Koclířovský klášter byl řádem redemptoristů vystavěn v letech 1852 – 1855 a hned po dobudování v něm byl zřízen hospic, ve kterém bratři pomáhali potřebným a umírajícím. V roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nového kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav a prázdnou budovu koleje získaly Školské sestry III. řádu sv. Františka a zřídily v ní školu pro dívky. Činnost školy utlumila německá okupace a klášter sloužil jako chudobinec. V roce 1995 se areál v Koclířově stal sídlem Českomoravské Fatimy - Fatimského apoštolátu v České republice. Školské sestry svatého Františka během svého působení vybudovali u kláštera krásné zahrady společně s Lurdskou jeskyňkou. 

V areálu Českomoravské Fatimy v Koclířově vznikla v letech 2020 – 2023 kaple Zjevení. Na 1. mariánskou zářijovou sobotu 2. září 2023 slavnostně inaugurována za přítomnosti 13 zemí střední a východní Evropy a mnoha hostů, poutníků a mariánských ctitelů. Stala se unikátním tím, že se jedná o první přesnou repliku slavné portugalské Capelinhy ve střední a východní Evropě. Fátima je městečko v Portugalsku, jedno z nejznámějších katolických poutních míst na světě. V roce 1917 se tam třem malým dětem údajně zjevila Panna Marie. Předpověděla konec války a pomoc všem, kteří se k ní obrátí v modlitbách. Katolická církev uznala pravost zjevení ve Fátimě v roce 1930.

Kaple Panny Marie Nazaretské v Koclířově původně sloužila v letech 1945 – 1995 jako klášterní márnice, tedy v období, kdy tu byl starobinec školských sester. V roce 1999 v bývalé márnici vznikla kaple, která tu byla otevřena na památku putování sochy Panny Marie všemi světadíly z Nazareta do Betléma. Vzácné umělecké dílo se v květnu 1999 ocitlo i v Koclířově a její zmenšenou kopii návštěvník nalezne v kapli i dnes. Kromě této sochy se uvnitř nachází také svatostánek ze zrušeného kněžského semináře z Hradce Králové. Každou 1. mariánskou sobotu se v kapli koná adorace za nová duchovní povolání.

Kaple Božího Těla v Koclířově stojí mimo poutní areál, ale zcela jistě taktéž plnila náboženskou funkci a byla důležitým kulturním či společenským prvkem. Bohužel neexistuje nějaká zmínka o tom, kdy byla vystavěna nebo jiné informace z její historie. Pravděpodobně vznikla někdy v polovině 19. století a v nedávné době byla opravena.  Kapličky Božího těla často lemovaly trasy procesí a sloužily jako zastávky, kde se účastníci mohli modlit a odpočinout. Byly také stavěny jako projev díkůvzdání za Boží milosti nebo jako prosba o pomoc a ochranu. V některých oblastech se stavění kapliček Božího těla stalo součástí místních tradic a zvyklostí. Kapličky tak dotvářely kulturní krajinu a byly důležitým prvkem života místních komunit.

Výklenková kaplička Panny Marie v Horních Počernicích vznikla na počátku 19. století jako replika jedné z mnoha podobných staveb, kopírujících poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi. Právě po této staré zemské stezce putoval kníže Václav ze svého pražského sídla do přemyslovského hradiště v Boleslavi. Kaplička Panny Marie je drobná stavba s půlkruhovou nikou, lemovaná pilastry a ukončena trojúhelným štítem. V nice na konzole stávala pískovcová socha Panny Marie Immaculaty, která byla při rekonstrukci na začátku 21. století nahrazena obrazem stejné světice.

Kaple svatého Jana Nepomuckého byla vystavěna v letech 1734 - 1736 nad městem Letohrad na výšině zvané Kopeček. Historie místa se začala odvíjet po roce 1629, kdy bylo na návrších v okolí Kyšperka vztyčeno devět misionářských křížů a tři byly postaveny i na Kopečku. Vznik kaple je vázán ke snaze katolické církve o vzbuzení úcty k tehdy novému světci sv. Janu Nepomuckému a povznesení českého národa po třicetileté válce. Mezi šiřitele svatojánského kultu patřila i hraběcí rodina Kolovratů, která vystavěla v roce 1714 na Kopečku nad městem, na místě tří misionářských křížů, malou kapličku sv. Jana Nepomuckého, k níž přicházela četná procesí. Téhož roku se také konala první svatojánská pouť. Jan Václav Breda dal kolovratskou kapli na Kopečku rozbořit a na jejím místě postavil roku 1734 novou kapli na půdorysu pětiúhelníku.

Mezi obcemi Starý Vestec a Bříství se na vrcholu Břístevské hůry vypíná zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže, která byla postavena roku 1714 na podnět faráře Karla Heislera. Svému účelu sloužila jen asi čtyřikrát ročně, ale pokaždé se u ní shromáždilo mnoho zbožných věřících, aby se zúčastnili mše. Církev tak údajně chtěla posvětit místo, kde se v pohanských dobách konaly obětní akty a kam se podle pověstí slétaly čarodějnice. Podle následných událostí to však vypadalo, že se temné síly nehodlaly rituálního místa vzdát tak lehce, protože roku 1764 kaple vyhořela po zásahu bleskem. Uběhla dlouhá desetiletí, než se našly peníze na opravu křesťanského svatostánku, k níž došlo až v roce 1816. Poutníci a věřící se z opravené kapličky radovali pouze dva roky.

Kaple sv. Václava ve Starém Vestci byla postavena na návsi roku 1861 díky štědrosti rodiny Kodešů, která patřila k největším hospodářům v obci a celou stavbu financovala. Svého času měla kaple i zvoničku se zvonem, který byl na počátku 1. sv. války zrekvírován a jeho nástupce se na místo vrátil až po skončení válečného konfliktu. Velmi zdevastovaná kaple byla na přání občanů na náklady obce v roce 1993 opravena do současné podoby, ovšem bez původní zvonice a znovu vysvěcena, stejně tak křížek, stojící naproti kapli, přes silnici.

Novogotickou kapli sv. Kříže vystavěl místní stavitel Josef Šlechta v letech 1883-1886. Původně na mírném návrší nedaleko historického centra Pelhřimova stávala kaple Božího hrobu, kterou nechal vybudovat roku 1671 měšťan Jan Kryštof Blažejovský podle jeruzalémského vzoru s vlastní předsíní a Kristovým hrobem. Kaple byla záhy hojně navštěvována poutníky a proto byla z kapacitních důvodů roku 1750 přestavěna na větší kostel s věží, jenž byl uvnitř vyzdoben malovaným cyklem Kristova utrpení. Brzy poté přišly reformy císaře Josefa II., jimiž mimo jiné zrušil poutě, některé církevní řady a řada kostelů musela být odsvěcena. Tento osud postihl i kostel Božího hrobu, který byl prodán do soukromých rukou a od té chvíle začala budova chátrat. Zkázu dokonal požár po úderu blesku a tak se v roce 1865 radní města Pelhřimov rozhodli, že zchátralou barokní stavbu zboří a na jejím místě postaví novou.

Prostá barokní kaple na obdélném půdorysu byla postavena na konci 17. století, ovšem svému účelu sloužila pouze 100 let. Dle nařízení císaře Josefa II. musela být roku 1788 odsvěcena a následně byla prodána pelhřimovskému měšťanovi Václavu Kolínskému. Dnes je opravena a znovu vysvěcena. Stojí v ostrůvku zeleně nedaleko cesty, zaparkovat lze v přilehlých ulicích. Podle pověsti stávala ve vzdálenosti 100 kroků další podobná kaplička, ale patrně se jedná pouze o lidskou fantazii, protože o ní neexistují žádné záznamy.