Náhoda tomu chtěla, že jsme o jedněch letních prázdninách vyrazili na víkendový pobyt do oblasti Kolínska, kam jsme tehdy přijeli vůbec poprvé. Do polabské nížiny jsme z Olomouce vyrazili v pátek odpoledne za obrovského vedra a po dvou hodinkách jízdy jsme přijeli do okrajové části Peček, kde jsme předali kus nábytku, jehož prodej byl příčinou našeho výletu. Následně jsme odjeli do Kolína pro dalšího člena naší výpravy a lovce keší v jedné osobě, který sem přijel už ráno vlakem, neboť se nevlezl do auta. Pak jsme se společně přesunuli do penzionu Zlaté slunce, kde jsme byli ubytováni a modlili se, aby konečně přišlo slíbené ochlazení. Večer jsme se dočkali a tak jsme se ráno za příjemné letní teploty mohli vydat na výlet, který jsme praktický celý strávili v Kouřimi.

Během procházky tímto městem jsme poznali poměrně velké množství památek a zajímavostí, které byly soustředěny zejména v historickém středu Kouřimi kolem Mírového náměstí. Když jsme si je všechny prohlédli, odjeli jsme za poznáváním ostatních turistických cílů, mezi něž jsme zařadili také šest dochovaných vodních mlýnů. První dva s názvy Hrázka a Hřebičkov jsme kvůli stromům, křovinám a soukromému vlastnictví moc dobře neviděli a tak jsme doufali, že si vše vynahradíme u následujících mlýnů. Ke dvojici dalších klapáčů, jež od sebe stály pouze 100 metrů, jsme přijeli Růžovou ulicí, která vůbec nekorespondovala se svým názvem, dala našemu černému SUV pořádně zabrat. Vytrvale klesající a úzká silnice s kočičími hlavami nás dovedla na křižovatku s ulicí nazvanou Podskalí, kde jsme zaparkovali a vydali se za klapáči.

Nejprve jsme se věnovali Fortenskému mlýnu, po jehož obhlídce jsme se odebrali za druhým klapáčem, vzdáleném pouze asi 100 metrů. Vzájemná blízkost obou mlýnů nás docela překvapila, ale vysvětlení bylo jednoduché. Oba totiž patřily do majetku cisterciáckého proboštství v Kouřimi, o čemž svědčí zápisy v listinách z roku 1407. I když mlýn od svého založení změnil podobu z dřevěného domku na klasicistní kamennou budovu, kterých v naší zemi stojí bezpočet, stejně si zasloužil právem naši pozornost a rádi jsme si jej prohlédli. Kromě samotné budovy z 19. století, rozdělené na obytnou část a mlýnici, jsme u boční strany našli zbytek náhonu, takže pro nás nebyl problém určit místo, kde se kdysi s pomocí vodstva říčky Výrovky točilo mlýnské kolo. Navíc se dům v době naší návštěvy opravoval a jeho bělostná fasáda zářila jako hvězda na nebi.

Naproti vjezdu na nádvoří mlýna jsme narazili na obvodové zdi z kamene, které vypadaly jako hradby, ale prostory budoucí stavby zřejmě nebudou určeny pro lidské obyvatele, nýbrž pro ustájení stovek koní pod plechovou kapotou. Když jsme si budovy dostatečně prohlédli, vydali jsme se na betonový most přes Výrovku, odkud se nám naskytl zase trochu jiný pohled na komplex mlýnských budov. Po chvilce jsme pokračovali po mostě na druhou stranu, kde vzápětí zahájili procházku po naučné stezce Stará Kouřim. Co jsme na ní viděli, to už vám prozradí jiný můj článek a pokud vás zajímá, co dalšího jsme v Kouřimi viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim a dozvíte se víc. Pokud jste také navštívili toto historické městečko, napište pod článek komentáře. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kourim_-_Pansky_mlyn/

Historie :

Velký mlýn, zvaný Panský, byl postaven v dobách temného středověku. První zmínka o něm pochází z roku 1407 v listinách, v nichž byl zapsán jako majetek cisterciáckého proboštství v Kouřimi. Následně se mlýn objevil roku 1431 v knize Liber privilegiorum. V roce 1537 koupilo tento mlýn od sirotků po mlynáři Jírovi za 1200 kop míšeňských grošů město a klapáč pronajímalo. Roku 1547 se Kouřim zúčastnila vzpoury stavů a po jejich porážce přišla o všechny své statky včetně dvou mlýnů. Tento majetek byl navrácen či odkoupen zpět roku 1561, ale pak přišla bitva na Bílé hoře a další konfiskace majetku v roce 1623. Mlýn připadl za směšný poplatek znehodnocenou měnou knížeti Lichtenštejnovi a rozhodoval o něm Lichtenštejnský úřad v Kostelci nad Černými lesy. Současná podoba pochází z přestavby v 19. století. V roce 1930 byl majitelem mlýna Václav Valtr a říčka Výrovka, která roztáčela mlýnské zařízení, se nazývala Kouřimka.

Historie čerpána z webu

https://www.vodnimlyny.cz/pl/mlyny/estates/detail/226-mlyn-velky-pansky

Město Kouřim je držitelem turistické známky č.496.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kourim-c496