Když jsme Brandýs nad Orlicí navštívili poprvé v rámci zimního výletu, tak jsme ve městě poznali spoustu památek a zajímavostí. Víceméně se jednalo o velmi známé památky nebo takové, které znají alespoň místní obyvatelé města. Při naší druhé zastávce v Brandýse jsme si postupně prohlédli tři vodní mlýny, o kterých dle našeho názoru nevěděl možná téměř nikdo.

Zastavili jsme se zde v létě stejného roku cestou na dovolenou, kterou jsme následně strávili v nádherných Orlických horách. Do městečka jsme přijeli od Oucmanic autem, které jsme zaparkovali na kraji silnice před železničním přejezdem. A protože jsme přijeli z tohoto směru, tak prvním klapáčem, který jsme v Brandýse viděli, byl bývalý válcový mlýn na břehu Tiché Orlice.

Tedy spíše jsme ho neviděli, protože jsme zde našli továrnu na výrobu sedadel pro užitková vozidla a výrobu komponentů. Zjistili jsme totiž, že původní válcový čtyřpatrový mlýn již dávno vyhořel a na jeho místě byla postavena tkalcovna. Na továrně nebylo moc co prohlížet, spíše nás pozorovali někteří zvědaví zaměstnanci podniku přes veliké okna. Přečetli jsme si tedy raději další informace z historie mlýna, který začal roku 1849 stavět Hynek Galutschek na zelené louce a potom jsme si krátce prohlédli dochovaný mlýnský náhon.

Po seznámení se s historickými fakty jsme nasedli do auta, přejeli most přes Tichou Orlici a vzápětí přes frekventovaný železniční přejezd. Následně jsme zamířili za dalším vodním mlýnem v Loukotníku, o němž pojednává již jiný můj příspěvek, tak si jej ve volné chvíli přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brandys_nad_Orlici_-_zanikly_Harmsuv_mlyn/

Historie :

Mlýn začal roku 1849 stavět Hynek Galutschek na zelené louce, ale brzy jej prodal Gustavu Hannakovi, který ho v tentýž rok uvedl do provozu. Po smrti Gustava roku 1888 mlýn zdědil jeho syn Jan, ale nebyl v podnikání úspěšný a podnik musel po devíti letech prodat v exekuční dražbě za cenu 56 000 zlatých Karlu Harmsovi. Pro tohoto člověka zřejmě mlýn představoval pouhou investici, protože jej vzápětí pronajal a na klapáči nepracoval.

Nájemcem se stal František Veselý, kterému se zde dobře dařilo, jelikož sám ve své režii vykupoval od zemědělců obilí, za které jim zaplatil. Toto obilí zpracoval na určité druhy mouk, které odprodal obchodním společnostem a ty následně zabezpečily jejich dodávku do obchodní potravinové sítě. František Veselý okolo roku 1902 zaměstnával účetního, obchodního cestujícího, stárka a devatenáct dělníků.

Harms ve stejném roce mlýn prodal. Možná mlynář Veselý zemřel, možná mu skončila nájemní smlouva a majitel si klapáč již nechtěl nechat. Novou mlynářkou se tak stala paní Reisigová, jenže se ze svého majetku dlouho netěšila. V roce 1904 totiž mlýn vyhořel a na jeho místě byla později vystavěna tkalcovna.

Historie čerpána z webu

http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/521-mlyn-v-brandyse-nad-orlici

Brandýs nad Orlicí je držitelem turistické zámky č.1140.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brandys-nad-orlici-c1140