a budovatel pramenů inspiroval od středověkých kolegů, kteří na sedmi pahorcích postavili města Řím, Prahu, Lisabon či Moskvu.

Historie čerpána z webu

https://www.estudanky.eu/4584-mariin-pramen

http://www.karlovice-sedmihorky.cz/

http://www.putujici.cz/

Hruboskalské skalní město je držitelem turistické známky č.994.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/skalni-mesto-sedmihorky-c994