Pohoří Chřiby na středovýchodní Moravě rozhodně nevyniká závratnou nadmořskou výškou, vždyť nejvyšší vrchol Brdo má výšku 587 m n.m. Chybějící metry však nahrazuje velkým množstvím zajímavostí, krásnou přírodou a cíli, za kterými lačný turista může vyrazit v kteroukoli roční dobu. Takové nabídce jsme nemohli odolat, takže jsme do zdejšího kraje v průběhu let zavítali hned několikrát a nikdy jsme nebyli zklamáni. V rámci jednoho z našich jarních výletů jsme tento přírodní park navštívili znovu a poprvé jsme zavítali do okolí obce Moravany, kam nás přivábila procházka po naučné stezce s názvem Po hranici. Výchozí bod okružní trasy se nacházel u pěkného hotelu Kameňácká myslivna a po 3,6 kilometrech naučná stezka končila v osadě Zavadilka.

Nicméně do návratu k myslivně nám ještě zbývaly další dva kilometry a k našemu potěšení jsme na zbytku trasy narazili ještě na tři zajímavá místa. Prvním z nich byla studánka Zavadilka, ležící v dolní části chatové osady stejného jména, jejíž název byl odvozen od obydlí myslivce na horním konci. Hájovna, u níž se nacházelo poslední zastavení naučné stezky s číslem sedm, byla postavena v druhé polovině 19. století a svůj název Zavadilka dostalo podle výrazu někam dojít či zavadit o něco, co stálo o samotě. Ve třicátých letech 20. století se samota rozrostla o nové objekty, kolem nichž jsme procházeli poté, co jsme se od hájovny vydali směrem dolů ke studánce. Cesta vytrvale klesala dolů a kupodivu jsme žádného chataře nepotkali, pouze obyvatelé nejstarší chaty s názvem Ahoj pouštěli dovnitř svěží jarní vzduch.

U menší chaty Horalka nám zamával medvěd, který se patrně nedávno probudil ze zimního spánku a protože byl celý ze dřeva, nepředstavoval pro nás žádné nebezpečí. Klidným krokem jsme kolem dalších vyřezávaných soch došli na rozcestí Zavadilka – studánka, ovšem zdroj vody jsme hledali marně a přitom ji od nás podle aplikace na mobilních telefonech dělilo pouhých 10 metrů. Po chvilce jsme konečně díky cedulce na stromě objevili vyšlapanou pěšinku, po níž jsme sestoupili dolů ke studánce. Spatřili jsme kamennou zeď ve tvaru písmene L, která zde vznikla zřejmě někdy před začátkem druhé světové války, ale samotný pramen osadníci znali určitě už dávno předtím. Po kamenném dláždění jsme přišli až přímo ke studánce a opláchli si ruce a obličej.

Ačkoliv k tomu vyzýval hrníček položený na betonovém posezení, tak jsme vodu vytékající z větší trubky neochutnali, neboť jsme si nebyli jistí jejím složením. Následně jsme si na pamětní desce nad pramenem přečetli letopočty 1888 – 1938 a jelikož byly doplněny znakem Klubu českých turistů, nebylo pro nás těžké se dovtípit, že deska byla na zeď osazena v době výročí 50 let od vzniku KČT. Potom jsme o něco výše objevili vyřezanou sochu víly, která nás celou dobu pozorovala a jelikož jsme se chovali slušně, nijak nám neškodila ani nebránila ve vyfocení studánky i jí samotné. I když teploměr poslední dubnový den ukazoval poměrně vysoké hodnoty, nabídku k posezení na betonové desce u pramene jsme odmítli, neboť jsme si chtěli odpočinout až v Kamenické myslivně

Podle směrových šipek u rozcestí nad studánkou nám k restauraci zbývalo ujít ještě 1,5 kilometru a tak jsme Zavadilku opustili a vydali se na další cestu. O 300 metrů dál jsme narazili na druhou zajímavost, kterou představoval pomník partyzánů a lom. Na toto místo nás upozornila chytrá tabule na okraji silničky a také náš lovec keší, který zde chtěl získal další úlovek do své sbírky. O tomto smutném místě však již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli rovněž někdy přečtěte. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v přírodním parku Chřiby hledali hraniční kameny. Pokud jste toto místo rovněž navštívili, napište pod článek svůj komentář, aby ostatní čtenáři získali lepší přehled o tomto turistickém cíli. Děkujeme. 

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Moravany_-_studanka_Zavadilka/

Historie :

Studánka Zavadilka leží v dolní části chatové osady stejného jména, jejíž název byl odvozen od hájovny na horním konci. Obydlí myslivce bylo postaveno v druhé polovině 19. století a svůj název Zavadilka hájovna dostala podle výrazu někam dojít či zavadit o něco, co stálo o samotě. Ve třicátých letech 20. století se samota rozrostla o nové objekty a mezi první patřila žlutá chata s názvem Ahoj. Další obydlí byly budovány během druhé světové války a všichni obyvatelé těchto chatiček potřebovali k životu zdroj vody. Osadníci pramen životodárné tekutiny objevili na dolním okraji rekreační oblasti, ovšem kdy se tak stalo, není bohužel známo. Pravděpodobně před začátkem druhé světové války byla studánka od svahu oddělena zdí ve tvaru písmene L a prostor před ní byl vydlážděn dalšími kameny. Voda od té doby vytéká ze zdi dvojicí trubek, jednou malinkou a druhou hlavní, znatelně většího průměru. Ve roce 1938 Klub českých turistů slavil 50 let od svého vzniku a proto byla při úpravě studánky na zeď přidána pamětní deska s letopočty 1888 – 1938 a znakem KČT. Chataři se ve vlastním zájmu o zdroj vody starají a tak se u studánky můžete na chvíli posadit, občerstvit se a odpočinout. Pramen najdete asi 10 metrů od zelené turistické značky u rozcestí Zavadilka – studánka a na první pohled není vidět, takže musíte chvíli hledat, ale třeba vám pomůže vyšlapaná pěšinka.

Historie čerpána z webu

https://www.estudanky.eu/2311-studanka-zavadilka

Osada Zavadilka u Moravan nemá turistickou známku.