Památník Bohuslava Polanského byl postaven v malebném údolí asi 300 metrů nad hájenkou Lišky Bystroušky v Bílovicích nad Svitavou. Bohuslav Polanský se narodil v roce 1901 ve Žďárci u Tišnova. Střední školu dokončil v Brně a po ní nastoupil na zdejší nově vzniklou lesnickou fakultu. Po absolvování studia působil v lesnických profesích nejprve na Moravě a roku 1936 přešel již jako vedoucí pracovník do Banské Štiavnice.

Památník S.K. Neumanna v Bílovicích nad Svitavou stojí v dominantní poloze při ústí Palackého údolí naproti místní Sokolovně. Byl postaven na památku básníka Stanislava Kostky Neumanna (1875-1947), který v této malebné obci prožil velkou část svého plodného života. Zde se zrodila jeho sbírka básní "Kniha lesů, vod a strání", v níž básník opěvuje bílovické lesy, žleby, seče, řeku i květenu.

Labyrint byl otevřen v roce 2009 díky iniciativě občanského sdružení Brandýs ve světě. Inspiraci našli v Anglii, kde je takových bludišť celá řada. Stěny jsou z vysázených habrů a rozměry bludiště činí tvoří čtverec o rozměru 35 x 35 metrů. Uvnitř čtverce je zjednodušená azimutálně pojatá kresba zemské koule, kde hlavní poledníky a rovnoběžky rafinovaně přerušované komplikují cestu do centra labyrintu. Ve středu, tedy v cíli, vzniká výtvarný objekt symbolizující ráj srdce. Veškeré vstupy a prostupy jsou široké téměř jeden metr. Cesty uvnitř labyrintu tvoří výsyp z jemného kamenného štěrku. Přístupová cesta je po obou stranách zpevněna zahradní obrubou.

Babylonské dělo soudného dne v Brandýse nad Orlicí vzniklo roku 2006 jako maketa a dílo sochaře Jiřího Příhody, který ji vytvořil během jednoho z ročníků festivalu Brandýské mámení. Dokonce se stalo vítězem hlasování čtenářské ankety o nejkurióznější sochařské dílo v Pardubickém kraji. Autor se inspiroval 156 metrů dlouhým super dělem, které se na přelomu osmdesátých a devadesátých let pokoušel sestrojit irácký režim Saddáma Husajna a dostřelit tak na Izrael anebo na satelity v oběžné dráze.

Letiště u Frýdlantu nad Ostravicí bylo založeno v padesátých letech 20. století a z rukou státu jej převzalo roku 1992 občanské sdružení. V současnosti sdružuje okolo 100 členů, ale za celou historii existence letiště a působení frýdlantského aeroklubu, vyšlo z jeho řad nesčetné množství pilotů, parašutistů a dříve rovněž i modelářů. Sdružení je držitelem licencí na provozování leteckých prací, letecké školy a parašutistické školy. Vlastní 3 motorové letouny, 7 kluzáků a 1 motorový kluzák, a dále trvale provozuje další 2 motorové letouny a 2 historické kluzáky.