Anenský vrch je jednou z dominant Orlických hor nacházející se nad obcí Říčky v jižní části tohoto pohoří. Jeho historie byla až do roku 1937 spojena s kaplí sv. Anny, kterou zde v roce 1766 postavil hajný Johan Kastner z Horní Rokytnice.  V roce 1820 nechala hraběnka Johanna von Nostitz-Rieneck provést rekonstrukci této kaple. Další přestavby se kaple dočkala v roce 1856. Mecenášem byla tentokrát Ernestina von Nostitz-Rieneck, po které se vrch začal nazývat Ernestinenberg, počeštěně Arnoštka. Vedle kaple byl postaven kamenný kříž a socha sv. Marie. Později přibyly ještě litinové pláty k ochraně stěn před nepřízní počasí. V této podobě se dochovala dodnes – nachází se však u nedaleké osady Hadinec, kam byla rozebraná přenesena v roce 1937 v souvislosti s výstavbou opevnění (bunkry Arnošt a Anna) v oblasti Anenského vrchu.

Významná dominanta města Pardubic s názvem Zelená brána se skládá z renesančního předbraní a vlastní brány s 59 metrů vysokou věží a stala se cenným zbytkem městského opevnění z počátku 16. století. Původní brána v tomto místě vznikla zřejmě v letech 1330-1340, kdy Arnošt ze Staré a jeho syn Arnošt z Pardubic založili a nechali opevnit nové město. V roce 1507 Vilém z Pernštejna zpevnil opevnění, dal město obehnat hradbami s příkopem. Stavbu prováděl mistr Paul, který na západní straně vybudoval nové přízemní předbraní zdobené gotickým štukem. Před ním byl hradební příkop se dvěma padacími mosty a lávkou pro pěší a ještě před nimi byl přes Městskou řeku dřevěný kolový most s předmostím. Šikmo k předbraní byl zřízen mohutný barbakán, umožňující boční ostřelování případného útočníka. Do prostoru mezi věží a předbraním bylo možné spustit ochranný hřeben z fošen opatřených kovovými hřeby. V tomto místě jsou na jižní stranu malá vrátka, kterými jedině se nechalo projít k hradbám na jižní straně města.

Rozhledna na Šibeničním vrchu nad městem Horšovský Týn byla postavena roku 2010 na místě, kde se vykonávalo hrdelní právo. Dříve se zde konaly poutě ke kapli Panny Marie Lurdské, kterou při svých cvičeních bohužel zdemolovala armáda. Výstavba věže probíhala od října 2009 do dubna 2010. Součástí projektu je pěší trasa se šesti zastaveními, vedoucí k rozhledně, která je volně přístupná po celý rok.

Rozhledna na Dubecku byla postavena v prosinci 2001 a slavnostně otevřena v červenci 2002. Objekt měl původně sloužit pouze pro potřeby mobilních operátorů, ale na žádost obce byl během stavby doplněn o schodiště a ochoz. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 33 m. Návštěvníkům se odtud nabízí pěkný výhled do širokého okolí, zejména na Kozákovský vrch, Trosky, nebo obce Klokočí, Tatobity a Vyskeř. Klíč ke vstupu na rozhlednu je možné zapůjčit si oproti dokladu totožnosti u pana Lejska na Dubecku cca 300 m od rozhledny.

Rozhlednu Milohlídka v parku nad městem Jičín nechal postavit místní krajský hejtman Hansgirg za peníze z darů bohatých měšťanů. Nešlo pouze o to vystavět samotnou vyhlídku, ale také o to, že výstavba poskytla práci a obživu chudým. Během dalších let však nebyla vyhlídka příliš využívána a dokonce hrozilo její zřícení kvůli těžbě v čedičovém lomu, na jehož okraji se věž ocitla. Proto byla na konci 19. století postavena mohutná zeď, která věž ochránila. Ve třicátých letech 20. století bylo v lomu pod rozhlednou zbudováno přírodní divadlo. Dokonce se zde odehrálo několik divadelních představení a i po druhé světové válce zde bylo hraní obnoveno.

Již před 100 lety na jiném místě kopce Pastvisko stávala rozhledna, která nesla jméno knížete Jana Lichtenštejna. Byla na severní straně kopce zvaném Švédský kámen a v roce 1906 ji zde postavil za podpory města německý Horský spolek. Dřevěná věž vysoká 23 metrů umožňovala tehdy velmi dobrý rozhled na všechny strany Třebovské kotliny. Dne 15.července 1916 propukla nad městem prudká bouře s vichřicí a došlo ke stržení celé strany věže a následnému zřícení. Bohužel se v té chvíli na rozhledně nacházelo několik mladých turistů, kteří se zde schovali před bouří a při pádu rozhledny utrpěli různá zranění, kterým jedna dívka podlehla.