Obec Rusava, rozkládající se v hlubokém údolí říčky stejného jména, jsme navštívili v rámci dvou jednodenních výletů, během nichž jsme se seznámili s nabídkou místních zajímavostí. Mezi oběma výlety uběhlo dlouhých 11 let a i když jsme toho při prvním navštívení viděli docela dost, také při druhé výpravě jsme objevili nové místa. Navíc jsme se zastavili i u všech turistických cílů, které jsme už viděli, takže jsme v této obci strávili celý den. Jednou ze zajímavostí, kterou jsme poznali až při druhé návštěvě, byla studánka Pod Grúněm, která se stala naším prvním cílem tohoto jarního výletu, během něhož nám přálo počasí. Sluníčko po zimním odpočinku svými paprsky mohutně zalévalo zemi a také naše maličkosti, což nám velmi zpříjemnilo březnové putování.

Po příjezdu do Rusavy jsme museli projet skoro celou obcí až do osady Vlčková, neboť se pramen vody nacházel až v horní části vesnice. Když se tak stalo, naše černé SUV korejské výroby jsme zaparkovali kousek od myslivecké chaty Grůň a po polní cestě jsme se vydali ke 100 metrů vzdálené studánce. Podle mapy jsme zde předpokládali existenci úzké asfaltové silničky, jenže místo ní jsme kráčeli po rozbahněné cestě, což nás samozřejmě nepříjemně překvapilo, ale přece jen se nám ke studánce podařilo dorazit bez větší újmy. Vzápětí jsme se setkali se strážcem studánky v podobě černého psa, který na nás štěkal, jakoby zde strážil nějaký poklad. Podobné zvíře se totiž podle pověsti objevovalo na zámku v Zahořanech na Litoměřicku, kde vždy o půlnoci vybíhalo z kamenné studny na nádvoří a za hodinu zase zmizelo.

Uklidnilo nás, že zámecký pes nikdy nikomu neublížil a doufali jsme, že budeme mít podobné štěstí a opravdu po chvilce černý pes odběhl pryč. V klidu jsme si tak mohli pěkné místo prohlédnout, ovšem žádné zlato či drahé kamení jsme zde nenašli a stejně dopadlo pátrání lidí ve studni na zmíněném zámku. Drahokamy však dokázala studánka Pod Grúněm nahradit svou přirozenou krásou a kouzlem místa, které dotvářel potok Ráztoka, tekoucí přímo kolem zdroje vody. Hodně se nám líbil pahýl stromu, na němž visela cedulka s názvem studánky, keramická nádoba a nahoře stála malá dřevěná imitace studny s rumpálem. U paty pahýlu se nacházel betonový základ, z něhož trčela kovová trubka, ze které mohutným proudem vytékala voda. Tu jsme však neochutnali, neboť jsme si nebyli jisti, zda je pitná.

Hrníčky, položené na betonovém základu naznačovaly, že bychom po napití neměli mít žádné problémy, ale dali jsme přednost jistotě, neboť zde chyběla cedulka s rozborem vody. Studánku Pod Grúněm pravděpodobně vybudovali místní majitelé zahradních chat, aby mohli své vypěstované plodiny snadno zalévat a podle našeho názoru se jim podařilo vytvořit velmi hezké místo, které jsme však museli brzy opustit, jelikož náš výlet teprve začínal. Další naše kroky vedly k přehradě, k níž jsme se vydali pěšky, ale o tom již vypráví jiný můj článek, který si ve volné chvíli také určitě přečtěte. Chcete-li vědět, co všechno jsme zde viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme strávili celý den na Rusavě. Pokud jste zde také byli, napište prosím pod článek svůj komentář. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Rusava_-_studanka_Pod_Grunem/

Historie :

Studánku Pod Grúněm v osadě Vlčková pravděpodobně vybudovali místní majitelé zahradních chat, aby mohli své vypěstované plodiny snadno zalévat. Jelikož se u studánky nacházejí hrníčky, voda je zřejmě pitná, ale rozbor zde chybí. Jedná se o pěkné místo s potokem Ráztoka, který teče přímo okolo pramene a spolu s malým ostrůvkem dotváří atmosféru okolí.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://www.estudanky.eu/13126-studanka-pod-grunem

Obec Rusava je držitelem turistické známky č.770.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rusava-c770