Mezi obcemi Starý Vestec a Bříství se na vrcholu Břístevské hůry vypíná zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže, která byla postavena roku 1714 na podnět faráře Karla Heislera. Svému účelu sloužila jen asi čtyřikrát ročně, ale pokaždé se u ní shromáždilo mnoho zbožných věřících, aby se zúčastnili mše. Církev tak údajně chtěla posvětit místo, kde se v pohanských dobách konaly obětní akty a kam se podle pověstí slétaly čarodějnice. Podle následných událostí to však vypadalo, že se temné síly nehodlaly rituálního místa vzdát tak lehce, protože roku 1764 kaple vyhořela po zásahu bleskem. Uběhla dlouhá desetiletí, než se našly peníze na opravu křesťanského svatostánku, k níž došlo až v roce 1816. Poutníci a věřící se z opravené kapličky radovali pouze dva roky.

Kaple sv. Václava ve Starém Vestci byla postavena na návsi roku 1861 díky štědrosti rodiny Kodešů, která patřila k největším hospodářům v obci a celou stavbu financovala. Svého času měla kaple i zvoničku se zvonem, který byl na počátku 1. sv. války zrekvírován a jeho nástupce se na místo vrátil až po skončení válečného konfliktu. Velmi zdevastovaná kaple byla na přání občanů na náklady obce v roce 1993 opravena do současné podoby, ovšem bez původní zvonice a znovu vysvěcena, stejně tak křížek, stojící naproti kapli, přes silnici.

Novogotickou kapli sv. Kříže vystavěl místní stavitel Josef Šlechta v letech 1883-1886. Původně na mírném návrší nedaleko historického centra Pelhřimova stávala kaple Božího hrobu, kterou nechal vybudovat roku 1671 měšťan Jan Kryštof Blažejovský podle jeruzalémského vzoru s vlastní předsíní a Kristovým hrobem. Kaple byla záhy hojně navštěvována poutníky a proto byla z kapacitních důvodů roku 1750 přestavěna na větší kostel s věží, jenž byl uvnitř vyzdoben malovaným cyklem Kristova utrpení. Brzy poté přišly reformy císaře Josefa II., jimiž mimo jiné zrušil poutě, některé církevní řady a řada kostelů musela být odsvěcena. Tento osud postihl i kostel Božího hrobu, který byl prodán do soukromých rukou a od té chvíle začala budova chátrat. Zkázu dokonal požár po úderu blesku a tak se v roce 1865 radní města Pelhřimov rozhodli, že zchátralou barokní stavbu zboří a na jejím místě postaví novou.

Prostá barokní kaple na obdélném půdorysu byla postavena na konci 17. století, ovšem svému účelu sloužila pouze 100 let. Dle nařízení císaře Josefa II. musela být roku 1788 odsvěcena a následně byla prodána pelhřimovskému měšťanovi Václavu Kolínskému. Dnes je opravena a znovu vysvěcena. Stojí v ostrůvku zeleně nedaleko cesty, zaparkovat lze v přilehlých ulicích. Podle pověsti stávala ve vzdálenosti 100 kroků další podobná kaplička, ale patrně se jedná pouze o lidskou fantazii, protože o ní neexistují žádné záznamy.

Předchůdcem dnešní kaple Panny Marie Bolestné v Pelhřimově byly boží muka, postavené roku 1658 zásluhou pelhřimovského purkmistra Jana Eusebia. Následně se v Pelhřimově údajně odehrálo několik zázračných uzdravení a proto zde v letech 1710 - 1714 nechal měšťan Tobiáš Grötzel postavit kapli, do jejíhož oltáře nechal začlenit původní boží muka. Svatostánek vznikl dle projektu italských stavitelů J. a A. Reverelliových a dodnes je považován za stylově nejčistší a nejúplněji dochovanou sakrální stavbu v Pelhřimově. V roce 1759 k ní byla přistavěna kaple sv. Floriána s ambity a od té chvíle církevní areál sloužil jako poutní. Roku 1787 byl dle císařského nařízení zrušen hřbitov u kostela sv. Víta a tak se kaple Panny Marie Bolestně rozrostla o hroby místních obyvatel. 

Malá barokní kaple sv. Víta byla na Staré Kouřimi postavena roku 1724 soukromým nákladem kouřimských měšťanů Víta Vaváka a Václava Frýdy. Do dnešní podoby byla upravena v roce 1863, kdy malíř Josef Mrkvička v interiéru kaple namaloval nástěnné malby s českými patrony. V roce 2016 byla nákladem města opravena fasáda drobné církevní památky. Kaple reprezentuje základní typ drobných sakrálních staveb, vznikajících na území středních Čech v první polovině 18. století a patří k nejstarším památkám svého druhu na Kolínsku. V její těsné blízkosti byly archeologickým průzkumem odkryty zbytky unikátní dřevěné halové stavby z 9. století o impozantním půdorysu asi 90 x 9 m. Účel této haly, zničené požárem v první polovině 10. století, se dodnes nepodařilo uspokojivě objasnit. Archeologové se přiklánějí k názoru, že stavba sloužila buď jako shromaždiště obyvatel hradiště, či jeho vojenské posádky.

Barokní kaple Panny Marie Pomocné byla postavena v letech 1724 - 1727 nákladem kouřimského děkana Antonína Jana Marche a opata sedleckého kláštera Oty Zahrádeckého na památku pěti cisterciáckých mnichů z bývalého proboštství, kteří byli údajně na tomto místě v roce 1421 upáleni husity. Stavební projekt kaple původně vypracoval český barokní architekt Jan Blažej Santini, ale ten zemřel ještě před zahájením stavby. Realizace se následně ujal neznámý architekt, který původní projekt zmodernizoval v duchu blížícího se rokoka a církevní památka tak získala zcela jinou podobu. Fasády kaple byly obnoveny roku 1993 a v letech 2017 – 2018 proběhla generální rekonstrukce, kdy byla provedena sanace vlhkosti obvodového pláště a klenby, oprava degradovaných vnitřních i vnějších omítek, obnoveno zasklení oken a dveří a původní barevnost vnějších stěn.

Kaple sv. Anny byla u cesty z Třebovle do města Kouřim postavena v barokním slohu v první třetině 18. století na místě, kde od středověku stávaly gotická boží muka. Ty bývaly stavěny na návrších, rozcestích či křižovatkách, aby okolo jdoucího upozornily na daleký rozhled, přírodní zajímavost, významnou bitvu, nějaké neštěstí, hranice pozemků nebo správní území obcí. Proč byly postaveny tyto nad Kouřimí, to bohužel není známo, ale klidně by to mohlo být ze všech výše uvedených důvodů. Kaple sv. Anny byla do dnešní podoby upravena v druhé polovině 19. století a v prvním desetiletí 21. století proběhla její rekonstrukce.

Pravoslavná kaple sv. Jiří byla ve Svitavách vystavěna v letech 2008 – 2017 podle projektu ing. Josefa Lopoura, který původně navrhl jednoduchou stavbu. Plán však byl změněn takřka k nepoznání a tak zde vznikla multifunkční kaple, rozdělená na část sakrální pro konání mší či svateb a na část pro setkávání věřících a jejich aktivity. Město Svitavy darovalo církvi pozemek zdarma, ale i tak stavba stála 4 miliony korun, přičemž financovaná byla pouze z darů či ze sbírek. Splnil se tak sen mnoha věřících, k nimž patří i řada volyňských Čechů, kteří se na Svitavsko přestěhovali ihned po skončení druhé světové války.

Kaple sv. Anny byla v Lánech, místní části Svitav, postavena ve třicátých letech 20. století a je typickou ukázkou zrustikalizované architektury 20. století. Exteriér kaple prošel v letech 2012-2014 rekonstrukcí. Kaple byla zasvěcena svaté Anně, mamince Panny Marie a tedy Ježíšově babičce. Svatá Anna se stala ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků, také čeledínů. Zbožní křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť, proti bouřce, ale například i za nalezení ztracených předmětů.