V horské obci Čenkovice jsme zakončili hned dvě turistické sezóny, když jsme se v obou případech ubytovali v místním penzionu a strávili zde pokaždé tři podzimní dny. Zatímco druhý rok jsme se věnovali zejména pěší turistice v okolí tohoto známého lyžařského střediska, v rámci prvního pobytu jsme poznali i několik zajímavostí přímo v Čenkovicích.

Prozkoumávání místních památek jsme si nechali až na závěrečný den, kdy jsme si po snídani v penzionu sbalili věci, opustili pokoj, zaplatili nechutně velkou útratu a zamířili k našemu vozu na parkovišti. Chvíli jsme pozorovali hemžení okolo zaparkovaných aut, způsobené plně obsazeným penzionem a také přítomností známého herce Miroslava Vladyky a pak jsme se již věnovali místním atrakcím.

Nejprve jsme se šli podívat na Filipův pramen naproti penzionu a pak jsme se vrátili k autu, kterým jsme odjeli do horní části Čenkovic, kde jsme našli další zajímavosti této horské obce. Potom jsme zamířili za památkami ve spodní části obce, kde jsme si kromě katolického kostela sv. Vavřince prohlédli také starý vodní mlýn. Auto jsme zaparkovali pár desítek metrů od bývalého klapáče a vyrazili na jeho obhlídku.

Kráčeli jsme po úzké asfaltové silničce podél úzkého potůčku s názvem Bystřec, z něhož se záhy vyklubal mlýnský náhon. Bylo s podivem, že tak malý vodní tok dokázal pohánět jediné mlýnské kolo, ale jak jsme se později dozvěděli, mlýn využíval již moderní pohon na svrchní vodu. Tato technologie totiž umožňovala využití vodní energie i v místech bez velkých stálých vodních toků, protože kromě síly proudu vody využívala i váhu vody dopadající svrchu na lopatky kola.

Potůček Bystřec nás bezpečně dovedl k budově mlýna, který se objevil hned za malým mostem. Budova se nám okamžitě velmi zalíbila díky nedávné rekonstrukci, kdy ve mlýně vznikl pěkný penzion. Na čelní straně nás zaujal dřevěný štít, ale moc dlouho jsme si ho neprohlíželi, protože jsme nás  se stejným zaujetím pozoroval čtyřnohý hlídač, který v nás budil respekt. Také jsme nechtěli rušit klid ubytovaných a tak jsme se šli podívat na boční stranu domu.

Ta sousedila přímo s potokem, takže nám bylo jasné, že právě zde muselo být zmíněné vodní kolo. Naše domněnky byly záhy potvrzeny, když jsme na fasádě domu našli namalované vodní kolo s částí transmise, která poháněla mlecí stroje uvnitř mlýnice. Více jsme toho na pěkném mlýně nenašli a tak jsme se stejnou cestou vrátili zpět k autu, kterým jsme vzápětí odjeli z Čenkovic na nedaleký Suchý vrch. O něm však pojednává již další můj článek, tak si jej určitě někdy také přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Cenkovice_-_stary_vodni_mlyn/

Historie :

Vodní mlýn v dolní části horské obce Čenkovice měl více štěstí, než ten horní, který zanikl a na jeho základech byla vybudována dolní stanice lanovky. Kdy však dolní mlýn vznikl není známo, první zmínka o něm je z roku 1839 kdy jej vlastnil mlynář německé národnosti Umlauf Franz.

V roce 1930 vlastnil mlýn Vilhelm Seidelmann a tehdy měl mlýn vodní kolo na svrchní vodu o průtoku 71 l/s, na spádu 6,5 metru a o výkonu 4 HP. Mlýn tak využíval nejmladší a nejvýkonnější typ pohonu kola na svrchní vodu, která byla přiváděna zvláštním náhonem nad korečkové kolo a padala na něj shora. Tato konstrukce umožňovala až dvojnásobně vyšší výkony mlýnů oproti mlýnům na spodní vodu, protože kromě síly proudu vody využívala i váhu vody dopadající svrchu na lopatky kola. Zároveň umožňovala využití vodní energie i v místech bez velkých stálých vodních toků.

Bohužel odsun německých obyvatel z pohraničí po druhé světové válce měl za následek úpadek celé obce, kdy zde v té době žili jen tři stálí občané. Dolní mlýn tak zůstal opuštěn a chátral, neboť noví přistěhovalci mlynářské řemeslo příliš neovládali. Další ránou byla pro mlýn změna režimu po roce 1948, kdy drtivá většina malých klapáčů zanikla v důsledku centrálního hospodářství a mlýn byl tak včetně mlýnice přestavěn na obytný dům.

Po roce 1989 ve mlýně vznikl horský penzion, jehož rekonstrukce proběhla roku 2011. Nabízí šest apartmánů v podkroví, které nabídnou celkem 26 lůžek. Pět čtyřlůžkových a jeden šestilůžkový se samostatnou ložnicí. V každém pokoji je vlastní sociální zařízení. V tomto patře je čajovna a sušárna. Pro všechny pokoje je v přízemí společná kuchyň, nabízející 6 lednic, myčku na nádobí a běžné spotřebiče na vaření. V přízemí je dále společenská místnost s televizí a krbem, šatna. V našem horském penzionu je také wifi připojení zdarma. Pro uložení lyží, snowboardů, kol a dalších věcí je zde zabezpečený objekt hned vedle hlavní budovy. Pro ubytované je u penzionu parkoviště zdarma.

Historie čerpána z webu

http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2937-stary-mlyn

Obec Čenkovice je držitelem turistické zámky č.2241.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/cenkovice-orlicke-hory-c2241