Netrvalo dlouho, abychom si byli zcela jistí, že Český ráj svůj název získal oprávněně, neboť nás okouzlil hned během první dovolené, kterou jsme v tomto malebném kraji strávili. Byla to prostě láska na první pohled, takže jsme se sem v průběhu dalších let rádi vraceli a většinou jsme v tomto úžasném koutku naší země strávili týden. Jednoho roku jsme se ubytovali v rodinném domě v obci Žlábek, v němž jsme měli dostatek soukromí i prostoru a tak jsme zde byli velice spokojeni. V paměti nám utkvěly zejména snídaně či večeře na terase, odkud jsme pozorovali krajinu Českého ráje a když nad zříceninou hradu Trosky zapadalo slunce, mohli jsme na té úžasné podívané nechat oči. Samozřejmě jsme si naplánovali návštěvu spousty zajímavých míst a jedním z nich byl hruboskalský skalní hřeben.

Tehdy jsme naším plechovým ořem přijeli k zámku Hrubá skála, odkud jsme vyrazili na okružní procházku skalním městem. Sledovali jsme žlutou značku, která nás protáhla kolem vyhlídek a horolezeckého hřbitova až na okraj Lázní Sedmihorky, kde jsme narazili na několik pramenů. Prvním z nich byl Barbořin pramen, u něhož jsme se zdrželi jen chviličku, zejména kvůli pořízení fotografií a malému odpočinku, k němuž nám posloužila kamenná zídka. Když jsme si vše prohlédli, popošli jsme pár kroků k pramenu, jenž se jmenoval Antonínův, ale o něm již pojednává další můj článek. Pro vášnivé čtenáře je pak připraven cestopis Jak jsme se poprvé prošli Hruboskalským skalním městem, z něhož zjistíte podrobnosti z pátého dne naší červencové dovolené v Českém ráji roku 2012.

Jak už bylo zmíněno, většinou jsme v Českém ráji strávili celý týden, ovšem i v tomto případě bylo uplatněno pravidlo o výjimkách. Změnu si v podstatě vyžádalo naše podnikání, které se postupně rozvíjelo a jednoho roku jsme stáli před otázkou, jak zrychlit balení vyrobených mýdel a šumivých bombiček do koupele. Bylo jich stále více a více, takže jsme situaci museli nějak vyřešit a po mnoha úvahách jsme se rozhodli pořídit si balící stroj. Jelikož by nový výrobek stál mnoho desítek tisíc korun, pátrali jsme po bazarovém stroji a náhoda tomu chtěla, že starší a téměř nepoužívaný kousek jsme objevili ve vesnici nedaleko Turnova. Na jednu květnovou neděli jsme si tedy domluvili prohlídku balícího stroje a zároveň si zajistili ubytování na tři dny v Karlovicích u Turnova, jelikož jsme rádi spojovali příjemné s užitečným či v tomto případě práci se zábavou.

Počasí nám celý víkend přálo a tak jsme se mohli procházet nádhernou přírodou a poznat poměrně dost zajímavostí. A jelikož Karlovice ležely na dohled od úžasného výtvoru matky přírody, který si lidé pojmenovali jako Hruboskalské skalní město, byl by doslova hřích se sem nevydat. Vůbec nám nevadilo, že jsme zmíněnými skalami proklouzli o čtyři roky dříve během týdenní dovolené, protože se nám v nich moc líbilo a navíc jsme si tentokrát naplánovali trochu jinou trasu. Co měly obě putování společného, byla cesta po žluté trase od zámku Hrubá Skála k vodním pramenům u Lázní Sedmihorky a některé z nich jsme si znovu prohlédli. A protože jsme sem přišli stejnou cestou, jako první přišel na řadu Barbořin pramen, který byl pojmenován po manželce zakladatele lázní, jímž byl doktor Antonín Šlechta. Ctihodný muž však nepřišel zkrátka, protože měl svůj pramen jen o pár metrů vedle.

Antonínův a Barbořin pramen dokonce čerpaly vodu ze stejného zdroje, ale jestli bylo stejně nerozlučné i jejich manželství, to jsme nezjišťovali. Jméno ženy jsme našli na pískovcovém soklu, který nám prozradil také letopočet 1852, kdy Barbořin pramen vznikl. Tentokrát jsme se také šli podívat na skutečný zdroj vody, který se nacházel o něco výše v lese, kde životodárná tekutina vytékala ze sněhobílého písku pod kořenem stromu. Následně tekla malým potůčkem, na němž jsme našli zřízen měřící bod pozorovací sítě ČHMÚ a pak konečně voda doputovala ke zmíněnému soklu u zídky. Nad ní našim očím neunikl zajímavý kámen s vyrytými německými nápisy, doplněné o kresby imaginárních postav a pak jsme se již přesunuli k Antonínovu pramenu, o němž podrobnosti zjistíte v jiném příspěvku.

Jak dále probíhal roku 2016 náš druhý den pobytu v Českém ráji, zjistíte snadno v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká opravdu obsáhlý cestopis s názvem Jak jsme se z Turnova vrátili do Karlovic po hruboskalském hřebeni. Pokud jste lázeňské prameny také navštívili, můžete své poznatky napsat do komentářů dole pod článkem. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace. Děkujeme. Barbořin pramen se nachází v bezprostřední blízkosti Lázní Sedmihorky a kromě něj v areálu narazíte na dalších šest studánek. Jestli má tento počet nějakou souvislost s magickým číslem sedm, těžko říct. Možná se stavitel lázní a budovatel pramenů inspiroval od středověkých kolegů, kteří na sedmi pahorcích postavili města Řím, Praha, Lisabon či Moskvu. Těžko říct….

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/hruboskalsko-barborin-pramen-u-lazni-sedmihorky​

Historie :

Barbořin pramen se nachází v bezprostřední blízkosti Lázní Sedmihorky a kromě něj v areálu narazíte na dalších šest studánek. Jestli má tento počet nějakou souvislost s magickým číslem sedm, těžko říct. Možná se stavitel lázní a budovatel pramenů inspiroval od středověkých kolegů, kteří na sedmi pahorcích postavili města Řím, Praha, Lisabon či Moskvu. Ale vraťme se do Sedmihorek. Barbořin pramen byl upraven v roce 1852 a má stejný vodní zdroj jako sousední Antonínův pramen. Skutečné prameniště se sněhobílým pískem pod kořenem stromu, to se nachází o několik metrů výše po proudu a do Barbořina pramene přitéká potůčkem, na kterém je zřízen měřící bod pozorovací sítě ČHMÚ. Své jméno získal Barbořin pramen po manželce zakladatele lázní, doktora Antonína Šlechty.

Historie čerpána z webu

https://www.estudanky.eu/4582-barborin-pramen

http://www.putujici.cz/

Hruboskalské skalní město je držitelem turistické známky č.994.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/skalni-mesto-sedmihorky-c994