Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla v těsné blízkosti hanácké obce Měník postavena po roce 1869 na památku smrtelného zranění místního starosty Josefa Hajíčka. K tragédii došlo v rámci oslav tisíciletého výročí úmrtí sv. Cyrila, jenž zemřel 14. února 869 v Římě a tuto událost připomíná kamenná deska na venkovní straně půlkruhového uzávěru kaple s textem: Na památku smrtelného poranění JOSEFA HAJNÍČKA rolníka a starosty z Měníka při oslavě tisíciletého úmrtí sv. CYRILA. dne 14. února 1869. Další nápis sděluje, že stavitelem kaple u polní cesty do Řimic byla rodina Hajníčkova a donátorem vzpomínkové desky spolek Pokrok z Řimic. Od drobné sakrální stavby se návštěvníkům naskýtá nádherný výhled na rovinatou Hanou s vesnicemi a městy či na pohoří Jeseníků, rýsující se na obzoru.

Kaple Panny Marie Růžencové byla na návsi hanácké obce Měník vystavěna v roce 1810. Tento letopočet návštěvník najde ve štítu drobné sakrální stavby, některé prameny však hovoří o tom, že k výstavbě došlo v roce 1850 nebo 1857. Podélná stavba je uzavřena mírně odsazenou apsidou zaklenutou konchou. Krátká hlavní loď je zaklenuta valeně s výsečemi. Na hřebeni střechy se nachází polygonální dřevěná lucerna, do níž byl roku 1850 umístěn zvon, pocházející z dílny olomouckého zvonaře Wolfganga Adama Strauta. Před kapličkou stojí kamenný kříž s ukřižovaným Ježíšem, který vznikl v již zmíněném roce 1857.

Kaplička sv. Eustacha v dolní části obce Mladeč byla postavena v letech 1931 - 1932 u silnice, vedoucí do nedalekého města Litovel. Více informací o drobné kapličce neexistuje, ale je možné že nahradila starší stavbu, protože vesnice neměla svůj kostel. Důvod vzniku drobné sakrální stavby je tak nadále zahalen tajemstvím. Mohlo jít o poděkování nějaké bohaté rodiny nebo statkáře Bohu za vyléčení z nemoci či narození vytouženého dítěte nebo naopak vznikla na místě nějakého neštěstí. Každopádně od té doby kaplička při cestě do Litovle sloužila kolemjdoucím k modlitbě a určitě se u ní pomodlili také rolníci, pracující na přilehlých zemědělských políčkách či dřevorubci, přivážející dřevo z okolních lesů.

Předchůdcem dnešní kaple sv. Michala byl gotický kostel z přelomu 14. - 15. století, kolem něhož se nacházel hřbitov, na kterém byli do roku 1789 pohřbíváni i obyvatelé Vyškova. Kolem roku 1806 byl pravděpodobně pro špatný technický stav kostel z velké části zbořen a na jeho místě vznikla přestavbou části sakristie současná kaple sv. Michala. Jako jediné středověké prvky se dochovaly dva kamenné pilíře a lze předpokládat že pod podlahou kaple se mohou nacházet kosterní pozůstatky. Celková oprava kaple proběhla roku 2006. V interiéru kaple je nové vybavení a velký obraz archanděla Michaela, porážející Satana.

Dříve samostatná hanácká vesnice Křečkovice byla na začátku 20. století připojena k městu Vyškov a od té doby tvoří jeho východní část. Nejvýznamnější zdejší památkou je římskokatolická kaple sv. Václava, jejíž existence byla poprvé doložena v rámci vojenského mapování, které proběhlo v letech 1876 – 1878. Na Indikační skice z roku 1826 na tomto prostranství ještě stával pouze kříž. Byla tedy vybudována někdy v 19. století před vodním mlýnem, který již zanikl. Ve 20. století byl původní vchod, obrácený směrem do ulice, zazděn a proražen nový v zadní stěně. V interiéru se nachází obraz zobrazující zavraždění sv. Václava. Nad původním, dnes již zazděným vchodem je okrouhlá nika s obrazem sv. Floriána. Vedle kaple stojí kamenný kříž s ukřižovaným Kristem z roku 1907.

Kaple Panny Marie Vranovské byla v Nosálovicích, místní části Vyškova, vystavěna v letech 1905 – 1907, kdy se také dočkala slavnostního vysvěcení. Stavitelé zřejmě odvedli dobrou práci, neboť první oprava kaple byla provedena až v roce 1968. Další rekonstrukce pak proběhla v 21. století. Stavba byla zasvěcena Panně Marii Vranovské, jejíž soška obsadila zdejší oltář, nicméně předtím stávala ve farním vyškovském kostele, odkud ji obyvatelé Nosálovic každoročně nosili na pouť do Vranova u Brna.

V malé lázeňské obci Skalka na Prostějovsku byla roku 1828 postavena kaple sv. Jana Křtitele. Na začátku 21. století proběhla její kompletní rekonstrukce. Před kaplí stojí kamenný kříž s Kristem s reliéfem Panny Marie na soklu, který byl zhotoven z pískovce v roce 1850. Svatý Jan Křtitel se stal se patronem křižáckého řádu johanitů, později nazvaných maltézští rytíři. Ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, krejčí, kožešníky, koželuhy, sedláře, vinaře, hospodské, bednáře, kominíky, kováře, tesaře, architekty, zedníky, kameníky, majitele biografů, hudebníky, tanečníky, zpěváky a podobně. Atributem Jana Křtitele v ikonografii je velbloudí rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl, dlouhé neupravené vlasy a plnovous.

Poblíž vsetínské osady Nepřejov se u silnice nachází kaplička se studánkou, kterou si lidé pojmenovali U Svatého obrázku. Nikdo už dnes neví, kdy si naši předkové všimli účinků zdejší vody, která léčila veškerá kožní onemocnění a urychlovala hojení povrchových poranění. Když se tak ovšem stalo, lidé z vděčnosti pověsili na strom nad studánkou svatý obrázek, díky němuž místo získalo svůj název. Teprve později, patrně někdy v 19. století, byla na skalce, z níž vytékala voda, vybudována kaplička. Bohužel neexistují žádné informace o její výstavbě, takže nelze vyloučit, že kapličku v Nepřejově postavil z vlastní vůle jednotlivec nebo skupina lidí, kterým voda při zbavení se nějaké choroby pomohla. Kaplička se studánkou jsou udržované i v 21. století a celé místo je ukryto mezi keři, které příjemně zastiňují lavičky u studánky.

Májůvecká kaplička byla postavena na vrcholu stoupání silnice z centra Dvorců směrem k vesničce Májůvka, ale bohužel neexistuje žádný záznam o tom, kdy se tak stalo. Podle jednoduchého stavebního slohu a mohutné lípy, pod kterou se kaplička trochu skrývá, by se dalo usuzovat na to, že byla vystavěna v první polovině 19. století. Stejně tajemný je i důvod vzniku drobné sakrální stavby. Mohlo jít o poděkování nějaké bohaté rodiny nebo statkáře Bohu za vyléčení z nemoci či narození vytouženého dítěte nebo naopak vznikla na místě nějakého neštěstí. Téměř jistě se tak nestalo roku 1714, kdy byla občanka Rozina obviněna z čarodějnictví a následně upálena. Pravděpodobnější období výstavby kapličky spadá do čtyřicátých let 18. století, kdy Dvorce poznamenaly války o dědictví rakouské nebo rok 1751, kdy město vyhořelo a nějaký ctihodný občan ji nechal vybudovat z vděčnosti za ušetřený majetek či život.

Poutní kaple Nalezení sv. Kříže byla vystavěna roku 1752 na vrcholku výrazného skalnatého vršku zvaném Křížový vrch na severozápadě města Moravský Beroun. Základní kámen ke kapli na Křížovém vrchu položil svobodný pán Friedrich Lichtblau, kterou postavil z vlastních prostředků. Po roce 1752 se o kapli staral první poustevník – Konrád Thanel. Roku 1819 byla vysvěcena dřevěná zastavení křížové cesty, které o 23 let později začaly nahrazovat zděné kapličky. Kaple Nalezení sv. Kříže zřejmě zchátrala nebo byla zbořena, protože v roce 1995 byla vystavěna nová. Drobná barokní stavba zakončuje křížovou cestu s kaplemi, které lemují stezku stoupající nahoru ke svatostánku. Není bez zajímavosti, že právě tyto stavební úpravy výrazně poškodily zříceniny hradu, který na Křížovém vrchu stával.