O vesnici Skrbeň je první písemná zmínka již z roku 1178, kdy se zde připomíná vladyka Sedlek. Středověká tvrz vznikla na místě vladyckého sídla, které se uvádí již v roce 1379. Jednalo se o v jádru renesanční tvrz, kterou obýval rod Skrbeňských z Hříště. Jeden z členů rodu si vzal za ženu Elišku z Petřvaldu. Erby obou těchto šlechticů můžeme dodnes nalézt na portále, kterým se do objektu tvrze vstupuje.c - ve stříbrném poli černý kůl, erb Elišky z Petřvaldu - páv. Tvrz je jednopatrový objekt krytý vysokou valbovou střechou. Pozoruhodné jsou zejména zachovalé architektonické detaily jako renesanční okna, portál s erby majitelů nebo prosté renesanční schodiště v hale přízemí. Nad portálem je umístěn pískovcový erb s olomouckou orlicí a letopočtem 1689. 

Obec Unčovice, nacházející se nedaleko města Litovel, má na svém území památku ze 14.století. Jedná se o tvrz, kterou nechala pravděpodobně vystavět Judita z Vildenberka. Ta vesnici vlastnila od roku 1348 a po ní její syn Ješek z Lipé a Pirkenštejna a jeho potomci až do roku 1447. Husitské války tvrz přečkala v dobrém stavu, neboť v té době patřila Hynku Ptáčkovi z Pirkenštejna, který byl přívržencem kališníků. Naopak pohromou pro tvrz byly česko-uherské války, kdy byla roku 1467 zpustošena a v troskách ležela ještě roku 1491. Před rokem 1499 ji nechala Markéta z Vranova obnovit a v podstatě do dnešní goticko-renesanční podoby ji zformovali mezi lety 1499 a 1546 Hanuš Haugvic z Biskupic a jeho syn Václav. Renesanční úpravy pokračovaly i po roce 1546, kdy je tvrz od Haugviců koupilo město Olomouc.

První zmínka o tvrzi v Třebotově pochází z roku 1374, kdy ji vlastnil pražský měšťan Henslin. Od roku patřila pánům z Valdeka, kteří počátkem 15. století starou tvrz přestavěli na vodní a ve 40. letech šestnáctého století koupil ves s tvrzí měšťan Nového Města pražského Matouš Hovorčovický. V jižním křídle býval tehdy malý pivovar. Roku 1615 tvrz získal Jan starší Ledčanský z Popic, kterému byla o sedm let později zkonfiskována za účast na stavovském povstání a tak ji získal Václav z Fliessenbachu. V roce 1630 ji koupil Zbraslavský klášter, kterému pak ves i statek patřily až do zrušení kláštera roku 1785, kdy sloužila jako fara místním farářům.

Fara vznikla z původní tvrze ze 14.století. Samotná vesnice však existovala již od roku 1131, kdy zde sídlil rod z Choliny, který tu vlastnil opevněný dvorec. Nejslavnějším z rodu byl ve 13. století jistý Adam z Choliny, který měl založit hrad Grünberk, dnešní Stražisko v údolí Romže na Konicku a též tvrz v samotné Konici, po které se později tituloval. V roce 1376 jeho syn Sulík z Konice Cholinu prodal Bohušovi ze Slavoňova. Později zde byl pánem jistý Martin z Choliny spolu se sestrou Markétou a po jeho smrti připadl opevněný dvorec markraběti Joštovi, který jej roku 1382 věnoval Hereši z Krakovce.

Obec Puclice je položena v mělkém údolí mezi Staňkovem a Horšovským Týnem. Z hlavní plzeňské silnice je přístupná silnicí ze Staňkova, Křenov nebo ze Semošic. Nejstarší historické zmínky o Puclicích pocházejí z roku 1379, kdy byla ves součástí panství nedalekého hrádku Lacemboku u Krchleb. Tvrz, jejímž stavebníkem byl patrně Bušek z rodu Bohuchvaldů z Hrádku, zde vznikla nejspíše na přelomu 14. a 15. století. K radikální přestavbě staré, z větší části dřevěné tvrze, dochází za Šlovických ze Šlovic, patrně v průběhu poslední třetiny 15.století. Šlovičtí zemané obývali tvrz přestavěnou na renezanční rezidenci téměř do konce 17.století, kdy ji kupuje Jaroslav Hora z Ocelovic. Ten přestavěl objekt na barokní zámeček.

Nejstarší doložené zprávy o vsi a zároveň o tvrzi ve Lštění pocházejí z roku 1362, kdy je držel Půta ze Lštění. Další zprávy jsou až z roku 1513, kdy Jan Bohuchval z Hrádku držel vedle hrádeckého zboží s připojenou Horní Kamenicí i statek Lštění, na jehož tvrzi bydlel. V roce 1521 získala tvrz a další majetek Janova sestra Eliška z Hrádku, která se před rokem 1528 provdala za Diviše Černína z Chudenic, přičemž za Černínů došlo pravděpodobně k renesanční přestavbě zdejší tvrze. Od Černínů koupil Lštění s příslušenstvím někdy po roce 1593 Václav mladší Koc z Dobrše, který už v roce 1603 postoupil celý statek městu Domažlicím za 15 600 kop grošů míšeňských.

Renesanční tvrz v Letohradu byla poprvé zmiňovaná v roce 1361, kdy je uváděn Ivan z Orlice Někdy během 15. století se majitelem orlického statku stal rod Strachotů z Kralovic, původem ze středních Čech a drželi jej po několik generací až do roku 1565. Dalšími obyvateli orlického zámku byli Sudové z Řeneč, původem z Táborska, kteří se dostali na Orlici pravděpodobně sňatkem a následnou koupí statku v roce 1565. Sudové z Řeneč se nějakým způsobem zapojili do povstání proti králi v roce 1618 a po prohraném boji byli pokutováni. Poněvadž však neměli v té době dostatek finančních prostředků, byla jejich pokuta zaplacena až v další generaci.