Vodopád Nedrebøfossen se nachází na řece Tokke, u obce Dalen, v kopcovité části země s názvem Telemark. V málo osídlené krajině, obklopené lesy, bažinami a údolími, příroda vytvořila kaňon s nepříliš vysokým vodopádem, vyznačujícím se spíše divokostí a klouzáním vody po několika skalnatých stupních různé výšky. Ač to tak nevypadá, po celé věky byla řeka Tokke důležitým dopravním prostředkem pro přepravu lidí i zboží v horských vesnicích v Telemarku. Vodní cesta z Dalenu do Skienu sloužila již ve 12. století k přepravě dřeva a vytěženého brusného kamene. Když se Skien stal roku 1358 tržním městem, stal se důležitým lodním přístavem pro oba materiály. Nejprve se však dřevo muselo přepravit z horských oblastí v nadmořské výšce 698 dolů do jezera Bandak u zmíněné obce Dalen.

Šútovský vodopád je nejvyšší, nejkrásnější a nejznámější vodopád Malé Fatry. Najdeme jej v Šútovské dolině na pravostranném přítoku, ústícím pod soutěskou Tesné do Šútovského potoka. Vodopád je asi 150 metrů od tohoto soutoku v nadmořské výšce 830 metrů (horní hrana). Potok, který jej napájí, pramení pod sedlem za Úplazom, ale většinu svých vod nabírá z asi 800 metrů vzdálených, na vodu bohatých Mojžíšových pramenů. Pod vodopádem je jeho tok asi 2,5 metrů široký. Samotný vodopád vznikl na předpokládané geologické hranici mezi granity a granodiority. Je celkem 38 metrů vysoký v horních stupních nepravého typu, protože voda klouže po kamenných stupních. V dolním asi 12 metrů vysokém stupni je pak vodopád pravého typu, kde voda padá volným pádem a rozevírá se do krásného vějíře

Pěkný vodopád Kvåsfossen získal svůj název podle vesnice Kvås a leží jen pár metrů od silnice, odkud k němu vede cesta na most nad řekou Lygna, po němž stačí přejít na druhou stranu břehu a z malinké vyhlídkové plošiny se pak turista může kochat výhledem na přírodní scenérii. Vodní divadlo tvoří divoké vlny řeky Lygna, která se asi třicet metrů pod vyhlídkou prodírá úzkou skalní soutěskou a po dvou stupních padá o deset metů nížeji. Z plošiny je také dobře vidět otvor, připomínající vstup do jeskyně, který omývají rozdivočené vody. Nejedná se však o přírodní jeskyni, ale o uměle vyražený tunel, jímž proplouvají lososi při svém tažení o mnoho kilometrů dál do vnitrozemí Norska.

Reiårsfossen je jedním z nejvyšších a nejpůsobivějších vodopádů v regionu Aust Agder v Norsku, který je pro turisty snadno dostupný, jelikož se nachází jen pár desítek metrů od silnice poblíž města Ose u Byglandsfjorden. U silnice bylo vybudováno parkoviště, z něhož je na úchvatný vodopád dobře vidět, nicméně dokonalý výhled na spodní část Reiårsfossen narušují stromy. Naštěstí je možné k vodopádu dojít blíže po malé cestičce na okraj lesa, která vás zavede k úpatí vodopádu a řeky. Tady je výhled mnohem lepší a můžete tak obdivovat 230 metrů vysoký vodopád, napájený velkým jezerem Store Reiårsvatn v nadmořské výšce 517 metrů.

Potok Žabník pramení v lokalitě Nivy pod vesnicí Uhřínov poblíže vrcholu Juřacka v Oderských vrších. Na horním toku Žabníku se nacházejí tři malé vodopády. Spodní dva jsou vidět hned z můstku, přes který vede lesní cesta odbočující ze silnice do obce Pohoří. Nejvýše položený vodopád měří s horním stupněm přibližně 1,8 metru, o něco níže se nachází druhý vodopád, který má největší výšku a jeho horní část je tvořena skluzavkou. Ve spodní polovině teče relativně svisle přes skalní podklad a kvůli horní skluzavce má druhý vodopád celkový sklon menší než 45°. Poslední, a zřejmě nejatraktivnější vodopád, je hned pod druhým vodopádem. Je nejnižší ze všech, měří pouze 1,3 metru, ale je zcela svislý a je dobře vidět i slyšet z mostu přes potok.