Český ráj nás okouzlil hned během naší premiérové dovolené v tomto malebném kraji a tak jsme se sem v průběhu dalších let rádi vraceli. Byla to prostě láska na první pohled a většinou jsme v památkami nabitém kousku naší země, zasazených do krásné přírody strávili týden, ovšem pravidlo o výjimkách bylo uplatněno i v tomto ohledu. Změnu si v podstatě vyžádalo naše podnikání, které se postupně rozvíjelo a jednoho roku jsme stáli před otázkou, jak zrychlit balení vyrobených mýdel a šumivých bombiček do koupele. Bylo jich stále více a více, takže jsme situaci museli nějak vyřešit a po mnoha úvahách jsme se rozhodli pořídit si balící stroj. Jelikož by nový výrobek stál mnoho desítek tisíc korun, pátrali jsme po bazarovém stroji a náhoda tomu chtěla, že starší a téměř nepoužívaný kousek jsme objevili ve vesnici nedaleko Turnova.

Na jednu květnovou neděli jsme si tedy domluvili prohlídku balícího stroje a zároveň si zajistili ubytování na tři dny v Karlovicích u Turnova, jelikož jsme rádi spojovali příjemné s užitečným či v tomto případě práci se zábavou. Počasí nám celý víkend přálo a tak jsme se mohli procházet nádhernou přírodou a poznat poměrně dost zajímavostí. Jednou z nich byl Kocourkovský mlýn zvaný také Podkostelní, k němuž jsme přišli pěšky od židovské synagogy ulicemi Trávnice, Jiráskova a Konělupy a jako první nám do oka padla hospodářská budova pily, která zde v době naší návštěvy stále fungovala. Za nevzhlednou šedivou budovou jsme spatřili menší stavbu se žlutou fasádou, jež byla zdobena reliéfy a také znakem malé vodní elektrárny, která vznikla roku 1906 na místě původního mlýna a rovněž byla stále ještě v provozu.

Když jsme si budovy s jezem, česly a dalšími zařízeními zvenku prohlédli, vytáhli jsme z batohu vlastní vytištěné papíry, abychom se seznámili s historickými fakty. Dočetli jsme se, že první zmínka o Podkostelním mlýně pochází z roku 1516, kdy však již byl sešlý, takže musel být postaven už dávno před tímto datem. Zaujalo nás, že byl opraven a dokonce se stal jedním z největších v Turnově, když měl v roce 1608 šest moučných kol, jedno kolo sladové a valchy. Již dávno jsme věděli, že měšťané museli jezdit do jednoho klapáče, který jim byl přidělen a turnovští obyvatelé nebyli výjimkou. V Podkostelním mlýně mlelo žito, pšenici či slady k vaření piva okolo 165 osob a v 17. století u něj fungovala také pila či šlejfírna pro kosaře, kováře a nožíře, kteří si sem chodili nabrousit své nástroje.

Dále jsme se dozvěděli, že roku 1852 začala na mlýně hospodařit rodina Votrubcova a po padesáti letech nechal tehdejší majitel Emil Votrubec mlýn přebudovat na malou vodní elektrárnu, která dodávala proud Turnovu i okolním vsím. Na závěr jsme zjistili, že Podkostelní mlýn získal své jméno podle nedalekého kostel sv. Mikuláše, ale proč se mu říkalo Kocourkovský, to nám zůstalo záhadou. Když jsme přečetli poslední řádky, zamířili jsme zpět k našemu povozu u autobusového nádraží a když jsme k němu dorazili, odjeli jsme hledat pramen Boží voda v Novém parku, o němž však již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také nezapomeňte přečíst. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Turnově strávili část neděle a pak si koupili stroj.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/turnov-podkostelni-mlyn​

Historie : 

Ve středověku stálo na okrajích města Turnova hned několik mlýnů, které byly pronajímány, ovšem stále patřily vrchnosti, která z nich měla značný užitek. Není proto divu, že při opakovaném dělení Turnova mezi více pánů, měnily také mlýny své majitele. Jedním z nich byl Podkostelní mlýn, o němž existuje první zmínka z roku 1516, kdy však již byl sešlý, takže musel být postaven už dávno před tímto datem. Později byl opraven a dokonce se stal jedním z největších v Turnově. Během historie se zde vystřídala řada rodů a mlýnu se obvykle říkávalo Podkostelní, Kocúrkovský, Koukalovský nebo Tomkovský. V roce 1565 se město rozdělilo mezi bratry Jana a Kryštofa z Vartemberka a zatímco Podkostelní mlýn zůstal společným majetkem, ostatní byly přidruženy k rohozecké polovině. Při dalším dělení připadl Podkostelní mlýn k hruboskalskému panství. Roku 1608 měl 6 moučných kol, 1 kolo sladové a valchy. V 17. století fungovaly ze všech turnovských mlýnů tři a měšťané měli danou příslušnost k určitému z nich, takže museli jezdit do jednoho klapáče, v němž si nechali semlít slady k vaření piva a pekaři žito nebo pšenici. Největší byl mlýn Podkostelní, kde mlelo 165 osob a v té době u něj fungovala také pila a šlejfírna pro kosaře, kováře a nožíře. V roce 1852 začala na mlýně hospodařit rodina Votrubcova a po padesáti letech nechal tehdejší majitel Emil Votrubec mlýn přebudovat na malou vodní elektrárnu, která dodávala proud Turnovu i okolním vsím. V roce 1930 byly ve mlýně 3 Francisovy turbíny, spád 3,30/3,30m, výkon 484,32HP. Mletí v Podkostelním mlýně tak skončilo, ovšem elektrická energie se zde vyráběla i v 21. století.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/428-podkostelni-kocourkovsky-mlyn

Město Turnov je držitelem turistické známky č.638.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/turnov-cesky-raj-c638