U příležitosti čtyřdenních manévrů rakousko-uherské armády navštívil Svatý Hostýn 1. září 1897 vzácný poutník - císař František Josef I., který podepsal zakládající listinu rozhledny, dotkl se základního kamene, jenž byl ještě téhož dne posvěcen Dr. Antonínem Cyrilem Stojanem a vsazen do zdi kaple. Celou stavbu kaple a rozhledny provedl architekt podle návrhu a představ P. Cibulky a celkový náklad činil asi 18 tisíc zlatých. Půdorys rozhledny tvoří dva nestejně velké kruhy zdiva z tvrdého hostýnského kamene. Větší půdorys má průměr kolem sedmi metrů, menší asi tři metry. Tloušťka zdiva je 70 cm až jeden metr. Vchod na rozhlednu je ze severní strany, kde je umístěno točité železné schodiště vedoucí do místnosti prvního hostýnského muzea a dále na vyhlídkovou terasu, která byla původně otevřená. Výška zděné části rozhledny byla 12,10 m.

Rozhledna Brdo byla postavena roku 2004 na nejvyšším bodě pohoří Chřiby a nahradila původní dřevěnou rozhlednu, která byla stržena pro nevyhovující stav v sedmdesátých letech 20.století. Jednalo se o kamennou věž, na jejíž stavbu byl použit nejkvalitnější pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Rozhledna stála 5,5 milionů korun českých a slavnostně byla otevřena za účasti olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity Jana Graubnera, který věž vysvětil.

Rozhledna Doubí u obce Vážany byla postavena roku 2006 v lokalitě nazvané Doubí (358 m). Jedná se o jednoduchou trámovou konstrukci s točitým kovovým schodištěm dosahující výšky asi 8 metrů. Rozhledna je dílem místních nadšenců a obecní rozpočet vyšla přibližně na 85 tisíc korun. V roce 2024 zde byla vystavěna nová kovová věž, která nahradila zchátralou předchůdkyni. Poskytuje výhled na pohoří Chřiby, Bílé Karpaty, Pálavu, Hostýnské vrchy či Dolnomoravský úval. K věži na okraji cyklostezky lze dojet autem.

Výstavba volně přístupné rozhledny Floriánka z modřínového dřeva s ocelovými prvky byla zahájena v srpnu 2013 společností Teplotechna Ostrava, a.s. a dokončena v závěru téhož roku. Stavba vznikla v neudržovaném areálu sadů na západním okraji obce a její název je odvozen od místní vyšlechtěné odrůdy vinné révy. U jejího zrodu stál tým pracovníků okolo Ing. Václava Křivánka (1927 - 2009), jehož pamětní deska se nachází na zděné podstavě rozhledny.

Malá dřevěná rozhledna Židoviny stojí nad obcí Modrá nedaleko Uherského Hradiště. Její název vznikl podle lokality, kde byla postavena. Projekt dvoupatrové šestiboké věže s krytou vyhlídkovou plošinou navrhl v roce 1999 místní starosta Miroslav Kovařík. Realizace stavby, která se později stala vzorem pro další stejné vyhlídkové stavby v naší republice, se během letních měsíců s nadšením chopili obyvatelé obce, místní skautský oddíl a studenti ze zahraničí v rámci mezinárodního pracovního táboru INEX. Rozhledna byla postavena za necelých 100 tisíc korun a zpřístupněna v září 1999. V roce 2002 byla zvýšena o další patro a dosáhla tak celkové výše cca 8,5 metrů.

Dřevěná osmimetrová vyhlídková věž vyrostla v září 2011 na vyvýšeném místě na okraji ostravských Hošťálkovic. Již rok dříve zde byla postavena vyhlídka s dřevěným altánem a informační panoramatickou mapou. O peníze na stavbu rozhledny původně požádal Klub českých turistů (KČT), který chtěl dřevěnou vyhlídkovou věž vybudovat na haldě Terezie ve Slezské Ostravě. KČT však od projektu na podzim 2010 odstoupil, protože vysoké stromy by bránily výhledu.

Minaret u Lednice byl v zámeckém parku vystavěn v letech 1797 – 1802 z rozhodnutí knížete Aloise I. Josefa z Liechtensteinu. Ten chtěl rozšířit a zvelebit lednický park a tak pověřil svého architekta Josefa, aby velkorysou zahradní úpravu doplnil zajímavými stavbami. Knížecí architekt vypracoval projekt minaretu údajně přes noc. Na podzim roku 1797 byla vykopána základová jáma o rozloze 150 čtverečních sáhů, do jejího dna bylo z důvodu bažinatého terénu naraženo na 500 olšových, na špici okovaných pilotů o délce 17 metrů. Ty byly spojeny 96 dubovými rošty. Na nich byla vybudována základová kamenná deska, sklepení a masivní stavba, kterou architekt členil na mešitu a věž. Vedle dnes již neexistujícího Čínského pavilonu, Chrámu slunce či novogotického domu tak vznikla velkolepá monumentální rozhledna. 

Rozhledna Miloňová ve Velkých Karlovicích byla dokončena v září roku 2012. Slavnostní otevření bylo v sobotu 20. října 2012. Rozhledna je na vrchu Miloňová (846 m n. m.) a je dostupná po zeleném okruhu. Kolem rozhledny vede také „dětská“ turistická trasa Hledej poklad na Galiku. Dřevěná rozhledna se šindelovou střechou je vysoká 24 m, vyhlídková plošina je umístěná 20 metrů nad okolním terénem a umožňuje kruhový výhled do okolní krajiny. Rozhlednu postavily Lesy ČR podle návrhu architekta Antonína Závady, který rovněž projektoval Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky vznikla v mandloňovém sadu na výrazném terénním bodě zvaném Hustopečský starý vrch severovýchodně nad městem Hustopeče. Stavba, kterou iniciovalo město, probíhala na přelomu let 2011 a 2012 podle projektu arch. Antonína Olšiny a Martina Nováka. Slavnostní otevření rozhledny se konalo poslední březnový den roku 2012. Zcela ojedinělá je poloha rozhledny.

Předchůdcem dnešní železobetonové stavby byl dřevěný gloriet, postavený roku 1912 díky místnímu Okrašlovacímu a zalesňovacímu spolku, který přeměnil blízké okolí v příměstský park, kterému se dnes říká Réna. V roce 1921 byl gloriet rozebrán kvůli špatnému stavu a materiál použit jako palivové dříví. Již po devíti letech se Klub československých turistů postaral o výstavbu nové rozhledny, který stála pouhých pět tisíc korun a byla pojmenována dle malíře Alfonse Muchy. Rozhledna postupně upadala do zapomnění a výhled se díky vzrůstajícím stromům zhoršoval.