Vinařská obec Pavlov byla jedním z mnoha míst, kde jsme zastavili během naší dovolené na sluncem zalité Pálavě. V této malebné obci na úpatí Pavlovských vrchů na břehu vodní nádrže Nové Mlýny jsme se dokonce ocitli hned dvakrát. Při druhé návštěvě jsme si prohlédli historické památky obce a pak jsme autem zajeli na okraj Pavlova, kde byl v roce 2016 otevřen archeopark.

Naše auto jsme zdarma nechali na parkovišti před vchodem pomalovaném mamutími kly a vydali se dovnitř. Vstoupili jsme do moderní budovy, která byla částečně zapuštěna do země a v níž jsme shlédli moderní expozici, věnovanou jedné z nejvýznamnějších pravěkých lokalit doby lovců mamutů na světě a také jsme se zde seznámili se životem člověka na svazích hřebene Pálavy v období před třiceti tisíci 30 000 lety.

Nejdříve jsme zamířili k pokladně, kde jsme si koupili vstupenky a získali razítko do památníku, ale turistickou známku neměli a tak jsme si ji nechali poslat o měsíc později od výrobce z Rýmařova. Mírně zklamáni jsme zašli do malého kinosálu, kde jsme viděli dokument o lovcích mamutů. Všichni jsme si do tohoto dne mysleli, že pravěcí lidé v paleolitu nalíčili na mamuta obří jámu, do ní ho zahnali a umlátili klacky a kameny.

Patnáctiminutový film nám ale ukázal, že to byl mýtus, protože vykopat obrovskou jámu ve zmrzlé půdě by byl složitý úkol, když lidé v době ledové neměli bagry, ale jen primitivní nástroje. Dozvěděli jsme se, že ve skutečnosti stopovali stádo, jeden kus oddělili, povykováním nasměrovali do nejbližší rokle a kopími z pazourků bodali na citlivá místa, až to vzdal.

Když film skončil, o něco chytřejší jsme se věnovali samotným expozicím. Vedle východu z kina jsme našli výstavu obrazů, přibližující výstavbu archeoparku a našim očím neunikl ani jeho malý model ze dřeva. Naproti vstupu jsme našli velké plátno s jakousi mapou zdejší krajiny a na druhé straně jsme ve skleněné kostce uviděli mamutí kel a na něm vyrytou první dochovanou mapu místní krajiny čili teritorium zdejších lidí.

O kousek dál byl na stěnu promítán vývoj prostoru mezi Pavlovem, Dolními Věstonicemi a Klentnicí a naproti se pak nacházelo svítící bílé plátno ve tvaru půlkruhu, na němž jsme shlédli pohyblivé výjevy ze života lovců. Muž opracovával pazourek, žena tkala na primitivním rámu roucho, další vydělávala zvířecí kůži a drtila zrní v primitivním hmoždíři, přičemž kolem poskakovalo dítě.

Následovala expozice, jenž zahrnovala nejstarší soubor kosterních pozůstatků moderního člověka, který byl dosud objeven. Uprostřed potemnělého sálu jsme tak ve skleněném kvádru uviděli dvě srovnávací lebky pračlověka a člověka současného, na kterých byly patrny rozdíly ve vývoji lidstva. Vlevo na stěně svítilo několik panelů s informacemi o archeologickém výzkumu zdejší oblasti i o době paleolitu, u nichž jsme se chvíli zdrželi.

Pak jsme se otočili a o pár metrů jsme se vrátili zpět. Prošli jsme kolem podlouhlé vitríny s pazourky, které tehdejší lidé používali v každodenním životě i při lovu a vstoupili do místnosti s vystavenými umělecké předměty, mezi nimiž byly sošky Venuší, zvířata či kostěné náhrdelníky a spony do vlasů. Zaujala nás třeba loutka šamana z Brna, ženská tvář vyřezaná z mamutoviny z Dolních Věstonic, Věstonická, Willendorfská, Moravanská i Petřkovická venuše a plastiky sobů, lvů, mamutů i medvědů.

Když jsme si drobné předměty prohlédli, vrátili jsme se do velkého sálu a prošli kolem pazourků, za nimiž jsme opět odbočili doleva. V další malé místnosti na nás čekal kruhový hrob se třemi kostrami mužů. Jeden ležel na boku, prostřední na zádech a další na břiše, ale po chvilce zase zmizeli. Kruh v podlaze se totiž postupně rozsvěcoval a zase zhasínal, čímž replika hrobu z Dolních Věstonic získala na atraktivitě. Zajímavé také bylo, že krajní kostry byly mužského pohlaví a mezi sebou měli kostru neurčitého pohlaví, která měla navíc na svém klíně ruku levého zemřelého.

Po chvilce jsme se vrátili znovu do sálu a na jeho konci jsme ve vitrínách shlédli lovecké potřeby lidí. Naproti bylo pár kostěných předmětů z jejich každodenního života, ale pak jsme už spěchali za pomyslným zlatým hřebem prohlídky. Po několika schodech jsme vystoupali ke dveřím do místnosti, v níž se nacházela skládka mamutích kostí, jež zůstala po svém odkrytí na původním místě, tak jak je archeologové našli.

Chvíli jsme museli čekat, než si turisté před námi expozici prohlédnou a pak na nás konečně přišla řada. Během pár minut se kosti mamutů a dalších zvířat postupně rozsvěcovaly podle jednotlivých zvířat a nechybělo i pravěké ohniště. Když představení skončilo, pustili jsme dovnitř další čekající návštěvníky a sestoupili dolů do sálu. Na závěr jsme ještě podnikli jeden krátký výstup k oknu, za nimiž se nám naskytl pěkný výhled na Dívčí hrad nad námi.

V archeoparku jsme strávili asi půl hodiny a vzhledem k výši vstupného jsme byli celkem zklamáni. Nejvíce se nám líbil asi promítaný film a různé druhy Venuší, ale podle našeho názoru by zde mělo být více expozic či nižší vstupné. Bez nadšení a turistické známky jsme netradiční budovu opustili, nasedli do auta a odjeli do obce Zaječí. O zajímavostech, které jsme zde našli se více dozvíte v mých dalších příspěvcích, tak si je určitě také kdykoliv přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Pavlov_-_archeopark_a_muzeum_praveku/

Historie :

Archeopark Pavlov byl otevřen roku 2016 a za výjimečnou architekturu získal ocenění stavba roku. Jedná se o komplex sídlišť z období paleolitu čili doby lovců mamutů, kde bylo za dlouhá desetiletí výzkumů nalezeno obrovské množství kamenných, kostěných nástrojů, uměleckých předmětů, ale i kosterních ostatků člověka současného typu. Atraktivním způsobem pojatá expozice kombinující na ploše více než 500 m² současné audiovizuální technologie i klasickou muzejní prezentaci zpřístupní široké veřejnosti to nejdůležitější, co vědecké výzkumy přinesly. Prezentována tak je nejen historie výzkumů v podobě dobových fotografií a dokumentů, ale především samotný materiální a duchovní svět tehdejších lidí. Pozornost je zaměřena na témata jako lov, každodenní život lovců, umění a rituály, pohřbívání a další.

Historie čerpána z webu

https://www.archeoparkpavlov.cz/

Archeopark Pavlov je držitelem turistické známky č.2334.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/archeopark-pavlov-c2334