Brno má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že je absolutně nemožné poznat je všechny v rámci jedné, dvou či pěti návštěv. Proto jsme do tohoto velikého jihomoravského města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Při jednom z mnoha navštívení Brna jsme zavítali do jeho částí Slatina, Černovice a Komárov, kde jsme postupně poznali několik zajímavých míst.

Nejprve jsme zamířili do čtvrti Slatina, kde jsme si v muzeu prohlédli legendární traktory Zetor a pak jsme odlovili dvě kešky nedaleko rozlehlé továrny na výrobu zemědělské techniky. Vzápětí jsme odjeli ke Stránské skále, kterou jsme si obešli kolem dokola a potom jsme vyrazili do Černovic, kde jsme navštívili pramen sv. Floriána a následoval výstup na Komec alias cihlový komín sloužící jako rozhledna.

Jakmile jsme se pokochali výhledem po Brně a okolí, vydali jsme se pěšky do sousední čtvrti Horní Heršpice za zvířátky. Po pěkné moderní lávce jsme suchou nohou překročili řeku Svratku a na druhé straně jsme ihned zabočili doprava.  Chvíli jsme kráčeli po nábřeží brněnského veletoku a zároveň jsme po levé ruce míjeli pěkný areál přírodního koupaliště, které bylo v polovině března zcela opuštěno.

Asfaltová cyklostezka s magickým číslem 1 se poté dvakrát zakroutila a záhy nás dovedla k zavřenému občerstvení U Řeky. Zároveň jsme se ocitli na Dufkově nábřeží, které lemoval plot malé městské ZOO, jenž zde začala vznikat v roce 2009 na zarostlém a neudržovaném pozemku. Malá skupinka dětí s rodiči, postávající u ohrady a hladící mohutné zvíře, nás utvrdila v tom, že jsme přišli na to správné místo.

Okamžitě jsme se k nim přidali a zblízka pořídili fotografie možná největšího obyvatele Jižanského dvorku, kterým byl jeden příslušník skotského náhorního skotu. Již z jeho názvu nám bylo patrné, že pochází ze Skotska, kde jsme se s ním také o pár let dříve osobně setkali. Nicméně nás poněkud překvapilo, že jsme na něj narazili zde v Brně, poněvadž by se spíše hodil do horských a podhorských oblastí.

Když se shluk nadšených dětí rozptýlil, využili jsme příznivé situace a také jsme si huňaté zvíře pohladili. Bylo vidět, že obyvatelé Jižanského dvorku byli už dávno zvyklí na lidské návštěvy a i přes veliké výběhy neváhali přijít až k plotu. To se ovšem netýkalo kozy domácí, jenž bez zájmu ležela opodál. Menší domestikovaný přežvýkavec, patřící mezi nejstarší užitková zvířata, jenž člověk choval bezmála 10 tisíc let, na nás pouze nezúčastněně hleděl.

Stejně se zachovala také koza kamerunská, nejmenší plemeno koz, původem pocházející ze západního pobřeží Afriky. Hnědý i černý exemplář napodobil svou bílou kamarádku a nejevil zájem o návštěvu z lidské říše. Pochodující svetr v podobě ovce domácí přežvykoval starou trávu, nicméně ovečka se k nám alespoň na chvíli otočila, aby vzápětí opět sklonila hlavu dolů a pokračovala ve své poněkud stereotypní činnosti.

Po chvilce jsme se vydali na obhlídku dalších částí zvířecího dvorku a cestou jsme si prohlíželi již zmíněné obyvatele. Došli jsme na roh ohrady a pokračovali v chůzi až k jezírku, které bylo obsazeno několika druhy kačen a hus. Naši pozornost zaujala také pěkně upravená studna, kterou majitelé před několika lety vyčistili a získali tak přirozený zdroj vody. Dále jsme si zpoza plotu prohlédli 130 let starý stroj k nabírání vody, který byl objeven ve staré studni na ulici Kšírova.

Pouze z dálky jsme viděli výběh s koněm, poníkem a s daňky. U každého výběhu byla informační tabule, ze které jsme se dozvěděli zajímavé informace o zvířatech, která v něm trávila svůj život. Na konci dvorku se pak nacházelo dětské hřiště s malým posezením, které jsme však nevyužili a raději jsme se vydali hledat ukrytou schránku s pokladem. Brzy jsme kešku úspěšně odlovili a tak jsme se spokojeně vydali na zpáteční cestu k autu. Když jsme k němu přišli, odjeli do nákupního centra AVION, u něhož jsme odlovili ještě další dvě kešky.

Potom jsme již vstoupili do útrob obchodního bludiště, nicméně o tom, co jsme zde viděli se již v žádném mém příspěvku nedočtete. Raději se mrkněte na příspěvky, věnované toulkám po naší vlasti, ty jsou mnohem zajímavější, než návštěva obchodních domů. Pro vášnivé čtenáře je pak v sekci Velké povídání o výletech připraven článek Jak jsme v Brně osedlali traktor a pak vylezli na komín.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brno_-_Jizansky_dvorek_v_Hornich_Herspicich

Historie :

Malá městská ZOO s názvem Jižanský dvorek vznikla v roce 2009 na pravém břehu řeky Svratky mezi ulicemi Kšírova a Dufkovo nábřeží v Horních Heršpicích v Brně. ZOO byla vybudována na zarostlém a neudržovaném pozemku, který se tak stal domovem pro mnoho zvířátek, jejichž počet se postupně rozrůstal.

V Jižanském dvorku se třemi salašemi našli svůj domov oslíci Pavel a Benedikt, kůň-ponny Teta Pípa, daňci Clyde a Bony, kozy Čertík, Lojzík, Karel, Adélka, ovce Vendelín, Mojmír, Pepina, Světluška, prasata Pepa, Bobina, Julča, různé slepičky a husy či malí klokánci Viki a Skippy.

Na pozemku se nacházela stará zasypaná studna, která byla vyčištěna a nyní slouží jako zdroj pitné vody. Je zde instalován repasovaný 130 let starý stroj k nabírání vody, který byl objeven ve staré studni na ulici Kšírova. Úpravami pozemků vzniklo i jezírko, je to proláklina napájená vodou ze studny. V jezírku jsou kapříci a na hladině bývají vidět i kačenky.

Historie čerpána z webu :

http://www.brnotoday.cz

Město Brno je držitelem turistické známky č.480.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brno-c480