Třinec jsme navštívili během zimní dovolené v Beskydech a při procházce tímto průmyslovém městem jsme v něm našli několik zajímavostí a pěkných památek. Po prohlídce dvou velkých kostelů jsme nedaleko evangelického svatostánku narazili na hvězdárnu Mikuláše Koperníka, která zde byla slavnostně otevřena v roce 1955.

V době naší návštěvy však byla hvězdárna bohužel zavřená a tato šedá kostka nás navíc ničím nezaujala, takže jsme se zde dlouho nezdržovali a šli odlovit kešku ukrytou kousek odtud. Po úspěšném nálezu jsme se vrátili k autu, kterým jsme vzápětí odjeli do Tesca na oběd.

Po jídle se nám naskytl děsivý pohled na obrovské haldy za plotem, které již patřily k Třineckým železárnám. Do areálu tohoto průmyslového podniku jsme se následně vydali, abychom si prošli muzeum města a železáren. Více o muzeu se dozvíte v mém dalším článku.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Trinec_-_hvezdarna_Mikulase_Kopernika/

Historie :

Hvězdárna Mikuláše Koperníka byla v Třincii slavnostně otevřena v roce 1955. Stalo se tak na popud přednášky o astronomii Dr. Huberta Slouky, který byl ředitelem Hvězdárny v Praze na Petříně. Přednáška tak zaujala posluchače, že si založili v Třinci astronomický kroužek. Hlavním iniciátorem a potom vedoucím astro kroužku se stal Ing. Vladislav Zielina, pracovník Třineckých železáren, který kroužek založil při Závodním klubu Revolučního odborového hnutí Třineckých železáren. Na hvězdárně byl instalován dalekohled typu reflektor Cassegrain 300 mm od Ing. Viktora Rolčíka a v roce 1957 Hvězdárna Mikuláše Koperníka organizovala veřejná pozorování tehdy vypuštěného „Sputniku“.

V šedesátých letech zůstala hvězdárna na dlouhou dobu opuštěná, protože vedoucí kroužku pro nemoc musel z funkce odstoupit. Budova tehdy patřila Domu kultury Třineckých železáren. V roce 1978 ustanovilo vedení Domu kultury za vedoucího hvězdárny Vladimíra Knybla, který vytvořil ze zájemců znovu astronomický kroužek a započalo se s obnovou hvězdárny. Začalo se s opravou dalekohledů a bylo zavedeno pozorování noční oblohy pro veřejnost.

V roce 1985 byla hvězdárna zařazena do celostátní programu FOTOSFEREX, pro každodenní pozorování a zakreslování slunečního povrchu, který byl ukončen v roce 1996, kdy Američané umístili na oběžnou dráhu mezi Zemí a Sluncem solární satelit SOHO. V 80. letech začal dosluhovat původní dalekohled třinecké hvězdárny. Pohon dalekohledu vyžadoval nutné opravy, ale později třinečtí astronomové požádali vedení Třineckých železáren o příspěvek na stavbu nového dalekohledu. Žádost byla úspěšná a tak se v roce 1986 třinečtí nadšenci pustili do stavby nového dalekohledu, což ovšem představovalo několik tisíc hodin práce a trvala celých 20 let.

V roce 2008 započaly úpravy a opravy hvězdárny a jejího okolí. Město Třinec ze svého rozpočtu vyčlenilo finanční částku pro opravu betonáže poškozené podesty schodů, nátěry kovové konstrukce pro otevírání střechy, vymalování a úpravu interiéru hvězdárny. Hvězdárna dostala novou pojízdnou střechu a okna, prošla vnitřními úpravami, včetně úpravy pozemku kolem hvězdárny a plotu. Jednu dobu hrozilo, že bude hvězdárna z důvodu rozšiřování kolemjdoucí silnice zbourána. Nakonec na to nedošlo a to z důvodu nedostatků financí. Díky přízni kulturního střediska se našly finance na opravu, výměnu střechy v roce 2009 a k zakoupení nového dalekohledu.

Historie čerpána z webu

http://www.trinecko.cz

Město Třinec je držitelem turistické známky č.1826.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-trinec-c1826